Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Konec zledovatělým silnicím! S námrazou si poradí elektrický beton!

Jan Mička
Diskuze (15)
České silnice se včera proměnily v ledové peklo. S námrazou by přitom v budoucnu nemuseli bojovat pouze silničáři, ale také speciální elektrický beton. O co jde?

Včerejší zpravodajské relace se točily kolem namrzlých českých silnic. Za jediný den se u nás staly desítky dopravních nehod, dálnice D1 byla zablokovaná, sjíždění některých kopců bylo takřka nemožné. Je sice až s podivem, že namrzlá vozovka může uprostřed prosince někoho ještě překvapit, kolikrát ale stačí, aby zachyboval jenom jeden řidič, a hromadná nehoda na sebe nenechá dlouho čekat. V takových situacích se často nadává na silničáře, ani ti ale nejsou všemocní. Přitom stačí zavést relativně jednoduchou technologii, která by mohla s námrazou zatočit už v samotném zárodku.

Slyšeli jste někdy o elektrickém betonu? Ne? To je škoda, protože s ním vědci z Nebraské univerzity ve Spojených státech slaví úspěchy. Do běžné betonové směsi stačilo přimíchat určité procent uhlíku a ocelových špon (80 procent betonu, 20 procent uhlíku se šponami), připojit zdroj energie a bylo vystaráno. Podle serveru phys.org, který o projektu informoval, stačí dvacetiprocentní podíl uhlíku a špon k tomu, aby betonem proudil dostatek elektřiny k rozmrazení ledu a povrch byl stále bezpečný na dotek.

Elektrický beton byl nejdříve testován na ploše velké jako obývací pokoj. Když profesor Christopher Tuan, vedoucí projektu, zjistil, že princip funguje, přešel na tvrdší oříšek – 45 metrů dlouhý most Roca Spur nedaleko města Lincoln. Jde o první most postavený z panelů elektrického betonu. Stalo se tak už v roce 2002 a vodivá směr se o rozmrazování povrchu stará dodnes.

Podle profesora Rudolfa Hely ze stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně je tato myšlenka stará možná padesát let. „Cílevědomě se část ocelové výztuže využívala jako odporové vodiče, které beton prohřívaly. A tak se umožnilo jeho zrání i ve velmi nízkých, minusových teplotách,“ řekl Hela Českému rozhlasu.

Řešení profesora Tuana není moc drahé na provoz, výhřev betonu při třídenní sněhové bouři prý stojí okolo 250 dolarů (asi 6500 korun), což je méně, než kolik by se utratilo za posypový materiál. Není ale rentabilní stavět z vodivého betonu celé silnice (vodivý beton je dražší než běžná směs), spíše je vhodné používat tuto technologii pouze v místech, kde se to hodí. Například na zmíněných mostech, které vždy namrzají jako první.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nicméně v tomto principu vidí problémy. „Jak připravit řidiče na to, že vyjíždí z odmrazeného úseku na ten, kde už odmrazování není? Jak zařídit, že by na některém úseku dodávka elektrické energie vypadla? Než se to řidič dozví, než bude mít možnost zareagovat, tak se dostane na úsek, který už může být hůře sjízdný,“ řekl Českému rozhlasu Jan Rýdl, mluvčí ŘSD. Podle Rýdla není uvedení elektrického betonu do běžné praxe na pořadu dne.

Jan Mička
Diskuze (15)
20. 12. 2016 16:33
Re: Hmmm
Poturčenec horší turka...
20. 12. 2016 10:59
Re: Myšlenka je to hloupá
Dálnice by podle mne měly být kompletně oplocené. To by jim snad zabránilo v tom, aby to vůbec zjistila (i když se tam pořád můžou dostat po silnici a ptáci to mají ještě jednodušší). A pak máš ještě města (hlavně centra), kde by to snad nebyl takový problém (mimo to bys samozřejmě měl vyhřívaný i chodník, takže by se zvířata, když už, mohla zdržovat tam). Jo, okresky jsou horší. Leda bys pro zvěř udělal vyhřívané plácky. :-) (To byl samozřejmě vtip.)
20. 12. 2016 08:58
Re: zbytecne jednoucelove
spotreba se resi lokalne, vetsina stavitelu ktera takove silnice stavi to resi lokalni fotovoltaikou vi vetrem, co vim tak v Jizni Korei to resi zastresenou stredovou cyklostezkou kde strecha je pokryta prave fotovoltaikou, pro fotovoltaiku se da pouzit i kuprikladu protihlukova stena, a na akumulaci elektriny se pomalu rodi baterie ktere jsou levnejsi a vhodnejsi pro vetsi skladovaci nasazeni

a jak jsem psal, v dpobe kdy je na dane silnici provoz OLEV vozidel, tak spotrebu plati ti majitele tech aut (prozatim tedy par seditek az stovek autobusu tam kde se to testuje na tech par usecich), ze ztratoveho tepla se ta vozovka ale krasne ohriva

a co jako s odparenou vodou? sak ta para se zase o kus dal zmeni v ledove krupky a znovu spadne nekde na zem, vic vody nez kolik na ni napada klasicky z povetrnich podminek na ni nenapada, jen by diky vyhrivani na vozovce nezmrzla a netvorila naledi, takze co neodtece ke kraji tak spadne nekde vedle silnice, ostatne silnice se stavej tak ze zaprve nejsou vodorovne ale mirne naklonene a pokud se pocita s vetsim mnozstvim snehu a nasledne vody jako treba na dalnicich mezi svodidly tak se obcas na tu silnici davaji pricne odvodnovaci drazky (asfalt, do betonu se to nedela)
20. 12. 2016 04:01
Re: zbytecne jednoucelove
Chodníky ano, ale od vozovek se upouštělo kvůli zvířatům.
20. 12. 2016 03:59
Myšlenka je to hloupá
Tohle zkoušeli v norsku někdy před 20 i více lety. Museli od toho upustit, protože na vyhřátou vozovku se stahovala ve velkém množství zvířata, kterým to pochopitelně bylo přijemné (dokud je něco nesrazilo).

Dá se předpokládat, že česká zvířata maj taky v zimě ráda teplo.

Mno, myšlenka to byla už tehdy blbá, klasický nedoinženýrink. Kdyby se tenkrát v Norsku zeptali nějakého zoologa nebo ekologa (ne aktivistu, ale vědce), nebo aspoň inteligentního chovatele zvířat, už od začátku by jim řekli, že je to kravina.

Když s tím ale přicházejí teď, když už jsou s tim zkušenosti, tak to je úplná idioci*e.