Reportáž: 24h Nürburgringu s týmem Gazoo Racing (+video)

Čtyřiadvacetihodinový závod na Nürburgringu je podle pořadatelů největším podnikem na světě a my nemáme důvod jim nevěřit: na trať dlouhou 25.378 metrů se vydalo přes 200 rozličných závodních aut, ve kterých se střídalo přibližně 650 jezdců.

Přijali jsme pozvání týmu Gazoo Racing, který letos nasazuje zajímavá auta: ve třídě „supersportů“ (SP8) jde o Lexus LFA, jenž může bez uzardění pomýšlet na vítězství ve třídě, a Lexus IS F. Konkurence je však veliká, největšími soupeři pro supersport od Lexusu jsou posádky využívající vozy Aston Martin a Corvette C6. Ferrari 458 se nikdo moc nebojí, protože má prý předurčeno (jako správný italský supersport) shořet někde na trati. Nesmíme zapomenout ani na dvě upravené Toyoty GT86 startující ve třídě SP3. Ty do pořadí na první straně výsledkové listiny nebudou mít šanci zasáhnout (na rozdíl od Lexusu LFA), svou kategorii však mají v plánu vyhrát.

Mezi posádkami najdeme mnoho zajímavých jmen, například v SLS AMG týmu Black Falcon, což je jeden z favoritů na celkové vítězství, Berndta Schneidera. Audi R8 LMS ultra zase sedlá Frank Stippler a BMW Z4 GT3 Martin Tomczyk nebo třeba Augusto Farfus. McLaren MP4 bude řídit Peter Kox, Porsche 911 GT3 R zdejší charismatický inventář Sabine Schmitzová a v Astonu Martin Vantage V12 GT3 pojedou v posádce Stefan Mucke, Pedro Lamy či Darren Turner. Co jméno, to záruka kvality. V posádce LFA a jedné GT86 je možno najít jezdce, startujícího pod přezdívkou Morizo. Není to nikdo jiný než Akio Toyoda, vnuk zakladatele automobilky Toyota a nynější generální ředitel.

Závod a jeho skvělou atmosféru bychom vám chtěli přiblížit co nejvíce, proto jsme se rozhodli pro netradiční „deníčkovou“ formu, popisující nejen základní události na trati, ale také to, co není v televizi vidět: jaká je nálada v zázemí týmu, co se děje v zákulisí a jak to všechno vnímá člověk přímo na místě...

Sobotní atmosféra je skvělá, kolem okruhu jsou již nyní tisíce fanoušků, kempují zde, popíjejí pivo, poslouchají hudbu - zkrátka opravdový svátek motorsportu. Po skončení odpoledního programu se vrhnou na trať, malují jako o život a jezdí na skateboardech z kopců dolů. Spousta z nich bude mít opravdu krušné ráno.

Neděle

10:50 Přijíždíme na místo konání s dostatečným předstihem, v plánu je prohlédnout si všechno, co zdejší zázemí nabízí. Akreditaci jsem si vyzvedl již v sobotu, takže není kam spěchat. Gazoo má s Toyotou lounge nad boxy se skvělým výhledem na pitlane, nechybí televize a live-streaming. Tady bude moje základna pro dalších třicet hodin.

11:20 Rychlá návštěva v zázemí týmu Gazoo Racing. LFA a GT86 se zde v poklidném tempu připravují, jedna Toyota je bohužel po nehodě ze závodu vyřazena. Tempo ještě není vražedné, je spousta času. Závodníci se pomalu připravují, probíhají autogramiády.

12:30 Přichází samotný pan Toyoda. I letos pojede, poprvé však v pozici nejvyššího. Přítomným řekl pár vřelých slov, vypadá docela uvolněně. Vyhraje i letos?

