Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Isuzu VehiCross (1997-2001): Sotva šest tisíc. Proč byl komerčním propadákem?

Aleš Dragoun
Diskuze (9)
Některá auta jsou legendami, jiná komerčními propadáky. Isuzu VehiCross spadá do druhé kategorie. Japonci ho nechtěli a neprosadilo se ani za Atlantikem...

Japonská automobilka Isuzu přestala v roce 1993 vyrábět klasická osobní auta ve vlastní režii. Důvodem byla příliš velká konkurence. Soustředila se na pick-upy, dodávky, náklaďáky a terénní vozy, jakož i produkci vznětových motorů, osobáky poté dalších jedenáct let odebírala od Hondy.

Koncept

Na autosalonu v Tokiu 1993 představila studii VehiCross, která šokovala vnějším designem z pera Simona Coxe, Jojiho Yanaky, Andrewa Hilla a Nicka Robinsona, mezinárodní tým vedl Satomi Murayama, Tvary překvapivě vznikly v Evropě, Isuzu mělo evropskou kancelář v Bruselu. Koncept lehkého, kompaktního, ekologického, ale také funkčního a zábavného vozidla pro volný čas se začal rodit už od počátku roku 1992. Název je jednoduchou složeninou ze slov „vehicle“ a „cross“.

Hilníkový podvozek s dvojitými lichoběžníky a taktéž zdvojenými tlumiči vážil sám o sobě jen 91 kg a VehiCross byl jinak postaven převážně z uhlíkových vláken: třeba maska chladiče, část kapoty,

podlahové panely a palivová nádrž. Hlavní přístroj nad volantem v motocyklovém stylu doplňovaly další ve svislém středovém panelu a hlavně z palubní desky vyskakovací LED obrazovky, jedna tvořila výstup navigace Sony.

Kapota se otevírala směrem vpřed, zadní dveře byly dvoudílné se vzhůru výklopným sklem a spodní částí, která směřovala do boku konkrétně vlevo, tato vychytávka přežila do série. Auto mělo i vestavěné tažné zařízení. Přeplňovaný zážehový čtyřválec 1,6 l s přímým vstřikováním byl přímým příbuzným agregátu v Lotusu Elan M100 (Simon Cox mimochodem kreslil i jeho interiér). Nešlo tedy o nepojízdnou slupku, byť technické údaje zůstaly v tajnosti.

S kamerou

Že z VehiCrossu vznikne auto, které si budou moci zákazníci koupit, bylo jasné po třech letech, tedy ve velmi krátkém čase. Veřejnost totiž studii přijala s nadšením. Sériová produkce se rozběhla v továrně ve Fudžisawě 26. dubna 1997 a zvenčí se změnilo opravdu málo. Agresivní vnější design zůstal, stejně jako krátké převisy, svislé „zuby“ na masce, částečně černá kapota, už s klasickým otevíráním i tmavé oplastování boků se čtveřicí vodorovných prolisů.

Ultradrahý karbon samozřejmě chyběl. V předním nárazníku se objevily protáhlé elipsovité směrovky. Náhradní kolo bylo stále uloženo v zadních dveřích, které se však otevíraly doleva celé. Mimochodem, v základu jen klíčem, stejně jako hrdlo velké palivové nádrže s 85 l. Se stylingem ovšem ostře kontrastovala naprosto „obyčejná“ kabina. Budíky jako z motorky a výklopná navigace nepřežily. Uvnitř bychom našli alespoň sportovní přední sedačky Recaro Trend a volant Momo, rádio Clarion a dokonce zadní kameru, která usnadňovala parkování. Na původních firemních snímcích je vidět označení VCross, ale nakonec bylo použito to ze studie. Navíc se používal přepis VehiCROSS.

Z Frontery a Montereye

Místo malého čtyřválce se pod kapotami objevily zážehové vidlicové šestiválce vždy spojené výhradně se čtyřstupňovým automatem 4L30E. Japonské provedení poháněl menší dvouventilový 6VD1 s objemem 3163 cm3 a výkonem 157 kW (214 k) při 5600 otáčkách. Celohliníkový agregát disponoval dvěma vačkami, měl proměnné sací potrubí a EGR ventil. Pocházel z mnohem slavnějšího a méně extravagantního modelu Trooper/Bighorn, stejně jako mnohé další komponenty, některé i z menší řady MU/Amigo. Šlo o dvojčata evropských Opelů Monterey a Frontera, které známe i od nás. Maximální točivý moment 284 N,m/3000 min-1 se přenášel buď dozadu, nebo na všechna kola, pouze dvoukolky však neexistovaly. Pohon 4x4 TOD (Torque On Demand) dodával Borg Warner. Počítačem řízený systém měl pro jízdu v terénu uzamykatelný diferenciál.

