Jak se testují vozy Porsche? Hodně drsná podívaná! (+video)

Interní testování automobilů je nesmírně důležitou složkou vývoje každé automobilky. Pouze testy věrně napodobující reálné jízdní podmínky dokážou u automobilů odhalit případné slabiny. Bohužel v posledních letech bývají často nahrazovány mnohem levnějšími a rychlejšími simulacemi. Proto máme občas při testování některých nových aut pocit, že je před uvedením na trh nikdo snad ani neřídil. To je samozřejmě přehnané, i když... Porsche však není jen tak nějaký výrobce aut. Spolu s Ferrari jde o nejúspěšnější značku v závodech automobilů. A tyto zkušenosti se promítají i do vozů určených pro běžné zákazníky.

K testování automobilů a vytváření nových technologií existuje u Porsche již od roku 1966 vývojové centrum známé jako Weissach. Právě tady vznikla všechna ta úžasná auta, ale také celá řada zakázek pro externí zákazníky. Za všechny zmíníme motor první generace Seatu Ibiza a ruské Lady Samary. Testovaní vozů Porsche je rozděleno do pěti částí.

Jízdy na kruhové dráze – jako na kolotoči

Nebo spíše centrifuze? Jaké příčné zrychlení auto v zatáčce zvládne? To se zjišťuje při jízdě na kruhové dráze. Jezdí se stále rychleji, dokud vozidlo nezačne opouštět zvolenou stopu kruhového tvaru. Porsche tento test provádí již půl století. Nejde jen o maximální hodnoty příčného zrychlení, určovaného již tradičně v násobcích tíhového zrychlení g rovno

9,81 m.s-2.

Smyslem je posoudit, jak rychle vozidlo přechází ze stabilního chování na nestabilního. Zda se chová přetáčivě, či nedotáčivě a jiné. Jde o jeden z prvních testů, které se ve Weissachu začali dělat.

Jízdy na uzavřené trati – tady nejde o rychlost

Další disciplínou jsou jízdy na uzavřené m polygonu. Smyslem není ani tak rychlost, jako spíše vyzkoušet chování podvozku na různých druzích povrchu. Jak moc to při přejezdu výmolů mlátí, zda kola odskakují či se do řízení přenášejí rázy, se zjišťuje právě tady.

Při jízdě po rozličných nerovnostech se auto pohybuje rychlostí asi 40 km/h, která je pro daný účel plně dostačující. Součástí těchto testů je také průjezd vodní plochou rychlostí 30 km/h. Smyslem je ověřit odolnost karoserie proti korozi. Dalším v pořadí je „skok“ vozidla.

Testování ve větrném tunelu – aerodynamika je důležitá. Hodně důležitá!

Až do příchodu aktivní aerodynamiky či využití přísavného efektu u silničních vozů, měla klasická Porsche s výkonnými motory všemožné aerodynamické přítlačné plochy. Pravdou je, že třeba zadní „křídlo“ se vysouvalo již v generaci 911 964 z druhé poloviny 80. let.

Nejvyspělejší aerodynamický a klimatický tunel vybuduje Ford v Německu

Spoilery a plochy zlepšující přítlak vozidla k vozovce byly vyvíjeny původně pro závodní auta. Teprve po odzkoušení na nich se v upravené formě dostaly na produkční auta. Od roku 2015 mají ve Weissachu nový větrný (aerodynamický) tunel, který umožňuje simulovat rychlost jízdy až 300 km/h. U Porsche nejde o zbytečnost, neboť dnes této rychlosti dosahují mnohé modely této značky.

Jízda mimo zpevněné cesty – od 959 pro Dakar po nejnovější Cayenne či Macan

Porsche a auta do terénu? Ještě na přelomu 90. let a nového tisíciletí jen otázka spekulací. O pár let později ovšem přetavené do reality. Stalo se tak s příchodem první generace SUV Cayenne, technicky spřízněné s původním Volkswagenem Touareg. Porsche jezdilo výrazně sportovněji, ovšem v terénu musel dokázat to samé.

Jízdu mimo zpevněné cesty Porsche na svých autech zkoušelo už v 80. letech v souvislosti s nasazením „über“ Porsche 959 v tehdy nejobtížnějších závodech světa, vedoucích z Paříže do senegalského Dakaru. A 959 „na Dakaru“ uspěla na výbornou.

Porsche 911 mělo skončit již před téměř třiceti lety

Při testování jízd mimo zpevněné cesty se jezdí rychlostí asi 70 km/h a ověřuje se tuhost šasi, vzájemné zkřížitelnost náprav (u samonosné karoserie obtížnější než u žebřinového rámu). Součástí jízdních zkoušek „v terénu“ je i test brodivosti.

Pasivní bezpečnost – i stará Porsche jsou bezpečná

Ochrana posádky při nárazu vozidla je u sportovního auta mimořádně důležitá. Vozy Porsche byly v úrovni ochrany posádky vždycky na špičkové úrovni, ačkoliv se to nikdy nikde nemedializovalo tak jako v souvislosti se značkou Volvo či Mercedes-Benz. Už jen koncepce klasické 911 umožňovala navrhnout extrémně dlouhou deformační zónu přídě. To stejné u koncepce Transaxle (motor se spojkou vpředu, převodovka vzadu u diferenciálu, oboje spojené pevnou trubkou), kdy před motorem uloženým v přídi zbývalo ještě hodně místa na deformační zónu, nemluvě o tom, že i Transaxle dokázal absorbovat v případě potřeby část kinetické energie při čelním nárazu. Alespoň v dobových materiálech to porsche v souvislosti s těmito modely uvádělo.

TEST Porsche 911 Carrera S - Ladova pohádka

Už koncem 80. let vytvořilo Porsche vlastní metodiku testování vozidel na různé druhy nárazů. Ovšem bouralo se už o mnoho let před tím. A to jak nárazem beranidla do zadní části auta, tak také do boku a samozřejmě nechyběl obligátní čelní náraz do pevné překážky. K tomu se dále simulovalo převrácení vozidla. Úplně v raných dobách se auta dokonce spouštěla z jeřábu proti matičce Zemi.