15:10 Nepříjemná věc: hospitality se prý zavírá v jednu v noci, plán zůstat zde po celou dobu dostává trhliny. Mezitím přicházejí mraky a azurová obloha mizí pod lehce šedivým příkrovem. Spadlo pár kapek, ale zatím neprší. Chtěl bych si koupit týmovou bundu, bohužel nejsou nikde na prodej. Stánky Aston Martinu, BMW, Mercedes-Benzu i Audi je zde samozřejmě prodávají. Soft-shellová bundička s mapkou Nürburgringu přijde na 90 euro. Trochu jiná bez mapky je za 60.

16:00 Do závodu zbývá přesně hodina, cílová rovinka je úplně plná: mezi závodními auty jsou stovky diváků, kteří se fotí s jezdci. Jak se blíží minuta startu do zaváděcího kola, začínají být inženýři nervózní: na části okruhu začalo lehce pršet, vozíky s mokrými pneumatikami jsou připravené. Nakonec startují všechna auta (alespoň co jsem viděl) na suchých, což se ukáže jako rozumná volba – ani po pěti kolech ještě předpokládaný silný déšť nepřišel.

17:00 – START Automobily se na trať vydávají letmým startem ve třech vlnách, nejrychlejší samozřejmě vpředu. Nic hrůzostrašného se neděje, první zatáčky přežijí všechny stroje. Mercedes-Benzy SLS AMG mají opravdu brutální zvuk, Audi a BMW jsou proti nim tichošlápci. Mercedes je jediné auto, jehož průjezd je jasně identifikovatelný i na toaletách.

17:20 Po startu se vedení ujímá Audi, následované Aston Martinem. Prvních zhruba dvacet aut má štěstí, při předjíždění pomalejších vozů ve třetím kole není zdrženo žlutými vlajkami (jedno z pomalých aut se podívalo zblízka na svodidla) a zbytku pole znatelně poodjede. Lexus LFA neodstartoval nejlépe, z počáteční 30. pozice po kvalifikaci se po dvou kolech pohybuje na konci čtvrté desítky. Probíjí se však vpřed.

18:10 První výměna jezdců, za řízení usedá Toyoda. Má před sebou pořádný kus práce, LFA je na 32. místě. Těsně před jeho vyjetím zajíždí do boxu před Gazoo Racing jedno ze záplavy 911 a tím blokuje odjezd. Automobil proto musí být zatlačen trochu dozadu, celý lounge fandí. Přímo pod námi zastavuje BMW Z4 GT3, točím pit-stop s výměnou jezdců a malou opravičkou.

19:00 Lexus LFA s Morizem za volantem nejezdí úplně nejrychleji, propadá se pořadím až na 59. příčku, přičemž před osmou dokonce vypadne z „top 60“. To není dobré, soupeři jsou totiž daleko před námi. Oba Astony, Corvette C6 i Ferrari 458 (zatím je první ve třídě na 26. místě a nehoří) drží svižné tempo. Radši se na monitory moc nedívám a jdu se navečeřet. Stahují se mračna, podle předpovědi by už pršet přestat nemělo. Využívám poslední chvíle před deštěm a jdu sledovat auta na odvrácené rovince za paddockem.

21:40 Začalo pršet, Ferrari stále nehoří, posouváme se však na 44. místo, na třetí příčku a doslova na dohled druhé Corvetty C6. Závod vedou dvě Audi R8 LMS ultra, následované dvěma 911 (jedna z nich jede v nižší kategorii SP7) a Aston Martinem. Mercedes-Benz i BMW zatím nestíhají.

23:00 Závod probíhá za silného deště, najednou je v pitlane nějak podezřele živo. Že by fáze safety caru? Jezdci se mění, palivo doplňuje, zpět na trať však nikdo nejede. Na konci boxové uličky svítí červená. Zanedlouho k nám doputuje informace o přerušení závodu kvůli špatné viditelnosti kdesi v lesích na trati. Padla totiž mlha, že nebylo vidět snad ani na metr. Sabine Schmitzová to komentovala slovy, že je tu sice jako doma, ale tohle ještě nezažila...