Tlumiče z motorek

Podvozek z Bighornu disponoval rozvorem 2,33 m, měl konvenční přední dvojitá ramena tvaru A a stabilizátor, vzadu pak vlečená ramena s panhardskou tyčí. Novinkou byly ale sportovní tlumiče Kayaba s expanzními komorami, které se používaly hlavně u terénních závodních motorek. Kompaktní třídveřové SUV bylo jen 4,13 m dlouhé, 1,79 m široké a 1,7 m vysoké. Vážilo 1750-2110 kg podle výbavy. Japonské modely jezdily na šestnáctipalcových litých kolech s pochromovanými středy, dělilo je od sebe 1515, respektive 1520 mm.

Příplatková výbava pro japonský trh zahrnovala mlhovky, stříbrná zpětná zrcátka, ozdobné samolepky vzadu, zástěrky, boční nášlapy, fólie na okna, měnič na 6 CD, navigaci s dopravními informacemi a TV anténou, box pro audio a video v kufru a dálkové otevírání dveří. 175 Limited Edition z února a března 1999 měla kožený dvoubarevný interiér a výfuk s větším průměrem. Tou také domácí prodej skončil...

Pod hvězdami a pruhy

Kariéra však pokračovala v zámoří. VehiCross byl uveden po dvou letech od debutu produkční verze, v dubnu 1999 i na americký trh. Pouze jeden pár bočních dveří, skutečně svébytné vnější tvary a vysoké ceny se staly překážkou většího rozšíření. V USA stála základní verze 28.900 dolarů. Místo V6 3,2 l dostala větší tříapůllitr 6VE1 (3494 cm3). Ten nabízel 169 kW (230 k) při 5400 otáčkách, ale vyšších 312 N,m/3000 min-1. Průměrná spotřeba se vždy pohybovala kolem 12 l/100 km.

Americké verze s volantem vlevo poznáme také podle protažených bočních směrovek na předních blatnících místo tzv. parkovacího zrcátka, japonské měly menší blinkry a až za šestnáctipalcovými leštěnými koly. Pohon všech kol nešlo zcela vypnout, byl na rozdíl od japonských specifikací konstantní. Dvanáct snímačů hlídalo aktuální podmínky a v případě potřeby přesměrovalo energii na kola s lepší trakcí, což přinášelo výhody na mokru a v zimě. Auto bylo rozumným kompromisem, na silnici obratné, ale většinu dnešních SUV by mimo ni znemožnilo. Nezapomeňme, že se pořád spoléhalo na tradiční rám, karoserie nebyla samonosná. Pomáhala také světlost 195 mm. Chlazení dostalo elektrický ventilátor a podvozek komfortnější nastavení.

Roadster a pětidveřák

Verze pro USA postrádaly parkovací kameru, audio Clarion nahradil systém Fujitsu s měničem na šest disků, nemohla chybět klimatizace, elektrická zrcátka, vlastní volant s větším airbagem (70 l místo 55), kožené sedačky, ty zadní dostaly opěrky hlav, výškově stavitelné přední pásy, tempomat a dva katalyzátory ve výfuku. Záhy po zahájení prodeje byla vylepšena loketní opěrka, v příplatcích bychom pak nalezli kupříkladu alarm. Bílá limitovaná edice Ironman nazvaná podle slavného vytrvalostního závodu (602 kusů) byla vybavena střešními nosiči a audiem Sony Xplod.

Od modelu 2000 jezdily VehiCrossy na osmnáctipalcových pochromovaných kolech a změnilo se ovládání klimatizace, které nyní foukalo i na nohy. Na detroitské North American International Auto Show 2000 slavil světovou premiéru koncept VX4. Šlo o nataženou verzi, která konečně získala druhý pár dveří. Nechyběl jí ani modernější interiér se stříbrnými doplňky a středovým displejem. V sérii se však neobjevila. Spolu se starším otevřeným dvoumístným VX-O2 z Tokia 1999, se kterým byla vystavena i v Los Angeles 2000, je exponátem Petersenova muzea tamtéž, to ji koupilo na sklonku roku 2008.

