Míří Ferrari do jedné stopy? Vyvíjí motocyklový dvouválec!

Pokusy automobilek o vývoj více či méně extravagantní motorky tu už byly. Projekty superbiků Audi a Aston Martin se nedostaly dál než k počítačové grafice. Nejdále to v tomto oboru dotáhl Lotus a také Caterham. A samozřejmě stále existují výrobci, kteří produkují jak jednostopá, tak i dvoustopá vozidla. Z těch známějších jmenujme Hondu a BMW, dále třeba Peugeot, ale i například indickou Mahindru. Porsche zase pomáhalo při vývoji kapalinou chlazeného vidlicového dvouválce pro Harley-Davidson V-Rod. Nyní probleskují zprávy, že se do vývoje něčeho podobného pustili u Ferrari. A spekulace nejsou zas až tak divoké, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Alespoň o tom píše britský Autocar. Maranello si totiž nechalo patentovat „spalovací motor, který má dva válce uspořádané do V.“ Spis se zabývá i potlačením přirozených vibrací bez použití vyvažovacích hřídelů. Jinými slovy jde o pohonnou jednotku, která je velmi vhodná pro použití v motocyklu, že? Přiložené obrázky ukazují agregát namontovaný do cruiseru, i když jsou pochopitelně s největší pravděpodobností ilustrační.

Jenže stačí si zopakovat nedávný vývoj. Ducati přešla pod křídla koncernu Volkswagen, blíže k úhlavními nepříteli ze Sant'Agaty. Fiat si zase brousí zuby na MV Agustu i celý koncern Piaggio včetně Aprilie a Moto Guzzi. Sergio Marchionne nedávno prohlásil, že chce na továrně v Maranellu vydělávat, proto se neshodl s Lucou Corderem di Montezemolem, který Ferrari následně opustil. Ten naopak prosazoval větší exkluzivitu a nechtěl zvyšovat roční produkci. Marchionne je nyní prakticky neomezeným vládcem i zde (ano, může ho odvolat představenstvo...). Celé to tak nějak do sebe začíná zapadat. Ferrari navíc požádalo o registraci názvu Cavallino (koník), který chce uplatit na vozidle. Jakém, o tom samozřejmě patentový spis nemluví. Při koupi celého portfolia italských značek by pak motor V2 pochopitelně mohlo použít jinde...

Motocyklů s logem vzpínajícího se koníka (cavallino rampante) však už několik v historii vzniklo. Jen jeden má ovšem oficiální pověření slavné logo opravdu používat, posvětil ho sám Piero Lardi-Ferrari, nemanželský potomek zakladatele firmy. Jde o výrobek Brita Davida Kaye. Stroj je poháněn zakázkovým čtyřválcem DOHC objemu 900 cm³ s výkonem 77 kW při 8000 min-1, čtyřdobý agregát chladí vzduch a má dvouventilovou techniku. Unikát pochází z poloviny devadesátých let. Má i oficiální číslo podvozku SF-01M, kde SF znamená Scuderia Ferrari a M motocykl, 01 je samozřejmě číslem pořadovým. Superbike v klasickém stylu jede až 265 km/h, ke zrychlení z klidu na stovku mu stačí ani ne tři vteřiny a bez náplní váží 172 kg.

Ferrari 900 DOHC se chlubí kromě analogových budíků i displeji a pětistupňovou převodovkou, převod na zadní kolo obstarává řetěz. Kola Astralite mají sedmnáct palců, brzdy pocházejí od Bremba, základ podvozku tvoří tradiční ocelový trubkový rám, zbytek motorky je ale převážně z hliníku. Přední vidlici Force Italia USD doplňují vzadu pružiny WPS. Celá její stavba zabrala 3000 hodin práce. Dražila ji aukční síň Bonhams, a to už dokonce dvakrát, naposledy v dubnu 2012.

Zajímavý je také projekt izraelského designéra Amira Glinika. Ten se pochopitelně do stádia byť jen funkčního vzorku nedostal. Glinik jej odhalil v září 2008, pracoval na něm přes dva roky. Futuristický exot, který si vzal tvarovou inspiraci z moderních i klasických aut této značky, mohl bát teoreticky poháněn vidlicovým čtyřválcem odvozeným z Enza! Počítalo se s plně nastavitelným zavěšením i dotykovým displejem na nádrži. Tím mohl pilot ovládat mnoho funkcí a zobrazovat informace včetně aktuálních otáček a zařazeného převodového stupně, rychlosti, navigačních map a podobně. Brzdy superbiku, vpředu dokonce s dvojitými třmeny, by řídila samozřejmě elektronika.