V zákulisí F1: Nakoukli jsme pod pokličku Ferrari a Shellu

Je čtvrteční ráno a my přijíždíme po „Bernie Avenue“ k Hungaroringu, jedné z divácky nejoblíbenějších zastávek v seriálu F1, a hledáme místo k zaparkování. Nakonec najdeme plácek na kraji silnice, kde však auto večer už nenajdeme – přehlédnutí zákazu stání stojí asi 50 euro, což je ale jen cena za ani ne kilometrový odtah na záchytné parkoviště. Policisté jsou dnes ještě benevolentní, naštěstí zítra už takové problémy řešit nebudeme. Kdosi vevnitř nám má dát nálepku a my si to z Budapešti pofrčíme ve vyhrazeném pruhu (taxi, týmy a média) až na jedno z parkovišť uvnitř okruhu.

K bráně nám propustky do paddocku přináší velký chlapík v rudé teplákovce Ferrari; Stuart Humm. Stuart má na starosti partnerství žluté mušle s maranellským plnokrevníkem, tedy přesněji řečeno jeho obchodní aspekty. Shell má v motorhomu Ferrari i své vlastní kanceláře a jednu laboratoř. Ono partnerství, vytvořené už ve třicátých letech minulého století, je opravdu silné. Á propos, motorhomy! Ferrari má dva, velmi podobné, jeden „pracovní“ pro tým a druhý takový volnější pro novináře, s velkým barem a velkoplošnou obrazovkou. Což se hodí, když prší...jako třeba teď. Jen stavba městečka zabere několik dní, navíc jeho přeprava je komplikovaná a zdlouhavá, takže Ferrari má různě po světě hned několik menších cestovních městeček a velké, honosné zázemí používá jen v Evropě.

ferrari reportaze shell

Čtvrtek? Ano prosím!

Nejlépe se atmosféra formule 1 nasává ve čtvrtek před závodním víkendem. Opravdu. Všichni totiž mají dobrou náladu a žádné nervy, ten den se totiž nejede ani trénink, ve Ferrari vládne pohoda a jedinou starostí Fernanda a Felipeho je poflakovat se kolem a občas promluvit s médii. Mechanici připravují dva monoposty Ferrari 150° Italia, mají na to ale docela dost času takže jim nevadí, když jim za zády v boxech sem tam někdo projde (už v pátek by nás hnali pěkně po italsku!). Čumilů jako jsem já ostatně ve čtvrtek není příliš mnoho, takže sem tam se jeden překážející ztratí.

Poklidná atmosféra vládne i v laboratoři Shellu, dvorního dodavatele maziv a paliv pro Ferrari. Vlastně ještě jednu tekutinu má Shell na svědomí – navrhl kapalinu, která chladí KERS (systém rekuperace kinetické energie) a chrání jej před elektrickým proudem z baterií. Na trochu hloupou otázku „To vám Shell dodává všechny kapaliny?“ odpovídá kdosi od Ferrari „No, ano, jen brzdovou kapalinu máme od Bremba“.

Uvnitř malé klimatizované laboratoře ve druhém patře jednoho z výsuvných kamionů v paddocku pracují dva lidé, tentokráte jsem narazil na dvojici zkušených chemiků Alan Wardle a Gareth Lowe. Jejich práce je neustále analyzovat vzorky paliva a oleje tak, aby byla zaručena kvalita i konformita s pravidly. A ta jsou velmi přísná! Ve formuli 1 je kontrola paliva jednou z nejpřísnějších z celého světa motorsportu. Chemické a fyzikální vlastnosti paliv jsou dány FIA. Předpisy mají podpořit vývoj paliv pro běžné vozy – speciální složky zvyšující výkon jsou zakázány a složení paliva je komisaři neustále pečlivě kontrolováno.

To s oleji je situace jiná, tam naopak omezení neexistují v podstatě žádná, takže olej z Formule byste, na rozdíl od benzinu, do svého auta rozhodně nalévat neměli. Formule potřebuje zhruba osm litrů oleje, ten je však velmi řídký tak aby dobře mazal i při vysokých rychlostech (mimochodem, píst se ve válci pohybuje průměrnou rychlostí 25 m/s) a je připraven snášet velice vysoké teploty. Mark Wakem ze Shellu shrnuje: „Celé umění vývoje olejů pro F1 je v co největším snížení viskozity oleje tak, aby vzrostla výkonnost motoru a přitom stále zachovaném vysokém stupni ochrany.“ Když si uvědomíme, že počet motorů na sezonu je limitován osmi kousky a jeden tak musí snést zátěž zhruba 2.500 kilometrů, je jasné, že kvalitní olej je základem úspěchu stejně jako vysoce přesná strojařina v Maranellu.

ferrari reportaze shell

Chcete do týmu? Studujte chemii!

Za závodní víkend laboratoř analyzuje 30 vzorků paliva a asi 40 vzorků oleje. U oleje má spektrální analýza ještě jeden velmi dobrý důvod – lidé od Shellu mohou technikům a mechanikům říci, zda se s motorem neděje něco špatného. Když například v oleji naměří zvýšený výskyt určitého kovu (a vzhledem k citlivosti aparatur se bavíme o opravdu stopových množstvích), tým patnácti inženýrů v Maranellu je okamžitě připraven zjistit, která z komponent motoru je na konci své životnosti. V jedné z plastových nádobek je tmavá kapalina, která je svou viskozitou spíše blíže nějaké limonádě než oleji co lijeme do svých vozů. Ptám se Alana, zda olej ve formuli stačí zčernat (mění se po každé části programu, tedy třeba i po každém tréninku, nejvíce dostane zabrat při závodě, kdy musí odsloužit zhruba 310 kilometrů) a prý ano, i když ten použitý nevypadá tak černě jako ten v mém autě. Už bych ho měl asi vyměnit...