Rychlý konec

Neúspěšný VehiCross se přestal vyrábět už v lednu 2001, nové kalifornské bezpečnostní předpisy by si vyžádaly značné zásahy do konstrukce a tím pádem i náklady. V červenci 2002 mimochodem následovala restrukturalizace Isuzu, General Motors, které od devětadevadesátého vlastnily takřka poloviční podíl akcií, příliš firmě nepomohly. Podařilo se však odvrátit hrozící bankrot a dluh zkonvertovat na kapitál. GM už od roku 2006 v Isuzu nemá žádný podíl, hlavními akcionáři jsou dnes Mitsubishi Corporation, Itochu a Toyota. Dlouholetá spolupráce s Američany však pokračuje dál.

Vzniklo nejvíce 6.140 aut, 1.853 japonských a 4.287 amerických specifikací. Pravda, keramické lisy měly omezenou životnost, takže se s nějakou hromadnou produkcí vlastně ani nepočítalo... Proč se v zemi vycházejícího slunce prodávala tak málo? Byla totiž příliš široká a majitelé museli dle místní legislativy platit vyšší silniční daň, cena 2,95 milionů jenů jinak nepředstavovala zásadní problém. Nepomohla ani nabídka dalších 20 laků karoserie k pěti základním. Američané pak mohli volit z osmi odstínů, které se v průběhu krátké kariéry měnily. Pro stříbrné, bílé a černé vozy byl k mání i černo-červený interiér kromě základního černo-šedého, pro rok 2000 však zmizel.

Železný král

Čínská montáž ze stavebnic probíhala v letech 1997-1999, tedy stejně jako produkce pro domácí trh v Čchung-čchingu u Qingling Motors, auta se však nejmenovala VehiCross, ale Tiejingang (železný král). Počty nejsou známy. Britský importér International Motors dovezl jeden kus japonské verze na Ostrovy. Ve Francii se objevily dva díky IVDF (Isuzu Vehicle Distribution France). Byly vystaveny ve Val d'Isere v roce 2000, ale nikdy homologovány, i když se na ně přiletěl podívat potenciální zákazník ze St. Martinu. O dva roky později je koupily soukromé osoby.

VehiCross sice neuspěl u zákazníků, ale coby off-roadovému speciálu se mu dařilo ve vytrvalostních maratonech včetně Dakaru. Získal také několik ocenění motoristických časopisů za svůj jedinečný styl, dokonce i v Rusku, kde se také objevil na výstavě. Americký Motor Trend označil za vynikající rovněž jeho sedadla. Design jej předurčoval i k rolím ve vědeckofantastických filmech a seriálech. Koncept VX-O2, který byl navržen pro teplé kalifornské podnebí, si zahrál ve sci-fi snímku Mission To Mars.

Aleš Dragoun
Diskuze (9)
18. 12. 2017 08:25
Re: Naozaj famózny dizajn...
Nj, ale keby tam hralo toto, isto by neodstartovala era SUV ako ked zahviezdila trieda M :-)
17. 12. 2017 06:53
Re: Pomocné zpětné zrcátko.
V Japonsku doteraz jazdia taxíky s takýmito zrkadlami. A to na ľavej strane je funkčné - majú prehľad o cyklistoch a skútristoch. ;-)
17. 12. 2017 05:40
Naozaj famózny dizajn...
ktorý predbehol dobu.
A práve toto auto malo "hrať" v Jurskom Parku namiesto tých ostatných product placement modelov.
;-)
Avatar - twistedTSD
17. 12. 2017 00:05
Re: Pomocné zpětné zrcátko.
Mám pocit, že to bývalo povinné v Japonsku.
16. 12. 2017 18:23
Pomocné zpětné zrcátko.
Zajímalo by mě, kolik je toho v tom mikrozrcátku nad předním světlem vidět, když se do něj kouká řidič napříč celou přídí a jeho smysl moc nechápu.
(Předpokládám, že jde pouze o variantu s volantem vpravo pro jízdu na pravé straně.) Jedině snad, že by to bylo zákonnou podmínkou provozu v nějaké zemi, státě.