Červenec a srpen 2017 na Veterán.auto.cz: Born in the Netherlands

Nizozemský DAF dnes patří do koncernu Paccar, vyrábí nákladní auta a budky dodává třeba i kopřivnické Tatře. Dříve se věnoval i osobním vozům. Proslul širokým uplatněním bezestupňové převodovky – variátoru, kterou nazýval Variomatic. Dokonce jej používal i v monopostech F3. Typ 33 byl jen vylepšeným modelem 750/Daffodil s plochým dvouválcem 0,75 l v přídi. DAF 44 navrhl Michelotti, vyráběl se v Bornu a pod kapotou měl silnější osmsetpadesátku. Typ 55 přinesl na přední nápravě torzní tyče místo listového pera a kotoučové brzdy a čtyřválce Renault 1,1 l. Sportovní verze včetně kupé se jmenovaly Marathon, pětapadesátky uspěly v rallye včetně dálkových podniků. Poslední typ 66 dostal i čtyřválec 1,29 l a hlavně zadní nápravu de Dion místo kyvadlové.

Osobní divizi DAFu převzalo v polovině 70. let švédské Volvo. To v Bornu o dekádu později začalo s produkcí řady 400. Nejzajímavější z ní bylo třídveřové kombi-kupé 480 ES s plochou přídí a výklopnými hlavními světlomety, navrhl jej John de Vries. Celá série měla jako první v historii značky přední pohon a motory uložené napříč. Opět se jednalo o benzinové Renaulty, nejdříve objemu 1,72 l, později dvoulitry. Menší čtyřválec dostal i turbo. Podvozek ladili specialisté u Lotusu, malá volva měla americké „pětimílové“ nárazníky a poziční světla na bocích, ale do USA nakonec nikdy nezamířila. Kabriolet (1990) s ochranným obloukem se do sériové výroby bohužel nedostal.

De Tomaso Mangusta bylo jedním z mnoha italských sporťáků, které pohánělo „americké“ srdce. Konkrétně motory Ford V8, nejdříve 4,73, později pro Severní Ameriku 4,95 l. Těžké litinové „ingoty“ s rozvodem OHV byly umístěny za sedadly. Bill Mitchell, viceprezident GM, dostal jediný vůz s motorem Chevrolet. Karoserii navrhl Guigiaro ještě v době, kdy pracoval pro Ghiu. Mangusty jsou méně známé než pozdější řada Pantera. V letech 1967-1971 vzniklo jen 401 aut, jméno bylo oživeno na počátku tohoto tisíciletí, moderna však nakonec nesla značku Qvale.

Dodge Charger druhé generace pochází ze stejné doby jako italská kráska (i když de Tomaso byl původem Argentinec). Nejznámější je honička černého vozu s Ford Mustang ve filmu Bullitův případ se Stevem McQueenem. Skoro 5,3 m dlouhé dvoudveřové koráby poháněly řadové šestiválce 3,68 l, respektive V8 5,21 a 6,28 l. Výkonnější a sportovnější Charger R/T měl větší 6,98 a 7,2 l. Koncern Chrysler stejně jako Ford i General Motors praktikoval politiku každoročních modernizací vzhledu, i když velké kupé v této podobě čekala jen krátká kariéra: tři modelové roky. Chargery 500 a Daytona vycházely ze závodních speciálů pro NASCAR. Jméno se vrátilo v moderní době...

Ferrari série 250 je ikonou a ceny některých verzí šplhají do stamilionů, výjimečně i přes miliardu korun. O vidlicovém dvanáctiválci z pera Gioacchina Colomba, jehož výkon v průběhu času rostl, se dá napsat totéž. Verze GT jezdily v běžném provozu i v závodech, uspěly třeba v automobilové Tour de France. Vlastnily je celebrity a „oblékali“ Pininfarina, Boano/Ellena, dvorní karosář Ferrari Scaglietti, Zagato i Bertone, existovalo mnoho verzí kupé a také otevřených vozů. Používaly se dva rozvory náprav, ke konci výroby i čtveřice kotoučových brzd a teleskopické tlumiče vzadu. Do GT/E se vešly dokonce dvě děti.

Německý Wanderer se stal v červnu 1932 součástí nově vytvořeného koncernu Auto Union spolu s Audi, DKW a Horchem a v jeho rámci vyráběl automobily střední třídy. Řadové šestiválce OHV 1,69 a 1,95 l konstruoval Ferdinand Porsche. Typ W21 byl zdatným konkurentem Mercedesu 170 série W15 a vynikal typickou přídí s prohnutou maskou chladiče. W22 měl větší motor, W23 přešel na koncernový „čumák“ a šestiválec SV 2,65 l. Kabriolety stavěl drážďanský Gläser, „třiadvacítka“ existovala kromě uzavřených a otevřených verzí i jako kombi s dřevěnou kostrou. Označení vozů se v průběhu let měnilo a vznikaly i další varianty s vlastními kódy. W24 poháněl odvozený čtyřválec 1,77 l. Produkci Wanderer zastavil v roce 1941, kdy německé továrny přešly plně na zbrojení. Vzhledem k tomu, že společnost sídlila v Chemnitzu ve východní části země, po nastolení míru už obnoven nebyla.

