Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Kolik opravdu stojí opravy českých dálnic? A proč se rekonstrukce tak protahuje? Odpovíme!

Petr Barták
Diskuze (58)
Pomalost i prodražování při opravách či výstavbě silnic a dálnic štvou každého řidiče, ale nejvíc nám hýbe žlučí zbytečné stání v kolonách. Je to nejen ztráta času, ale i peněz – další důsledek neschopnosti státní správy.

Trestání českých motoristů za to, že mají auto a jezdí s ním, se stále rozšiřuje. K nákladům v podobě pojištění nebo poplatků za užití dálnic je potřeba připočíst i neviditelné peníze z našich kapes. Jsou to desítky tisíc ročně, které ztratíme v kolonách, a další nemalé sumy, jež vytáhnou vícepráce. Ty jsou přítomné snad na každé velké stavbě.

K ideálu daleko

Čeká nás ještě plný pytel kalendářů stání v kolonách nebo objížděk po nevyhovujících, často flikovaných krajských silnicích. A kolik nás to kromě okamžité ztráty času stojí? Ústřední automotoklub (ÚAMK) letos v létě spočítal, že jen za rok 2015 to kvůli stání v kolonách při opravách silnic a dálnic bylo neskutečných 118 miliard korun. Přepočteno na počet motoristů v zemi, účet vychází na zhruba 19 tisíc korun, tedy zhruba 52 korun na den! Ztráta času zdržením v kolonách odhaduje ÚAMK na půlden ročně, tedy v průměru hodinu měsíčně.

Odhady ÚAMK ale ministr dopravy Dan Ťok označil za hausnumera. „Tomu číslu se směju, a směju se i metodě, kterou se k němu dospělo. Jsem si jistý, že je vycucané z prstu, aby bylo uprostřed prázdnin o čem psát,“ nechal se slyšet ministr v televizi. Prezident ÚAMK Oldřich Vaníček si ale stojí za svým. „Situaci sledujeme už minimálně deset let, vycházeli jsme ze spousty dat jak z českých, tak zahraničních zdrojů,“ říká v exkluzivní reakci pro Svět motorů šéf ÚAMK. Jak dodává, již v roce 2008 byla celková ztráta vzniklá v důsledku dopravních kolon v ČR vyčíslena na 88 miliard korun.

Přínos/ztráta

Prodlužováním výstavby a rekonstrukcí dálnic a silnic však vznikají i další škody. Podle studie Dopravní fakulty ČVUT v Praze z roku 2010 činí předpokládaný roční společenský přínos dokončení úseku D8 přes České středohoří 677 milionů korun. Časovou úsporu studie vyčíslila na 287 milionů korun, ušetření provozních nákladů na 241 milionů a úspory díky snížení nehod na 149 milionů korun. Od té doby ovšem uplynula řada let, a tak můžeme říci, že absence společenského přínosu vlastně znamená jeho opak. „Celospolečenskou ztrátu plynoucí z oddálení zprovoznění úseku z Lovosic do Řehlovic o šest let můžeme odhadnout na více než čtyři miliardy korun,“ uvádí mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Olga Málková. Každému z 6,7 milionu českých řidičů tohle zdržení vytáhlo z kapsy ročně stovku.

Stavba dálnic a silnic 1. tř.
Rok Investice (miliardy Kč)
2011 27,3
2012 20,1
2013 16,1
2014 11,1
2015 17,2
2016 20,2
Zdroj: ŘSD

Démon vícepráce

Proč a jak vlastně zdržení prací a jejich prodražování vzniká? „Je to jednoznačně nekompetentností na straně investora. Stát jen podepisuje faktury

a všechno ostatní nechává na zhotovitelích, ti si pak často dělají, co chtějí,“ tvrdí známá kritička poměrů ve výstavbě a opravách dálnic Miloslava Pošvářová.

Stát totiž na jednu stranu chce co nejvíce stavět, na druhou ale také maximálně ušetřit. Vezměme jako příklad opravy na dálnici D1. Hodnota díla na rekonstruování vybraného úseku bez DPH se pohybuje mezi 600 miliony – čerstvě vysoutěžená zakázka na část dálnice mezi Jihlavou a Velkým Beranovem, a dvěma miliardami. To je předpokládaná cena rekonstrukce D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, která by měla začít příští jaro.

