TEST Ford Focus 1,6 Ti-VCT - Předurčen pro úspěch

„Chci nové auto,“ svěřil se mi Honza. „Ok, chceš poradit? Nejdřív mi musíš říct, co od auta očekáváš, jestli budeš jezdit hlavně ve městě nebo…“ Honza mi skočil do řeči. „Ne, nechci poradit,“ okřikl mě s výrazem člověka odhodlaného vyskočit z letadla čtyři kilometry nad zemí. Mám dávno vybráno, chci Ford Focus. „Hmm, dobrá volba, i když stále bych docela rád věděl, jak budeš Focus využívat. Možná bychom pro tebe našli i lepší auto,“ řekl jsem už raději polohlasem. „Ne, vážně, na tomhle se nedá nic změnit, chci Focuse.“

Toto není smyšlený příběh, tato debata se slovo od slova odehrála mezi mnou a mým známým asi tak před měsícem. Zábavné na tom je, že asi týden po naší rozpravě mi básnil o Focusu další člověk a po něm další a další. Focus, Focus, Focus, všichni chtějí Focus. Vlastně ani nezáleží na tom, zdali jedničku nebo dvojku, zdali benzin nebo naftu, zdali model před nebo po faceliftu. Fordu se s Focusem podařilo něco, o čem většina manažerů automobilek v noci jen tajně sní. Fantastická prodejní čísla, plácání po ramenou, metály, diplomy, úcta kolegů a konkurentů.

Focus, Focus, Focus. Volkswagen Golf, Opel Astra, Hyundai i30 (alias Kia Cee´d) nebo třeba Mazda 3 jsou dobrá auta, třeba Mazda 3 nebo i30 dokonce moc dobrá, ale Focus má navrch. V globále nad své soupeře nijak výrazně nevyčnívá, v některých oblastech si vede stejně dobře, v některých trochu ztrácí, ale jsou tu i takové, ve kterých poráží všechny o třídu. Focus má zkrátka něco do sebe, není to jenom hromada plechů, oceli a plastů splácaných do typizovaného hatchbacku nižší střední třídy. Ford Focus má duši a po nedávném faceliftu ještě větší sebevědomí.

Facelift? Tak dobrá

To už na Auto.cz padlo. Ford Focus facelift nepotřeboval. Myslela si to asi většina novinářů, myslela si to asi většina zákazníků a myslel si to zřejmě i samotný Ford. A podle toho změny vypadaly. Pár řezů zkušených plastických chirurgů na přídi, diody místo obyčejných žárovek pro zadní svítilny (pokud si objednáte xenonové světlomety), kvalitnější materiály palubní desky, výměna oleje v převodovkách, účinnější izolace motorů a drobná úprava podvozku. Takový lehký firemní tuning.

ford focus nizsistredni testy
 

Tak jako sériové auto přežije bez tuningu, i Focus se mohl prodávat dál v provedení, v jakém přišel na trh před čtyřmi lety. Focus tuning nepotřeboval, ale přesto mu pomohl. Zepředu vypadá agresivně, velká tlama v předním nárazníku, členité světlomety a kulaté mlhovky budí v ostatních řidičích respekt. Zadní světlomety s diodami měly agresivitu podtrhnout, ale nějak se to nepovedlo. Když natrefíte v provozu na Audi A6 se zadními diodovými svítilnami, řekněte si - whau.

Když minete novou A4, nebo ještě lépe A5 či R8 s řadou bílých potkávacích LED, řeknete si – nářez. Když se však zadíváte na nový Focus zezadu, řeknete si maximálně – dobrý. Ale k čertu s diodami, Focus toho umí mnohem víc, než svádět slečinky uhrančivým pohledem. Focus si získal davy především tím, co dokáže na silnici.

Nedostižný vzor

Tak jako chovám hlubokou úctu k BMW za to, co dokáže vydolovat z podvozku s obyčejnými pružinami a tlumiči ve střední či vyšší střední třídě, uctívám Ford v nižší střední třídě za fantastickou platformu Fordu Focus a dalších koncernových sourozenců. Vynikající podvozek s víceprkovou zadní nápravou a novým zadním stabilizátorem má nadpřirozené schopnosti. Na 16palcových kolech fantasticky tlumí většinu známých nerovností, podélné, krátké příčné, malé i větší výtluky.

V dané cenové kategorii a v daných podmínkách si dokážu těžko představit pohodlnější cestování, v testované výbavě a konfiguraci se mi zdál Focus dokonce malinko komfortnější než v této disciplíně jinak vynikající Volkswagen Golf. To nejlepší z jízdních vlastností loňského vítěze prodejního sprintu na 12 měsíců (Focus v Česku porazil Golf, Cee´d i Citroën C4) má přitom teprve přijít. Mít jistotu pohodlí a komfortu je fajn, mít ale tuhle jistotu společně s vědomím silně naddimenzovaného podvozku připraveného na agresivní jízdu, je mnohem lepší.

