Bertone Jaguar B99: Od koček k autům

Označení B99 napovídá, že příští rok oslaví studio Bertone kulaté 100. narozeniny od chvíle, kdy Giovanni Bertone založil původní karosárnu. Ani tiskové materiály se bohužel neshodují v tom, zda se název píše s mezerou (B 99), či bez ní.

Design současných Jaguarů sice opustil retro styl, ale tento koncept se k němu zase trochu oklikou vrací. Je dílem týmu vedeného Mikem Robinsonem, který pracoval od října 2010 na projektu From Cats To Cars (od koček k autům).

Šelma

Jeho výsledkem je právě Jaguar B99. Inspirací byla ale rovněž přímo kočkovitá šelma, kterou se britský výrobce honosí jak v názvu, tak ve znaku. Na autě nalezneme i její sošku - na tradičním místě nad přední maskou. Z evropských Jaguarů již dávno zřejmě nadobro zmizela kvůli bezpečnostním předpisům.

Jenže, v tomto případě jim bylo učiněno zadost. Auto totiž obklopují senzory, které snímají okolí. V případě nebezpečí, především chodce, se nejdříve emblém zasune do kapoty, aby nedošlo k újmě na zdraví. Teprve pak se aktivují ostatní systémy chránící před následky nehody.

Rozvor 2,8 m by odpovídal střední třídě, se svými 4,5 m na délku je ale přece jen trochu kratší. Jinak se jedná o široký (1,95 m) a patřičně nízký (1,35 m) vůz, jaký bylo u Jaguaru donedávna zvykem vyrábět.

Čtyřdveřová karoserie klasických proporcí sedanu je z hliníku. Zadní pár dveří se otevírá v protisměru, chybí střední sloupky a okna jsou bezrámová. Zaujme tvar hlavních i koncových světel, který je takřka totožný. Již zmíněná přední maska odkazuje naopak na modernu: současné řady XF i XJ, v zadní části najdeme podobný grill, ale bez chromu.

Šampaňské s sebou

Interiér je laděn do hnědé barvy, nemůže chybět kvalitní kůže ve dvou odstínech. Samozřejmostí jsou také hliníkové prvky a ušlechtilé ebenové dřevo, a to včetně přístrojového panelu. Modernu představuje dotyková obrazovka, která je skrytá a ukáže se, až když vůz nastartuje. Toto řešení známe už ze série. Hlavní přístroje jsou v hliníkových tubusech a vyznávají klasický analogový styl. Volič převodovky vyjíždí ze středové konzoly po doteku prstu, obdobně fungují i loketní opěrky vpředu a vzadu, stejně jako ty na dveřích. Všechny ovladače na nich jsou opět skryty, když se nepoužívají. Pasažéři na zadních sedadlech mají mezi sebou k dispozici dokonce chladicí box na šampaňské.

578 hybridních koní

B99 je hybrid. Modulární poháněcí soustava vyvinutá novou divizí Bertone Energy se skládá ze dvou elektromotorů a klasického spalovacího agregátu, který funguje jako range extender, zvyšuje tedy celkový dojezd. Nelze se tedy divit centrálně umístěné široké koncovce výfuku, ani oficiálnímu názvu systému Extended Range Hybrid.

Elektromotory, každý o výkonu 150 kW (204 k), jsou umístěny nad zadní poháněnou nápravou. Lehká pohonná jednotka s vnitřním spalováním má objem 1,4 l a poskytuje 125 kW (170 k), kombinovaný výkon tedy činí 425 kW (578 k).

Pouze na elektřinu je vůz schopen ujet stokilometrovou vzdálenost. Při použití konvenčního motoru, který dobíjí lithium-iontové články, se akční rádius prodlouží v dálničním provozu teoreticky až na 700 km.

Hurá na okruh!

Italové přivezli do Ženevy také patřičně okřídlenou závodní verzi pro kategorii GT2. Malý výsuvný zadní spoiler, který pomáhá při vyšších rychlostech, má ovšem i výchozí silniční provedení. Ostrý B99 je ale z jiného těsta, o čemž svědčí šířka 2,5 m, zatímco výška byla o 100 mm snížena, světlost pak klesla o polovinu. Podlaha je kvůli aerodynamice zcela plochá a devatenáctipalcové závodní pneumatiky Pirelli mají úctyhodný rozměr 325/30. Aerodynamické komponenty jsou z karbonu.

Výfuky jsou vyvedeny z boku, samozřejmostí je bezpečnostní rám uvnitř, i jediné sedadlo pro pilota. Minimalistické přístroje září zelenou barvou, kterou najdeme i na karoserii. Dva další elektromotory Lucchi zvedají celkový výkon soustavy na šílených 725 kW (980 k). Stříbřitě šedý vůz má ale okna v podobném odstínu, což nasvědčuje, že jde zatím pouze o nefunkční maketu v životní velikosti.

Pátý v řadě

B99 je pátou studií pro Jaguar. První byla v roce 1957 speciální karoserie kupé na podvozku XK150, která vznikla překvapivě ve čtyřech kusech a ladné tvary připomínaly spíše Alfu Romeo.

O devět let později následoval v Ženevě o poznání hranatější koncept FT. Jeho stavbu si vyžádala přímo automobilka a poskytla pr ni šasi tehdejšího S-Type.

V roce 1967 bylo v Londýně představeno kupé Pirana, na kterém najdeme jasné stylistické prvky sériového Lamborghini Espada uvedeného o rok později. Technický základ ovšem mělo ve slavném Jaguaru E. Po dekádě následoval čtvrtý vůz v pořadí – Ascot s podvozkem nástupce XJ-S. Jeho tvary záhy použil Bertone pro změnu u francouzského Citroënu BX.

Také elektromobily mají v Itálii tradici, vzpomeňme jen roadster Blitz (1992), nebo rekordní ZER (1994), který jako první elektřinou poháněné vozidlo na světě překonal hranici 300 km/h.