Jak to chodí? Soutěží mezi sebou několik stavebních firem, která získá zakázku. Kritériem je z 90 procent cena. Stát se pak chlubí, kolik ušetřil. Jenže jsou tu právě vícepráce, které mohou dosáhnout až dvaceti procent výše původní zakázky, tedy desítek až stovek milionů. A konkrétní příklad?

Již v roce 2015 zprovozněný úsek Lhotka – Velká Bíteš vyšel v původní zakázce na 596 milionů, ale objevila se potřeba víceprací, tedy dodatečných

prací, které nebyly v době zadávání projektu známy a do kalkulace zahrnuty. Ještě před dokončením rekonstrukce úseku v červenci roku 2015 na účtech stavební firmy OHL ŽS přistálo podle deníku E15 dalších 30 milionů korun. Tedy prakticky oněch zákonem povolených maximálně dvacet procent hodnoty původní zakázky. To každému z 6,7 milionu motoristů v České republice u nás vytáhlo z kapsy skoro padesátikorunu. A vícepráce jsou bohužel přítomné snad v každé zakázce.

Delší doby výstavby a záruky

Alarmující je také prodlužování doby prací jak na nových stavbách, tak na rekonstrukcích. Není nezvyklé, že výstavba dálnice trvá dvanáct a více let. A najdou se i rekordmani, například D8. Její stavba začala už v roce 1984, a ještě neskončila. Dokonce je i ohrožen poslední termín jejího otevření, stanovený na polovinu prosince letošního roku. Objevil se totiž další pohyb svahu ve Středohoří a nestabilita mostních pilířů u Prackovic, takže podle ministra dopravy Dana Ťoka není vyloučen ani další posun termínu předání dálnice motoristům.

Rekonstrukce D1 v čase
2012 Rozhodnuto o rekonstrukci D1.
2013 Start prací na čtyřech úsecích.
2014 Hotova rekonstrukce prvních dvou částí D1.
2015 Předány další dva úseky, celkem čtyři úseky.
2016 Předpoklad ukončení dalších dvou úseků – posun termínu z konce října dál ke konci roku.
2018 Původní termín dokončení rekonstrukce avizovaný v době startu prací.
2020 Hotovo podle loňských představ ŘSD.
2021 Aktuální termín dokončení rekonstrukce.

Za prodlužováním staveb stojí často velmi slabá práce státních úředníků při přípravě a kontrole zakázky. Příkladem budiž posuny v dokončení rekonstrukce D1 u Hvězdonic. ŘSD podle našich informací vědělo již od léta, že dojde ke zpoždění, ale stavebníkům nepřikázalo zpoždění dohnat, jen posunulo termín otevření dále ke konci roku. „Dokončovací práce v technologicky nevhodných měsících, počínaje listopadem, se projeví ve ztrátě záruk na kvalitu stavby,“ říká Pošvářová. Tedy silnice bude horší a bude potřeba ji dříve opravit. Takže další způsob tahání peněz z kapes řidičů. Skončí to někdy?

Jak se vypočítává zdržení

Předpoklad celospolečenské ztráty z dopravních kolon za rok 2015 Ústřední automotoklub vyčíslil na 118 miliard korun. Časové ztráty v Praze dosahují šesti miliard, z toho na osobní auta připadá 5,45 miliardy Kč. Ztráty za ostatní města byly na základě dopravních výkonů a průměrných hodnot zdržení na hodinu jízdy vyčísleny na 64 miliard Kč. K tomu bylo potřeba přičíst také předpokládané ztráty na silniční síti – u dálnic dosahují 14 miliard Kč, u silnic I. třídy 17,5 miliardy Kč a půl miliardy korun u komunikací nižších tříd. Zbývajících 16 miliard korun tvoří nárůst nákladů na zvýšenou spotřebu pohonných hmot, opotřebení a vyšší nehodovost.