Pokud si auto pořídíte s některým ze slabších motorů, budete jej mít problém přivést do úzkých. Prudké zatáčky si dává běžně k snídani, ve vysokých rychlostech si vede výborně a bočním větrem se nenechá rozhodit. Klidně se rozjeďte na stokilometrovou rychlost a trhněte volantem, klidně přitom šlápněte na brzdu a klidně zatáčku dál utahujete, podvozek si s tím poradí. Focus má neuvěřitelné jízdní nadání, které bez silného motoru ani pořádně nevyužijete.

ford focus nizsistredni testy
 

I když však bude pod kapotou bublat například mnou testovaná zážehová šestnáctistovka, na které není vůbec nic špatného, pokud se budete pohybovat zejména ve městě a jeho okolí, řízení Focusu si užijete. Nejen kvůli vynikající stabilitě v zatáčkách, minimálním náklonům a přilnavosti, ale také kvůli komunikativnímu řízení. Zeptejte se volantu, na co chcete a on vám na to odpoví. Není otázka, na kterou by neznal odpověď.

Posilovač řízení zabírá tak akorát, převod nastavili technici Fordu tak, abyste se neukroutili a citlivost na úroveň, která zachytí si sebemenší pootočení tlustého koženého věnce krásného čtyřramenného volantu. Připočítejte si k tomu řazení s krátkými drahami, tentokrát ovšem problematickým řazením trojky a ostré neúnavné brzdy a dostanete krále pětidveřových hatchbacků. Docela rád bych viděl ve Focusu šestistupňovou ručně řazenou převodovku místo pětistupňové a malinko lehčí převody.

A jaký motor?

Správná otázka. Základní čtyřválec 1,4 l 59 kW bych z úvah vypustil, pokud nemáte v plánu strávit s autem 99 % času ve městě a vůbec vám nesejde na tom, že ani z poloviny nevyužijete kapacity podvozku. Z benzinových motorů máte dále na výběr šestnáctistovku s výkonem 74 kW a 85 kW a osmnáctistovku s výkonem 92 kW. Pro silnější benzinový motor musíte naskočit do Focusu ST a přestože byste toho určitě nelitovali, zůstaneme tentokrát při zemi.

Osobně bych volil kvůli skvělým jízdním vlastnostem nejsilnější možný motor, někdy však člověk musí slevit z nároků a zvolit kompromis. Testovaný čtyřválec 1,6 Duratec-Ti-VCT s proměnným časováním ventilů, maximálním výkonem 85 kW / 6000 ot./min. a točivým momentem 155 Nm při 4150 ot./min. takový kompromis představuje. Jednotka se zdvihovým objemem 1596 cm3 má za úkol uspokojit všechny, kteří sledují spotřebu, ale zároveň se nechtějí připravit o možnost sportovní jízdy.

Upřímně, ono sportovní se mi zdá na základě asi 1000 kilometrové zkušenosti příliš silné slovo. Motor dokáže auto docela prudce vystřelit z místa, ale jakmile překročíte určitou hranici, začne ztrácet dech. V rychlostech do 100 km/h budete mít z akcelerace dobrý pocit, přesto vám začnou už na okreskách nemluvě o dálnicích koně chybět. I když podřadíte a vyženete otáčky nad 4000 ot./min. bude motor hodně funět, aby zařídil bezpečně předjetí auta před vámi.

Přestože se situace s plynoucím časem a přibývajícími kilometry malinko zlepší (tedy jakmile bude motor zajetý), nečekejte zázraky. Výkon 85 kW sice nevypadá špatně, ale k dokonalosti mu schází silný partner v podobě vyššího točivého momentu. Ve výsledku musíte jednotku hodně točit, abyste si s Fordem Focus trochu užili. No, a protože ani zvukový projev není žádná sláva, budete se raději soustředit na ekonomiku provozu.

Ta není zlá. Ve městě se může spotřeba přiblížit až 10 litrům, mimo město ovšem prudce klesá a v kombinovaném cyklu většinou nepřekročí 8 litrů. Jeden delší 600 km výlet s kombinací jízdy ve městě, na dálnici a okreskách jsem zakončil se spotřebou 7,4 litru.

Nový Focus uvnitř

Citlivá ruka pana „faceliftera“ se dotkla také interiéru. Změny zahrnují především výbavu, takže to vezmu v rychlosti. Kvalitnější měkčený plast palubní desky, bluetooth, přípojka pro iPod nebo dokonce zásuvka na 230V. Focus vypadá uvnitř skutečně dobře, tedy pokud upřete pohled před sebe a nebudete se otáčet. Nový plast palubní desky má slibovanou kvalitu, středová konzola a nové provedení přístrojové desky rovněž neurazí.

ford focus nizsistredni testy
 

Jestliže si podrobněji prohlédnete výplně dveří, nálada se vám trochu zhorší. Kvalitní plast palubní desky vystřídaly nehezké tvrdé shluky polymerů. Plasty na dveřích tvrdé bývají, s tím není problém, ale vypadají i lépe. Nejvíc mi však vadilo tvrdé madlo dveří, ze kterého jsem měl otlačený loket. Za drobný přešlap považuji ergonomicky nedotažené autorádio Sony a způsob ovládání palubního počítače, naopak nadšení ve mně vyvolaly komfortní sedačky s širokým rozsahem nastavení.

Když to vezmu kolem a dokola, až na těch pár chybiček týkajících se vesměs plastů v interiéru a případně ergonomie, se Ford Focus díky povedenému faceliftu povážlivě přiblížil stavu, kdy na něj konkurenti nedosáhnou, i kdyby se rozkrájeli.

Plusy

• kvalitně zpracovaný a prostorný interiér
• přesné a komunikativní řízení
• účinné a nevadnoucí brzdy
• vynikající podvozek

Minusy

• laciné plasty výplní dveří
• zvuk motoru