Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Ferrari Mondial (1980–1993): Vidlicový osmiválec před sedadly pro děti

Karel Haas
Diskuze (0)

Dvoudveřové 2+2místné kupé a kabriolet Ferrari Mondial (Tipo F108) mělo pohon zadních kol motorem V8, umístěným před zadní nápravou. Karoserii navrhl Pininfarina a vyráběla karosárna Scaglietti.

Ferrari Mondial nahrazoval kupé Ferrari 308/208 GT4, prodávané zpočátku jako Dino, a zůstal posledním Ferrari 2+2 s motorem V8 před zadní nápravou. Byl prodáván souběžně s dvoumístnými sportovními vozy Ferrari 308 GTB/GTS, 328 a 348 a sdílel s nimi hlavní mechanické díly. Zatímco karoserii předchůdce 308 GT4 navrhlo italské studio Bertone, Mondial 8 navrhl Pierangelo Andreani, který právě začal pracovat pro turínské designerské studio Pininfarina. Na pozdějších úpravách pracoval Leonardo Fioravanti, designér, se kterým Ferrari úzce spolupracovalo od roku 1951.

Název Mondial znamená francouzsky „celosvětový“, což odráží jeho celosvětovou shodu s bezpečnostními a emisními normami z roku 1980 a také úspěchy značky Ferrari v automobilových závodech. Název Mondial použilo Ferrari už v padesátých letech u modelu Ferrari 500 Mondial na oslavu dvojnásobného titulu mistra světa Alberta Ascariho ve formuli 1 s vozem Ferrari. Jméno Mondial oprášilo Ferrari znovu na začátku osmdesátých let, aby oslavilo vítězství v šampionátu konstruktérů v letech 1975 až 1977 a v roce 1979.

Mondial se stal jedním z nejúspěšnějších modelů značky Ferrari. Během třinácti let jich bylo vyrobeno přes 6000 ve čtyřech hlavních verzích: Mondial 8, Mondial QV, Mondial 3.2 a Mondial T (někdy označovaný s malým písmenem t). Jen první verze Mondial 8 se vyráběla pouze v podobě kupé, ostatní se nabízely jako kupé a kabriolet.

Mondial 8 (1980–1982)

 První provedení Mondialu se představilo v roce 1980 na ženevském autosalonu pod názvem Ferrari Mondial 8 (foto). Bylo to první Ferrari, které opustilo označování modelů třemi číslicemi, zpravidla označujícími objem jednoho válce motoru. První ohlasy na nový model byly poměrně příznivé, ale ozvala se i kritika od některých motoristických novinářů. Mondial 8 používal motor V8 odvozený z původního motoru V8 2.9 použitého v modelu Ferrari (Dino) 308 GT4, vyráběném v letech 1973 až 1980. Motor umístěný před zadní nápravou napříč a pohánějící zadní kola měl blok válců ze slitiny hliníku s úhlem rozevření 90 stupňů, smršťovací vložky válců a pětiložiskový klikový hřídel. Všechny modely kromě T měly systém mazání s mokrou skříní, model T používal suchou skříň. Vidlicový osmiválec s rozvodem DOHC měl objem 2927 cm3 (vrtání/zdvih: 81/71 mm) a se vstřikováním paliva Bosch K-Jetronic měl nejvyšší výkon 214 k (157 kW) při 6600 min-1 a točivý moment 243 Nm při 4600 min-1. Točivý moment motoru se přenášel na zadní kola přes pětistupňovou manuální převodovku s řadicí pákou na středovém panelu. Vůz s pohotovostní hmotností 1585 kg dosahoval maximální rychlost 230 km/h a na stovku zrychlil za 7,8 s.

První provedení Mondialu se představilo v roce 1980 na ženevském autosalonu pod názvem Ferrari Mondial 8. První provedení Mondialu se představilo v roce 1980 na ženevském autosalonu pod názvem Ferrari Mondial 8.

Podvozek vycházel z modelu 308 GT4, měl ale rozvor prodloužený o 100 mm na 2650 mm. Dvoudveřové 2+2místné kupé mělo vnější rozměry 4580 x 1790 x 1250 mm (délka x šířka x výška). Mondial 8 měl vpředu dvojité příčné trojúhelníkové závěsy nestejné délky a vzadu dvojité příčné závěsy. Pérování měly na starost vinuté pružiny a teleskopické tlumiče Koni vpředu i vzadu. Brzdy na všech kolech byly kotoučové s ventilací.