Zdroje informací

Při výpočtu ztrát způsobených dopravními zácpami podle Romana Turzy, ředitele strategie a rozvoje ÚAMK, vycházel jednak ze statistik Ročenky dopravy, dřívějších výzkumných prací a výpočtů měření Centra dopravního výzkumu a dalších organizací, a také z analýz časových ztrát v Praze od společnosti Garmin. Inspiroval se i ve starší studii External costs of transport od společnosti CE Delft. Porovnávání výsledků s okolními zeměmi pak vycházelo ze zdrojů partnerských klubů, hlavně ADAC a ÖAMTC.

Srovnání s cizinou

Výpočty za Česko byly porovnány s loňskou analýzou Ekonomické univerzity ve Vídni. Ty vyčíslují roční ztráty z dopravních kolon u našich jižních sousedů na 5 až 6 miliard eur, tedy asi 135 až 162 miliard korun. S přihlédnutím k rozdílům mezi oběma zeměmi, například k počtu obyvatel a jejich ekonomické síle (HDP na hlavu), vychází ocenění průměrné hodinové ztráty v ČR na zhruba tři pětiny té rakouské. Tedy v konečném důsledku mezi 100 až 130 miliardami Kč, což koresponduje s daty odhadu ÚAMK.

Kdy má být hotovo

2016 Otevření celé D8 přes České středohoří (plán se nemění i přes pohyb svahu kousek od závalu u Dobkoviček)

2017 Dokončení okruhu D11 kolem Hradce Králové

2021 Hotové opravy D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou. Napojení jihočeské části D3 na Rakousko. Dálniční spojení D4 mezi Příbramí a Miroticemi

2025 Dokončení D11 na hranice s Polskem

Až vyschnou prameny

Na výstavbu dálnic a silnic 1. třídy dává stát poslední roky okolo dvaceti miliard, zvyšuje se i suma na opravy této sítě, která činí zhruba polovinu. „Za rok 2016 chceme do oprav dát celkem 12 miliard korun, na příští rok počítáme pro dálnice a silnice 1. třídy s deseti miliardami,“ vyčísluje správce státní pokladny Andrej Babiš. Proč se teď tolik staví a opravuje? Po letech liknavosti v přípravě staveb se budují nové a otevírají ke generální opravě dálniční úseky jeden za druhým, vypisují se tendry na nové stavby a všude bují stavební ruch. Co nejvíc je toho třeba stihnout do roku 2023, kdy skončí možnost čerpat z unijních dotací na léta 2014–2020. Pak už se budeme muset uskrovnit a síť dobudovat pouze z vlastních, a nikoli evropských peněz.

Opravy na D1

Stávající dálniční síť v Česku je od dokonalosti na hony vzdálená. Je místy v dezolátním stavu – symbolem budiž rozbitá spojnice mezi Prahou a Brnem – a nové potřebné úseky stále chybí. Nespojuje nás ani plynule se všemi důležitými oblastmi v zemi a až na výjimku D1, D2 a D5 ani se sousedními státy. A vypadá to, že se to ještě dlouho nezmění. Ministerstvo dopravy ovšem ústy mluvčího Tomáše Neřolda optimisticky tvrdí, že se ji podaří dokončit do roku 2030. To už by mělo být dávno ve finále dobudování D8, jihočeský úsek D3 či spojení Příbrami a Mirotic na D4, D7 mezi Slaným a Žatcem nebo obchvat Prahy mezi D1 a Běchovicemi. Také se počítá, že už bude hotova jak komplexní rekonstrukce D1, tak i celá dálnice D11 z Hradce Králové až na polskou hranici.

My ovšem nejsme tak optimističtí, uvažujeme střízlivě a přikláníme se spíše ke zjištěním Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ten má o plánech rezortu dopravy svoje pochybnosti, podle dat kontrolorů si totiž budeme muset počkat mnohem déle. „Střízlivě odhadujeme, že se dálniční síť podaří dokončit tak v roce 2045,“ říká mluvčí NKÚ Olga Málková.

ceskytrh dalnice svetmotoru ceskytrh dalnice svetmotoru

Co to jsou vícepráce?