DAF 33 až 66: Holandský trabant s variátorem

Vedle náklaďáků a autobusů vyráběl DAF malé rodinné vozy s plynule měnitelným převodem. DAF 33 a 44 poháněl vzduchem chlazený dvouválec, typy 55 a 66 používaly čtyřválce Renault. Nizozemskou automobilku založil v roce 1928 Hubert van Doorne (říkali mu „Hub“) společně s investorem A. H. Huengesem, ředitelem pivovaru v Eindhovenu. Van Doorne několikrát opravil Huengesovi jeho vůz a ten byl tak...

Celý článek: DAF 33 až 66: Holandský trabant s variátorem

dodge ferrari volvo daf

De Tomaso Mangusta: Americká síla s italským švihem

Italská automobilka De Tomaso z Modeny vyrobila v letech 1967 až 1971 čtyři stovky dvoumístných sportovních kupé Mangusta s karoserií Ghia a motory Ford V8. Vášnivý závodník a podnikatel argentinského původu Alejandro de Tomaso odjel do Evropy, aby si splnil svůj sen – vytvořit supersportovní automobil nesoucí jeho jméno. Narodil se 10. července 1928 v Buenos Aires v rodině význačného politika. Jako mladík propadl kouzlu...

Celý článek: De Tomaso Mangusta: Americká síla s italským švihem

dodge ferrari volvo daf

Dodge Charger (1968-1970): Bullitův případ

Dodge Charger druhé generace přinesl nové tvary a výkonný model R/T s motorem o výkonu až 425 koní. Speciály Charger 500 a Daytona měly úpravy ke zlepšení aerodynamiky. První generace se Američanům představila na Nový rok 1966 při utkání v americkém fotbalu v kalifornské Pasadeně. Pro modelový rok 1968 navrhl designér Richard Sias druhou generaci na platformě B s novými tvary, které jej ještě více vzdálily od...

Celý článek: Dodge Charger (1968-1970): Bullitův případ

dodge ferrari volvo daf

Ferrari 250 GT: Velká turistika z Maranella (1. část)

V roce 1954 začal Ferrari používat u svých sportovních vozů označení GT (Gran Turismo). Prvním bylo kupé 250 Europa GT následované typem 250 GT Boano/Ellena, Berlinettou a kabrioletem. Od založení značky Ferrari před sedmdesáti lety se objem dvanáctiválcových motorů sportovních vozů Ferrari šplhal postupně od 1,5 litru (typ 125 S) až k hranici tří litrů u 250 v roce 1952. Téměř všechny modely s touto číslovkou v názvu používaly...

Celý článek: Ferrari 250 GT: Velká turistika z Maranella (1. část)

dodge ferrari volvo daf

Ferrari 250 GT: Velká turistika z Maranella (2. část)

Série vozů Ferrari 250 GT s třílitrovým motorem V12 pokračovala spiderem California, v sérii vyráběným kupé, Berlinettou SWB, čtyřsedadlovým GT/E a Lussem. Luigi Chinetti, americký dovozce vozů Ferrari, se v roce 1957 obrátil na Maranello s požadavkem stavět převážně pro americký trh otevřenou verzi modelu 250 GT Berlinetta. Přání bylo vyslyšeno a v prosinci 1957 debutoval roadster California, vyráběný v karosárně Scaglietti...

Celý článek: Ferrari 250 GT: Velká turistika z Maranella (2. část)

dodge ferrari volvo daf

Volvo 480 ES (1986-1995): Švéd z Nizozemí

Třídveřové Volvo 480 ES se vyrábělo v nizozemském Bornu. Mechanické díly včetně motoru Renault, převodovky, zavěšení kol a brzd sdílelo s typy 440/460. Švédské automobilce trvalo celých šest let, než se koncept neobvyklého třídveřového čtyřmístného hatchbacku, lavírujícího mezi kupé a kombi, dostal do sériové výroby. Motoristickým novinářům se Volvo 480 ES poprvé představilo 15. října 1985, ale světovou premiéru mělo až...

Celý článek: Volvo 480 ES (1986-1995): Švéd z Nizozemí

dodge ferrari volvo daf

Wanderer W21 až W24: S šestiválci Porsche

Německá automobilka Wanderer vyráběla auta od roku 1912 a počínaje letopočtem 1932 patřila do koncernu Auto Union. Ferdinand Porsche pro ni vyvinul řadový šestiválec používaný v typech W21 a W22. V únoru 1885 založili Johann Baptist Winklhofer a Richard Adolf Jaennicke v Chemnitzu (v období 1953-1990 se město jmenovalo Karl-Marx-Stadt) společnost Wanderer za účelem prodeje a oprav jízdních kol. Nedlouho poté začali...

Celý článek: Wanderer W21 až W24: S šestiválci Porsche

dodge ferrari volvo daf

Červen 2017 na Veterán.auto.cz: Malé bavoráky s motory vzadu