Karoserie navržené ve studiu Pininfarina se vyráběly v karosárně Scaglietti v Modeně. Vnější panely karoserie se montovaly na prostorový nosný rám z trubek nebo ocelových profilů oválného tvaru. Většina panelů karoserie Mondialu byla z ocelového plechu, ale přední kapota a zadní kryt motoru byly u modelů Mondial 8 a QV hliníkové. Široké žaluzie za výklopnými světlomety a pod předním nárazníkem zajišťovaly přístup vzduchu ke chladiči umístěnému vpředu. Na bocích před zadními koly byly mřížované otvory přivádějící vzduch k motoru a chladiči oleje. Chladicí kapalina se přiváděla k motoru a odváděla trubkami ve středovém tunelu. Pod zadním nárazníkem měl Mondial 8 černou mřížku se dvěma páry koncovek výfuku. Verze Mondial 8 a QV měly černé plastové nárazníky, zatímco Mondial 3.2 a T používal sklolaminátové nárazníky v barvě karoserie. 

Video se připravuje ...

Kupé Ferrari Mondial 8 mělo vpředu a vzadu pomocné rámy, ve kterých byly umístěné všechny mechanické komponenty. Pod předním víkem vyklápěným dopředu bylo umístěno náhradní kolo, chladiče s větráky, baterie a systémy řízení topení a chlazení. Vzadu byl za motorem umístěn zavazadlový prostor s víkem podpíraným plynovou vzpěrou.  Elektricky ovládané vyklápěcí světlomety byly u modelů 8, QV a 3.2 dvojité kruhové a u modelu T jednoduché obdélníkové. Pro americký trh byly Mondialy vybaveny na bocích vpředu a vzadu obdélníkovými směrovými blikači. Do konce roku 1982 vyrobilo Ferrari 703 vozů Mondial 8.

Mondial Quattrovalvole (1982–1985)

Na kritiku týkající se velikosti, váhy a horší aerodynamiky Mondialu v porovnání proti dvoumístným modelům Ferrari, a také nižšího výkonu motoru vynuceného přísnými americkými emisními standardy, odpovědělo Ferrari v roce 1982 vylepšeným motorem V8 s čtyřventilovou hlavou válců. Nový model Mondial Quattrovalvole nebo zkráceně QV, sdílel motor se současně vyráběným dvoumístným modelem 308 GTB/GTS QV.

Dvoudveřové 2+2místné kupé a kabriolet poháněl vidlicový osmiválec s rozvodem DOHC, objemem 2927 cm3 a čtyřmi ventily na válec. Se vstřikováním paliva Bosch měl maximální výkon 240 k (177 kW) při 6800 min-1 a točivý moment 255 Nm při 5500 min-1. Při stejném rozvoru náprav jako Mondial 8 (2650 mm) se vnější rozměry změnily jen nepatrně (4535 x 1795 x 1235 mm). Mondial QV dosahoval rychlost až 240 km/h (o 10 km/h víc něž Mondial 8) a z 0 na 100 zrychlil za 6,4 s. V letech 1982 až 1985 bylo vyrobeno 1145 kupé Mondial QV.

V roce 1983 se na trhu objevil kabriolet Mondial QV (foto) s plátěnou stahovací střechou, složenou za zadními sedadly. Kabriolet pak zůstal ve výrobě i u všech dalších verzí modelu Mondial. Design kabrioletu 2+2 byl totožný s kupé, jen nouzová zadní sedadla byla umístěna blíže k sobě. Plátěná střecha vytvářela po natažení široké zadní „sloupky“, mezi nimiž bylo plexisklové zadní okno. Rozšíření nabídky o kabriolet zvýšilo oblibu Mondialu, hlavně na americkém trhu. V letech 1983 až 1985 vyrobil Ferrari 629 kabrioletů Mondial QV.

V roce 1983 se na trhu objevil kabriolet Ferrari Mondial QV s plátěnou stahovací střechou, složenou za zadními sedadly. V roce 1983 se na trhu objevil kabriolet Ferrari Mondial QV s plátěnou stahovací střechou, složenou za zadními sedadly.

Mondial 3.2 (1985–1988)

Dalším vývojovým stupněm Mondialu byly kupé a kabriolet Ferrari Mondial 3.2, vystavené poprvé v září 1985 na frankfurtském autosalonu. Název naznačuje objem použitého motoru V8, přesně 3185 cm3 (vrtání/zdvih: 83/73,6 mm). S kompresí 9,8, rozvodem OHC, čtyřmi ventily na válec a mechanickým vstřikováním Bosch K-Jetronic měl nejvyšší výkon 270 k (199 kW) při 7000 min-1 a točivý moment 304 Nm při 5500 min-1. Ve společné skříni s motorem byla umístěna pětistupňová manuální převodovka. Kupé 2+2 (foto) s pohotovostní hmotností 1410 kg dosahovalo maximální rychlost 250 km/h.