Vícepráce jsou práce, které stavební firma udělá pro objednatele nad rámec původní smlouvy. Během zakázky mohou vzniknout dva jejich typy. Jednak ty nezbytné pro dosažení původního záměru, přičemž nevzniká nic jiného než původně dojednaná stavba, v našem případě třeba úsek rekonstruované dálnice. Druhým typem víceprací je situace, kdy zadavatel během stavby zjistí, že je třeba původní veřejnou zakázku rozšířit, například zřídit odstavné parkoviště. Vícepráce mohou původní hodnotu zakázky zvýšit maximálně o 20 procent.

Kolony

Kde bude hůře: Dálnice 1 – nové stavební sezoně od jara příštího roku celkem 8 úseků, čtyři úseky z letoška, čtyři nové podle plánů ministerstva dopravy. Na mapách ŘSD je pak v záloze ještě jeden.

Kde zmizí: Silnice mezi Lovosicemi a Teplicemi a podél Labe z Ústí do Lovosic (pokud bude otevřena D8). Dokončení obchvatu Hradce Králové na D11. Uleví se například Kuklenám.

Pekelná pětiletka na D1

Největší problémy a rizika na nejstarší české dálnici se dají předpokládat od příštího roku. Doposud totiž ŘSD vybíralo spíše krátké nebo poměrně jednoduché úseky. Z těch složitějších a časově i finančně náročnějších není dosud hotov ani jeden. Zatímco u jednodušších staveb se počítalo s dobou rekonstrukce na 18 měsíců, u těch složitějších až s 27 měsíci.

Mirošovice – Hvězdonice Složité rozšíření a oprava mostů – most Šmejkalka, most přes potok Mnichovka, malý a velký Hvězdonický most. Předpokládaný start prací: Rok 2017

Ostředek – Šternov Nový most přes údolí Křešického potoka. Předpokládaný start prací: Jaro 2017

Hořice – Koberovice Modernizace dvoupatrového mostu přes Želivku. Předpokládaný start prací: Jaro 2017

Humpolec – Větrný Jeníkov Přes 10 kilometrů dlouhý úsek, nový mostní přechod pro zvířata. Předpokládaný start prací: Jaro 2017

Velký Beranov – Měřín Přes 10 kilometrů dlouhý úsek, nový mostní přechod pro zvířata. Předpokládaný start prací: Rok 2018–2019

Měřín – Velké Meziříčí západ Zachování záložní letištní plochy, nový most. Rozestavěno

Velké Meziříčí západ – Velké Meziříčí východ Most Vysočina u Velkého Meziříčí, zatím nebyl stanoven způsob rozšíření. Předpokládaný start prací: Rok 2018–2019

Devět křížů – Ostrovačice Přes 10 km dlouhý úsek, stavba dvou nových mostních přechodů pro zvířata. Předpokládaný start prací: Rok 2018–2019

Rekonstrukce D1
Úsek Km Stav
Šternov – Psáře 7,3 Dokončeno 2014
Loket – Hořice 9,6 Dokončeno 2014
Větrný Jeníkov – Jihlava 8,5 Dokončeno 2015
Lhotka – Velká Bíteš 9,0 Dokončeno 2015
Ostrovačice – Kývalka 3,8 Dokončeno 2016
Hvězdonice – Ostředek 4,6 Dokončeno 2016
Psáře – Soutice 7,8 Rozestavěno
Jihlava – Velký Beranov 6,0 Rozestavěno
Měřín – Velké Meziříčí 7,0 Rozestavěno
Velká Bíteš – Devět křížů 5,5 Rozestavěno
Ostředek – Šternov 7,2 Start jaro 2017
Hořice – Koberovice 6,0 Start jaro 2017
Humpolec – Větrný Jeníkov 13,9 Start jaro 2017
Velké Meziříčí – Lhotka 6,3 Start jaro 2017
Mirošovice – Hvězdonice 8,6 Start 2017
Most Šmejkalka N Start 2018–2019
Soutice – Loket 9,9 Start 2018–2019
Koberovice – Humpolec 10,0 Start 2018–2019
Velký Beranov – Měřín 14,7 Start 2018–2019
Velké Meziříčí západ – Velké Meziříčí východ 6,2 Start 2018–2019
Devět křížů – Ostrovačice 10,3 Start 2018–2019
Celkem 21 úseků 162,2 km - Dokončeno 2020?

