TEST Renault Mégane 1,6 16V - Klasický Classic

I dobré věci jednou zestárnou a potřebují vylepšit. Přestože se Renault Mégane doposud velmi dobře prodával ve všech evropských zemích, tvrdá konkurence v nižší stření třídě nutí výrobce zkracovat inovační cyklus na minimum.

Facelift lze provést v podstatě dvěma způsoby. Buďto pouhou retuší přední a zadní části vozu nebo komplexním způsobem, zahrnujícím, kromě nezbytné úpravy designu karosérie i zvýšení bezpečnosti posádky, instalaci výkonnějších a méně žíznivých motorů, zlepšení jízdních vlastností, atd. Druhou, náročnější cestou se vydal Renault, výsledky prodeje jej však určitě přesvědčí o správnosti této cesty.

Renault investoval do inovace Méganu téměř miliardu francouzských franků a první pozitivní výsledky se ihned dostavily. Příkladem je vynikající výsledek crash-testu NCAP, kde se Mégane umístil na prvním místě společně s VW Golf a Audi A3. Na tomto výsledku se podílí především zpevněná karosérie, sériová montáž 4 airbagů (2x přední, 2x boční, chránící hrudník i hlavu) a pyrotechnické předpínače pásů s omezovači síly. K tomu se navíc přidává sériově montovaný protiblokovací systém ABS.

Čtyřválec 1,6 s šestnáctiventilovou technikou podává relativně vysoký nejvyšší výkon 79 kW a slušný točivý moment 148 Nm při 3750 ot/min. Chod motoru je kultivovaný a poměrně dobře táhne i v nižších otáčkách. Nad pět tisíc otáček poskytuje, kromě slušného výkonu i zajímavý sportovní zvuk. Odhlučnění motoru i kol, při běžné jízdě, patří k lepšímu průměru. Určitou kritiku zaslouží zpřevodování pětky , která při 130 km/h, roztáčí motor na 4000 ot/min! Nepříjemná je také nepřítomnost červeného pole na otáčkoměru.

K dobrým výkonovým parametrům motoru se navíc přidává i nízká spotřeba. V průběhu testu si totiž Mégane 1,6 16V Classic řekl jen o 7,2 l naturalu na 100 km.

Jízdní vlastnosti jsou především díky samoříditelné zadní nápravě na dobré úrovni, navíc si odpružení zachovává dostatečnou dávku komfortu.

Brzdy byly také inovovány. Kromě již zmíněné sériové montáže ABS se zvětšily také brzdové kotouče vpředu z 238 mm na 280 mm. Tato úprava snížila na minimum vadnutí zahřátých brzd a to z původně nelichotivých 55 m na pouhých 42 m brzdné dráhy ze 100 km/h!

Interiér by se dal nazvat typicky francouzský . Narozdíl od příliš technokratických německých vozů, je interiér Méganu hravý a zaoblenější . Bohužel sedačky jsou i nadále příliš měkké. Volant by mohl mít silnější věnec, navíc je skloněn nezvykle nahoru. Příliš nepomůže ani korekce pomocí výškového nastavení volantu.

Za samostatnou zmínku stojí pokročilé funkce stěračů, které se například při zastavení na křižovatce přepnou z trvalého stírání na přerušované. Po rozjezdu se opět vrátí do původního nastavení. Při zařazení zpátečky se pro změnu automaticky otře zadní okno. Nechápu, proč na přelomu tisíciletí, nemají takové jednoduché funkce všechny automobily.

Prostoru na zadních sedadlech není nadbytek, zvláště nad hlavou. Z bezpečnostního hlediska potěší přítomnost tří tříbodových pásů i opěrek hlav.

Zavazadlový prostor Méganu Classic (sedan) s objemem 510 l dokáže pojmout velké množství zavazadel. Narozdíl od některých konkurentů (VW Bora, Seat Toledo) je výko dostatečně velké, takže neomezuje velikost vkládaných předmětů.

Renault Mégane se po inovaci stal štikou v rybníce nižší střední třídy. Je skvěle vybaven již v základní výbavě (4x airbag, ABS, el. ovládaná přední okna, imobilizér, dělená sedadla, posilovač řízení, výškově stavitelný volant, centrální zamykání a nárazníky v barvě karosérie) a základní verze 1,4/55 kW je levnější než německá konkurence - 424.900 Kč. Testovaný Mégane 1,6 16V Classic byl s bohatější výbavou RXE (navíc oproti základu: palubní počítač, mlhovky, výškově stavitelné sedadlo řidiče s bederní opěrkou, el. nastavitelná a vyhřívaná zrcátka v barvě vozu, dálkové ovládání centrálního zamykání, autorádio s dálkovým ovládáním, klimatizace a metalíza).