Mondial 3.2 měl nárazníky lakované v barvě vozu, novou mřížku přední masky, zvětšený přední spoiler a jinak uspořádané pomocné světlomety v předním nárazníku. Mondial 3.2 měl nárazníky lakované v barvě vozu, novou mřížku přední masky, zvětšený přední spoiler a jinak uspořádané pomocné světlomety v předním nárazníku.

Kromě vyššího výkonu motoru došlo uvnitř i zvenku k drobným stylistickým úpravám, z nichž nejviditelnější byly nárazníky, celé lakované v barvě vozu, nová mřížka přední masky, zvětšený přední spoiler a jinak uspořádané pomocné světlomety v předním nárazníku. Mondial 3.2 si na domácím i zahraničním trhu získal oblibu díky snadné údržbě a mechanice podobné s modelem Ferrari 328. V roce 1987 dostaly Mondialy 3.2 protiblokovací brzdový systém ABS. Systém zapalování Marelli Microplex měl elektronické řízení předstihu a jeden rozdělovač pro každou řadu válců. Celkem bylo v letech 1986 až 1988 vyrobeno 987 kupé a 810 kabrioletů Mondial 3.2.

Mondial T (1989–1993)

Poslední verzí modelu Ferrari Mondial byl Mondial T (foto), vyráběný od roku 1989. Zvětšování objemu motoru V8 skončilo u modelu Mondial T na hodnotě 3405 cm3 (vrtání/zdvih: 85/75 mm) s nejvyšším výkonem 300 k (221 kW) při 7200 min. Točivý moment měl vrchol 323 Nm při 4200 min-1. Motor byl řízen elektronickou jednotkou Bosch Motronic DME 2.5 (později DME 2.7) a měl mazání se suchou skříní. Na rozdíl od předchozích verzí měl model T podélně uložený motor V8 a na něj navazující převodovku uloženou napříč, takže toto uspořádání připomínalo písmeno T v názvu. Mondial T měl pohotovostní hmotnost 1505 kg a dosahoval maximální rychlost 255 km/h. Z 0 na 100 km/h zrychlil za 6,3 s a 1 km s pevným startem ujel za 25,8 s.  

Nejviditelnější stylistickou změnou Mondialu T bylo zmenšení vzduchových vstupů na bocích před zadními koly, které měly nyní obdélníkový tvar a menší počet žeber. Nejviditelnější stylistickou změnou Mondialu T bylo zmenšení vzduchových vstupů na bocích před zadními koly, které měly nyní obdélníkový tvar a menší počet žeber.

Ferrari Mondial T (nebo také t) se vizuálně odlišoval od předchozích modelů. Nejviditelnější stylistickou změnou bylo zmenšení vzduchových vstupů na bocích před zadními koly, které měly nyní obdélníkový tvar a menší počet vodorovných žeber. Nové přední a zadní blatníky se musely vyrovnat s širším rozchodem kol (1500/1560 mm). Pozměnil se také tvar klik dveří. V letech 1989 až 1993 vyrobilo Ferrari 858 kusů kupé a 1017 kabrioletů modelu Ferrari Mondial T.

Koncepci s podélně uloženým motorem a převodovkou umístěnou napříč používaly i slavné závodní vozy Ferrari 312T, se kterými získali Niki Lauda a Jody Scheckter v letech 1975, 1977 a 1979 tituly mistra světa. Na příčně uloženou manuální pětistupňovou převodovku navazovala dvoulamelová spojka a samosvorný diferenciál. Později byla do výroby zavedena elektromechanicky ovládaná bezspojková manuální převodovka Valeo, se kterou se nemusel používat spojkový pedál. Mondial T měl posilovač řízení a elektronicky řízené odpružení nastavitelné do tří poloh.

Ferrari Mondial byl posledním 2+2místným modelem značky s motorem před zadní nápravou, neboť v dalších letech dalo Ferrari přednost konfiguraci 2+2 s motorem vpředu. Prvním bylo Ferrari 456 (1992–2003) a následovaly modely GTC4LussoPortofinoRoma. Výroba Mondialu skončila v roce 1993. Celkem bylo vyrobeno 6149 vozů všech verzí.

Karel Haas
Diskuze (0)

Doporučujeme