U benzinu jde spíše o kontrolu, jestli je vše opravdu v pořádku. Během roku se složení závodního paliva změní zhruba třikrát, rafinérie v Anglii umí namíchat i benzin o trochu jiném složení pro Bahrajn a jiném třeba pro Silverstone – teplota či vlhkost vzduchu hrají velkou roli, zvláště když je nyní zakázáno tankování a nejde si palivo před čerpáním podchladit. Navíc nádrž je hned u motoru, takže v průběhu závodu se benzin zahřívá až na nějakých 70 stupňů Celsia, což také může mít vliv na celkový výkon formule. Z logistických důvodů je však někdy palivo vyráběno dle přesně daných specifikací i jinde než v Anglii, trochu blíže ke konání šampionátu. Zajímavostí je, že závodní palivo Shell V-Power obsahuje hned dvě biopaliva. Jedno z nich je derivátem etanolu celulózy, biopaliva získávaného ze slámy, a druhé je biobenzin, biopalivo přímo z rostlinných cukrů.

ferrari reportaze shell

Motorhome, opravdový skládací domov

Prší, sedíme na čaji a kávě v jednom z motorhomů, v televizi běží fotbalové utkání dívek do 17ti let a společnost nám dělají hned dva důležití lidé: Luigi Fabroni zodpovědný za pohonné jednotky u týmu Scuderia Ferrari a Ian Albiston, který má pod palcem chemiky v pojízdné laboratoři a dodávky či složení produktů Shellu tam, kde je maranellští potřebují. Nemůžu se Iana zeptat na zásadní věc: Jak je možné, že Sébastian Buemi ze Scuderie Toro Rosso byl v Německu diskvalifikován, když složení paliva pečlivě kontrolujete (nejen pro Ferrari ale spolu s kontrolou oleje i pro týmy s motory Ferrari, byť ne v takovém rozsahu jako pro Ferrari samotné)? Tento problém je prý naprosto ojedinělý, když už palivo nevyhovuje, má to většinou prozaický důvod – někdo něco špatně propláchl nebo se do paliva omylem dostaly ochranné nátěry z některých měněných částí. Shell ročně Ferrari dodá 250 tisíc litrů závodního paliva, vše v odpovídající kvalitě. Problémy zkrátka vznikají působením lidského faktoru ve stájích, což je ale při komplikovanosti monopostů pochopitelné. Nejsme stroje.

Když už jsme u strojů, Luigi se prý velmi těší na nové turbomotory. Od roku 2014 budou totiž vozy F1 poháněny vidlicovými šestiválci o objemu 1,6 l, zkombinovanými s technologií pro využití kinetické energie (KERS). A to se ještě mluví o využití kinetické energie výfukových plynů, tedy o turbokompoudních motorech. Ty známe z letectví (např. Douglas DC-7C) jako poslední pokus pístových motorů držet krok s dobou. No zkrátka budou se dít věci. Zatím poslední velké upravování motorů mělo na svědomí nařízení o pouze osmi motorech na sezonu – některé části proto musely být zesíleny tak, aby zátěž vydržely. Kompletně nové turbomotory jsou ale výzvou, na kterou se Luigi těší. Asi ho baví pracovat do hluboké noci...

Pátek a závod

ferrari reportaze shell V pátek jsme byli tak trochu odříznutí od týmu, i když jsme zase měli ze salonku přímo nad garáží možnost sledovat pilnou práci mechaniků. Návštěva garáže se sice konala, už jsme ale neprošli přímo garáží ale do pitlane jsme museli oklikou tunelem s pečícími se pneumatikami. Ty totiž pracují ideálně při teplotách 80 až 90 stupňů Celsia a proto jsou do poslední chvíle zabalené do elektronicky ovládaných župánků. A pěkně odděleně, tady pro Felipeho a tady pro Fernanda. Mimochodem, věděli jste že Ferrari jako jediný tým dokáže vyrobit celý vůz včetně karbonové karoserie, šasi či motoru? Jen brzdy jsou od Bremba, gumy od Pirelli a piloti popíjejí Red Bull. Ne...jistě že ne. To je jen takový formulový vtípek.

Šampaňské, jídlo, zmrzlina, spousta obrazovek...všechno je v Paddock Clubu tak jak má být. Hlavní je ale nezapomenout si od hostesky vzít ucpávky do uší. Když po cílové rovince pádí formule na plný plyn, tak to je opravdu až bolestivá podívaná.

Zatímco kvalifikace se rudým nepovedla podle představ, v upršeném závodě doslova vydřel Fernando Alonso alespoň třetí místo za Buttonem a Vettelem. Hlavně nám technici z Ferrari před startem říkali – bude fajn, když bude horko a nebude pršet. To pak máme na tomhle těžkém okruhu velkou šanci. Na to že byla zima a lilo jako z konve je místo na bedně taky docela dobré. Tak přejme všem v kolotoči F1 příjemné prázdniny, další zastávkou je uhrančivé Spa na konci srpna.