V boxech se mechanici ukládají ke spánku, leží v autech i prostě jenom tak na zemi. Ani teď neopouští Japonce veselá nálada. Lidem od Toyoty se podařilo zajistit mi místo ve stanovém městečku Toyoty Deutschland, takže budu moci zůstat na dohled od trati po celou dobu. Ostatní odjíždějí do hotelů, vstříc horkým vanám a nějaké té lihovince na baru. Do stanového městečka mě odvážejí kolem jedné v noci, je tu velký stan plný majitelů GT86. Popíjím citronový Beck a bojuji se spánkem. Každou chvíli už přece musejí vyjet!

Pondělí

1:50 Stále silně prší, všude je bláto, několikrát usínám v prapodivné poloze. Auta nejezdí. Do stanu dorazím úplně mokrý. Je zima. Trpím. Spím.

5:50 Závod už začal? Ve stanu, stojícím asi 30 metrů od trati jsou po hodinách ticha slyšet silné motory. Mobilizuji všechny síly, soukám se do mokrého oblečení a vyrážím do velkého stanu Toyoty. Moc jsem toho nenaspal, ale nechci si nechat ujít jedinou minutu závodu.

6:10 To jsem ale naletěl! Po trati se prohánějí safety-cary a zvlášť zvuk R8 má potenciál zmást nejednoho napůl spícího novináře. Mlha trvá, takže se můžu v klidu nasnídat a nechat se před osmou odvézt zpět do lounge Toyoty nad boxy. Pořád prší.

7:50 Právě včas! Závodní auta se vydávají zpět na trať. Všichni se stejným odjetým počtem kol jsou opět soupeři, což v podání nejrychlejších týmů znamená, že zpět ve hře o prvenství je přes deset aut.

Od prvních okamžiků je jasné, že Aston Martin se startovním číslem 007 nestíhá. Podle vyjádření týmu se Angličanům nedaří zahřát mokré pneumatiky na správnou teplotu, Vantage GT3 se proto stává nekonkurenceschopným a doslova špuntuje ostatní. Než se zbytku pole podaří ho předjet, ujede vedoucí BMW Z4 GT3 zbytku pole o dobrou půlminutu.

10:20 Na vodě se dopředu dostávají vozy Mercedes-Benzu, po nějaký čas by dokonce braly všechny tři medaile. Bernd Schneider v SLS číslo 9 jezdí skvěle, bohužel na konci cílové rovinky ztratí kontrolu nad autem a z kačírku jej musí vytahovat pořadatelé. Ztrácí asi dvě minuty. Audi na mokru, zdá se, nestíhá a po restartu se žádnému z vozů nedaří dostat se na stupně vítězů. Ferrari svému osudu neuniklo, nevím sice přesně proč, ale propadlo se až do druhé stovky. Lexus LFA je ve čtvrté desítce na druhém místě ve třídě, na Corvettu C6 ztrácí dvě kola.

Do lounge se trousí odpočatí a usměvaví hosté, s nimiž je moje vzezření v jasně patrném kontrastu. Oni ale neviděli restart závodu a jeho zajímavé momenty.

12:50 Po obědě se jdu podívat do boxů, chystá se totiž výměna jezdců a řídit bude opět Morizo. Sympatický chlapík je terčem pozornosti asi desítky japonských médií. Protože zdejší mravy nejsou tak upjaté jako na Le Mans, nikdo mě nevyhazuje a tak si v klidu natočím celou výměnu jezdců.

Opět mne fascinují čistící spreje na sklo: přesně to potřebují, hmyz už začíná pokrývat okna aut v množství větším než velkém. Stačí nastříkat pěnu a setřít papírovým ubrouskem, sklo se leskne jako nové.

