FSO Polonez: Polský hatchback od Giugiara slaví 40 let
Polský automobilový průmysl je dnes vcelku bohatý, u našich severních sousedů auta vyrábí Volkswagen, Opel nebo Fiat. Vlastní velkoobjemovou značku ale aby jeden pohledal, Solaris vyrábí autobusy, Jelcz armádní speciály a Arrinera supersporty. Kdysi takové ale existovaly, jako třeba FSO, jejíž slavný model Polonez letos slaví kulatých 40 let od zahájení produkce.
FSO, neboli Fabryka Samochodów Osobowych, sídlící ve Varšavě se léta primárně zaměřovala na licenční výrobu vozů značky Fiat, s níž podepsala smlouvu o spolupráci v roce 1965. Tímto způsobem vznikl slavný Polski Fiat 125p, zjednodušená verze v Itálii produkované 125.
Vedle toho ale vyráběla už od padesátých let vůz FSO Warszawa (licenční GAZ M20 Poběda), který však už byl na přelomu šedesátých a sedmdesátých let notně zastaralý. Vedení tak usoudilo, že se musí odebrat do důchodu (k tomu došlo v roce 1973) a začalo hledat možnosti, co jiného vyrábět. Výsledkem byl nakonec právě FSO Polonez, jehož vývoj odstartoval v září 1974. Výroba pak začala v květnu 1978.
Při jeho konstrukci vsadila firma kvůli financím na osvědčenou techniku, za základ totiž použila tehdy již vyráběný Polski Fiat 125p, který však oblékla do nového kabátu. Tvary novinky navrhnulo italské designérské centrum Italdesign Giorgetta Giugiara, pro něhož to byla další spolupráce s automobilkou z východního bloku. Pár let předtím pracoval na nikdy nerealizované (ale dodnes oceňované) Škodě 720.
Výsledkem byl zcela jinak tvarovaný automobil, který navíc nebyl sedanem jako výchozí 125p, ale pětidveřovým hatchbackem. Designově vycházel z prototypu Fiat ESV (European Safety Vehicle) z počátku sedmdesátých let.
Později následovaly i další karosářské varianty. Jestliže třídveřový hatchback nebo kupé tolik nezaujaly, prvního se vyrobilo jen pár stovek, druhého jen 50 kusů, hlavně pick-up byl nadmíru populární a mnohde sloužil jako praktický pracovní nástroj pro převoz různého materiálu.
Výchozí pětidveřový model byl 4.272 mm dlouhým, 1.650 mm širokým a 1.420 mm vysokým automobilem s rozchodem 2.509 mm, do jehož zavazadelníku se vešlo asi 400 litrů nákladu. Podvozek tvořily vpředu příčné lichoběžníkové polonápravy, zadní náprava byla tuhá a zavěšená na dvou podélných ramenech.
Pod kapotou pracoval kapalinou chlazený čtyřválec OHV s hliníkovou hlavou o objemu 1481 cm3 (Polonez 1500), který dosahoval 52 kW. Spolupracoval se čtyřstupňovou ručně řazenou převodovkou pohánějící zadní kola, přičemž stejně jako nabízená třináctistovka o výkonu 45 kW (Polonez 1300) konstrukčně vycházel z Fiatu 125p.
Od roku 1979 se vyráběla i verze s dvoulitrem o výkonu 82 kW původem z Fiatu 132 (Polonez 2000), který používali hlavně policisté a vládní úředníci. V osmdesátých letech se pod kapotu dostal i dvoulitrový vznětový motor VM Motori s 62 kW nebo dvoulitru z Fordu Sierra.
Osmdesátá léta byla ale hlavně ve znamení několika modernizací. V roce 1983 se auto pojmenované podle polského tance dočkalo více plastu na karoserii nebo zesílených per vzadu, zatímco model z roku 1984 dostal upravené světlomety, když se směrová světla přesunula do přepracovaného předního nárazníku. O dva roky pak následoval další facelift s třetím bočním oknem místo černého plastu pro lepší výhled šikmo vzad, zatímco v roce 1989 byly protaženy páté dveře k nárazníku, pro jednodušší nakládání zavazadel, zatímco koncová světla byla nově svisle orientovaná.
FSO zůstává ve výrobě i po rozpadu východního bloku, kdy konečně plně nahrazuje v produkci Polski Fiat 125p, jehož výroba končí v roce 1991. V souvislosti s tím se Polonez dočkal dalších inovací, kulaté světlomety nahradily modernější hranaté světlomety, zatímco chromované kliky dveří nahradily plastové. Rozrostla se i nabídka motorů, třeba o naftovou jedna devítku od Peugeotu. Auto po úpravách neslo označení Polonez Caro. Později došlo k rozšíření rozchodu o 60 mm, nabídku rozšířila čtrnáctistovka od Roveru.
Další úpravy už probíhají pod vedením korejské značky Daewoo, která FSO kupuje v polovině devadesátých let. Přichází FSO Polonez Caro Plus s více zaoblenou karoserií, která však už nedokázala zakrýt stáří vozu.
Přesto ještě Polonez přežije do třetího tisíciletí, výroba hatchbacku nakonec končí v roce 2002, pick-up zvládne ještě jeden rok navíc. To už se ale osobní verze prodávaly pouze na domácím polském trhu, export postupně skončil. A tak se po 24 letech uzavřela historie FSO Polonez. Samotná továrna FSO se dnes zabývá výrobou automobilových komponentů, po konci Polonezu však ještě nějaký čas v licenci vyráběla Chevrolet Aveo.