Rozhovor s Miroslavou Pošvářovou: Stát se špatně stará aneb Jak vypadá „dobrý hospodář“

Ať se podíváme na kteroukoli zpožděnou nebo předraženou dálniční stavbu, narazíme na nekompetenci státní správy, především Ředitelství silnic a dálnic, říká Miloslava Pošvářová z nadace Stínové ŘSD.

Termín otevření kompletní dálniční sítě je stanovený na rok 2030, ale ozývají se hlasy, že se to nestihne a zpoždění bude i více než deset let. Protahuje se i rekonstrukce dálnice D1, z 21 úseků jsou po čtyřech letech prací hotovy čtyři a dalších šest je ve výstavbě. Všechno se vleče, řidiči stojí v kolonách a všem utíkají peníze.

Kdo může za to, že se výstavba a opravy silniční infrastruktury stále jen zpožďují, a tedy i prodražují?

Státní aparát nefunguje. Všechno se zadává externím firmám, protože stát nemá vlastní odborníky. Zadávají se řízení na projektovou dokumentaci,

koordinaci prací, výkupy pozemků, průzkumy, zaměření staveb a pozemků a tak dále, včetně metodik řízení, smluvních podmínek staveb – státní

úředníci prostě jen vypisují objednávky na práce a odevzdané zakázky nekontrolují. Taky je třeba upozornit na absenci komunikace státu se zhotoviteli – ti nemají nad sebou žádnou kontrolu, výkon technického dozoru dělají opět externí firmy, stát je mimo dění.

Máte na mysli posouvání termínu dokončení úseků rekonstrukce D1?

Samozřejmě nejen je, ale máte pravdu, je to skutečně nejmarkantnější případ. Nechápu, jak se možné, že ŘSD oznámí na počátku října, že se otevření opravovaného úseku plánovaného na tento měsíc nestihne. Zhotovitel stavby prostě nemůže jen tak říci, že nestíhá.

ŘSD to tedy měla vědět a konat mnohem dříve?

Povinností zhotovitele stavby, ale i dozoru je kontrolovat předložený harmonogram prací, který se každý měsíc aktualizuje. Kontrolou harmonogramů

prací se mělo přijít už v červnu, že se práce do října nestihnou. To pozná každý profesionál. Jenže evidentně úředníci ŘSD nekonají. Jinak by už

v červnu přikázali stavebním firmám skluz dohnat – přibrat více lidí, dělat déle, třeba v noci a podobně. Přes léto je dlouho světlo a klimatické podmínky jsou optimální – stavbaři mohou začínat brzy zrána a končit pozdě večer, tedy pracovní doba až patnáct hodin mezi šestou a jedenadvacátou. O prázdninách ale nebyl po sedmnácté hodině na řadě staveb nikdo vidět. Řešení cestou prodloužení stavebních prací až do listopadu nebo počátku prosince nic neřeší, jen roste riziko.

V čem riziko spočívá? Počasí přece poslední podzim nebylo nijak strašné.

Potenciálních problémů je celá řada. V místech uzavírek nelze dělat zimní údržbu, když napadne sníh nebo bude námraza, pluhy a sypače mají problém do zúžených úseků vjíždět, neošetří se to úplně dobře. Táním zbytkového sněhu a jeho mrznutím by tam místy zejména v noci mohla vznikat kluziště, násobně tak roste riziko nehod a zdržení. Pokud nastane hromadná nehoda v úseku, už se nic neudělá, sypače ani pluhy tam poslat nelze. Nízké teploty rovněž nenahrávají kvalitě stavby. Ta při hodnotách pod 5 °C přes den a v noci pod nulou nutně trpí. A stát se dostává do kleští. Stavební firma totiž při ztížených klimatických podmínkách žádá odejmutí záruky, protože musela pracovat v nevhodný termín. Kdyby se stát více staral a kontroloval, nemuselo k takové situaci vůbec dojít… I proto zatím nepadla žádná pokuta, kterou za prodloužení odevzdávky hotových úseků argumentovali bývalí ministři dopravy, například Zdeněk Žák. U současného ministra dopravy, který býval ředitelem společnosti Skanska, si penále vůči firmám ani neumím představit.