15:00 Závod vede Mercedes-Benz SLS AMG GT3 týmu Black Falcon, na třetí místo se do obklíčení stuttgartskými probilo BMW Z4 GT3. Přestává pršet. Zajdu se podívat do boxů, zda se nechystá přezouvání na slicky, protože ideální stopa se zdá být už v docela slušném stavu. Jeden z jezdců švýcarského týmu jezdícího s Toyotou GT86 (se kterými sdílí Gazoo Racing box) říká, že z týmů se zatím nikdo neodvážil.

Dá se totiž získat jen trochu, ztratit závod pár hodin před koncem kvůli vyjetí z tratě a nárazu do svodidel, které jsou na starém okruhu pekelně blízko, je strašákem všech. Po pár minutách přezouvá jedno BMW M3 na prořezané slicky a další zastávky jsou z větší části využity pro obutí suchých pneumatik. Na části okruhu stále lehce prší a časy na kolo jsou na suchých gumách rychlejší jenom o půl minuty. Pak na chvíli vysvitne sluníčko a nikdo už na nic nečeká, byť nad pohořím Eifel stále zůstávají nebezpečně nízké dešťové mraky.

15:40 Konečně neprší a vypadá to, že to tak už zůstane. S několika dalšími kolegy se vydávám na trať, podívat se na speciály. Několik desítek minut jen tak pozoruji různá auta v zatáčkách Pfanzgarten nebo Ex-Mühle. Zvláště způsob, jakým Severní smyčku prolétávají speciály GT3 je neuvěřitelný.

Hodně rychlé jsou také tovární Peugeoty 208 GTi, i na časech je vidět, že tady si někdo dal záležet a auta jsou skvěle připravená a jezdci se nebojí řádně zatopit pod kotlem. V určitých fázích jezdí rychleji než LFA.

17:00 – CÍL Mercedes-Benzu se povedlo vyhrát na 24h Nürburgringu vůbec poprvé a všichni jsou nadšení. Posádka SLS AMG GT3 týmu Black Falcon ve složení Schneider, Bleekemolen, Edwards a Thiim odjela 88 kol. Druzí skončili piloti týmu BMW SportsTrophy Team Marc VDS s vozem Z4 GT3, kteří v posledních několika desítkách minut předjeli oba Mercedes-Benzy SLS AMG týmu ROWE Racing. Ty protnuly cílovou pásku bok po boku na třetím a čtvrtém místě. Až páté bylo první z Audi R8 LMS ultra, Aston Martin se probojoval na celkové desáté místo. Stříbrnému BMW patřil i nejrychlejší čas závodu, kdy 25.378 metrů dlouhou trať prolétlo průměrnou rychlostí téměř 182 km/h v čase 8 minut a 22 sekund.

Třídu SP8 vyhrála Corvette C6 na 21. místě, Lexus LFA skončil ve třídě druhý, přičemž mu patřila 37. pozice. V posledním kole už nebylo kam spěchat, třetí Aston Martin Vantage byl osm kol pozadu, a proto se za řízení posadil opět pan Toyoda a dovedl Lexus do cíle. Ferrari vzdalo závod po osmnácti hodinách.

Gazoo nasazovalo ve třídě SP8 i Lexus IS F, nicméně ten z neznámých důvodů odjezdil jenom osmnáct kol a měl pouze dvoučlennou posádku. To upravená Toyota GT86 dlouho bojovala o vítězství, bohužel nakonec jí ve třídě SP3 o necelých pět minut překonal Renault Clio Cup. Tým Gazoo tak letos žádné vítězství neslavil, i tak ale byli všichni spokojení.

Ve startovní listině jsem objevil jediného Čecha - Tomáše Pivodu, jeho Porsche 997 GT3 R startující v nejvyšší kategorii však ze závodu odstoupilo po dvaceti hodinách.

Bylo skvělé vidět všechno na vlastní oči a zakusit legendární čtyřiadvacetihodinovku na vlastní kůži. Byla to má první dvacet čtyřka a určitě ne poslední.