Co by se tedy mělo změnit?

Objednavatel, tedy stát, má mít vizi, jak to tu bude vypadat za padesát, sto let, stát má být hybatelem, tahounem, a ne hledět jen ke konci volebního období. Dálnice tu povedou i za sto a více let. Zhotovitel, který má dnes díky pasivitě státu vše ve svých rukou, si jede podle sebe, zajímá ho jen dnešek, co bude za deset let, vůbec neřeší. Stát to ví, ale nekoná – jen vypisuje faktury a platí… Ona je vůbec otázka, jestli ještě něco jako stát existuje. Nevím o žádném ministrovi dopravy, který za posledních dvacet let měl nějakou vizi. Práce ministra je přece služba občanům, ne zásluha. Ale asi to chápu špatně.

Bylo by řešením zapojení soukromého kapitálu, tedy PPP projekty, o kterých se stále častěji mluví?

Obávám se, že při současném stavu státní správy to nevyřeší nic. Stát musí už při zadávání projektů jasně vědět, co chce, nejen v okamžiku zadání, ale také v době, kdy dálnici bude přebírat zpět do svých rukou – jak má vypadat, jaké má mít technické parametry a kvality, včetně správné údržby a oprav. A pořádně na to dohlížet. Jinak bude do zničených dálnic, které si na konci období pronájmu od zhotovitelů PPP projektů převezme, pouze sypat další peníze. Otázkou je, zda na to bude mít za patnáct až dvacet let peníze – dotace skončí už za pár let a začneme to všichni splácet.

Stínové ŘSD

Nadační fond pro dopravní infrastrukturu Stínové ŘSD byl založen v roce 2013 a stojí za ním Radim Jančura – podnikatel v autobusové a železniční dopravě a odpůrce ministra dopravy Dana Ťoka. Nadace zabývající se pranýřováním nešvarů v oblasti dopravních staveb je složena z bývalých zaměstnanců Ředitelství silnic a dálnic, mají tedy hlubokou znalost problematiky dopravních staveb. Spolupracuje s odborníky a specialisty na jednotlivé obory, včetně soudních znalců.

Petr Barták
Diskuze (58)
26. 10. 2016 17:29
Re: ja mam jinej problem
presne tak, dluhoslav to preci rikal, ze jo.
26. 10. 2016 17:29
Re: ja mam jinej problem
ale h@vno, jaky podstav?? ja nepotrebuju ani obcanku, tu potrebuje statni aparat, aby me mohl soustavne nekde s necim buzerovat! poptavku po novych a novych urednickych tlupach umele vytvari prebujela levicova politika.
Avatar - rohYpnol
24. 10. 2016 20:52
Re: jinak
ano, ale o tom to je. Personální zabezpečení, finanční ohodnocení a odpovědnost musí být v rovnováze. Dokud peníze dostává ten, kdo má nulovou odpovědnost, tak se nic nezmění, a vždy to skončí na tom, že vrcholný management budou jek trafiky pro kamarádíčky politiků.
Avatar - rohYpnol
24. 10. 2016 20:07
Re: ja mam jinej problem
A o čem jako vypovídá počet státních zaměstnanců? Výplody bezmozků o nějaké nepřímé úměře mezi kvalitou státu a počtem státních zaměstnanců jsou vždy zrůdně demagogické 8-s 8-s :no:

A že za toho tvého slavného Nečase vznikal výrazný podstav, který se dodnes dohání? Jasně, koho by to zajímalo že... Ideální stát má přeci nula státních zaměstnanců... Svatá to prostoto 8-s 8-s
24. 10. 2016 16:01
Re: jinak
Cela Rakúska diaľničná sieť je súkromná. Máš pocit, že známky sú tak dráhe? Lebo mne vychádza v prepočte na km násobne lacnejšia.