Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Saab 99 – magické devítky

Karel Haas
Nástupcem typové řady 92 – 96 se stal legendární Saab 99, poslední společné dílo konstruktéra Ljungströma, závodníka a tvůrce motorů Rolfa Melldeho a designéra Sixtena Sasona. Saab 99 se stal prvním sériově vyráběným cestovním vozem...

Kam paměť sahá, začínalo typové označení automobilů Saab číslicí 9. Připomeňme si, že první sériový Saab poháněný dvouválcovým dvoutaktem měl označení 92, jeho nástupce s dvoutaktním tříválcem a později čtyřtaktem V4 se jmenoval 93, sportovnímu vozu Sonett I bylo přiděleno typové číslo 94 a kombi odvozené z typu 93 neslo číslo 95. Následoval Saab 96 (modernizovaná 93) a sportovnímu Sonettu II bylo určeno označení 97. Saab 98 zůstal jen u prototypu a tak se na řadu dostala číslovka 99.

V polovině šedesátých let uzrálo ve vedení Saabu rozhodnutí orientovat se na větší vozy než byla řada 92 – 96. Návrhem karoserie vozu střední třídy byl pověřen Sixten Sason, skvělý designér, který své kvality osvědčil u předchozích typů saabů. Na pomoc si přizval studenta Björna Envalla a společně se pustili do práce na tvarovém řešení nového Saabu. U volby motoru bylo jasné, že to bude čtyřtakt většího objemu a rozhodnutí padlo na čtyřválec 1,7 litru od anglické automobilky Triumph.

Ve znamení svatého Gudmunda

Vývojový projekt nového vozu střední třídy byl zahájen 2. dubna 1964, kdy má svátek svatý Gudmund. Projekt pojmenovaný po tomto světci se naplno rozjel při jízdních zkouškách prvního prototypu, přezdívaného žabák. Byla totiž použita karoserie z typu 96 V4, rozšířená o 200 mm. Další prototypy, zkoušené v roce 1967, už měly karoserii v téměř konečné podobě. K důkladnému odzkoušení posloužily dvě nulté série v počtu 40 a 100 vozů. Sériová výroba byla zahájena v modernizované továrně v Trollhättanu v září 1968.

Sixten Sason se bohužel premiéry Saabu 99 nedožil, neboť zemřel 1. dubna 1967, několik měsíců před slavnostním představením v listopadu 1967 na výstavě Teknorama ve Stockholmu. Prostorný pětimístný dvoudveřový vůz s vnějšími rozměry 4355 x 1675 x 1450 mm a rozvorem 2473 mm měl zdařile tvarovanou karoserii se silně zaobleným předním oknem, hladkými boky rozdělenými jemným zlomem pod úrovní klik dveří a konkávním přechodem mezi střechou a zavazadlovým prostorem. Samonosná skořepina karoserie byla velmi tuhá, vyztužená ve sloupcích ocelovými profily. Jednoduchá maska chladiče byla uprostřed rozdělena chromovaným obdélníkem se znakem Saabu, který od roku 1967 vyjadřoval příbuznost s leteckou výrobou siluetou dvoumotorového letadla. Standardně montované obdélníkové světlomety byly pro americký trh nahrazeny dvojitými kruhovými světly.

testy bosch scania saab testy bosch scania saab

Přední kola vozu poháněl řadový zážehový čtyřválec Triumph s rozvodem OHC a objemem válců 1709 cm3. Motor s maximálním výkonem 58 kW (80 k) při 5500 min-1 byl uložen v pomocném rámu podélně nad přední nápravou a skloněn o 45 stupňů doprava. Čtyřstupňová plně synchronizovaná převodovka se ovládala řadicí pákou na podlaze. Ta se samočinně zamykala po zařazení zpátečky a vytažení klíčku. Přední lichoběžníková náprava s vinutými pružinami vycházela z typu 96 V4. Zadní tuhá náprava byla vedena dvěma suvnými a dvěma vlečnými rameny a příčnou panhardskou tyčí. Na všechna kola byly montovány kotoučové brzdy.

V prostorném interiéru byla vpředu dvě samostatná, dobře anatomicky tvarovaná sedadla, spojená s opěrkami hlavy a vybavená vyhříváním, zpříjemňujícím tuhé švédské zimy. Zadní lavice poskytovala dostatek místa třem dospělým osobám.

Čtyři dveře a vlastní motor

Modelový ročník 1971 byl obohacen o očekávanou čtyřdveřovou verzi, která v luxusním provedení 99E Automatic měla mechanické vstřikování paliva Bosch (výkon stoupl na 62 kW/85 k) a třístupňovou automatickou převodovku Borg Warner. Modely 1972 dostaly motor 1855 cm3, který dával se vstřikem paliva 69 kW (95 k) a pětimílové bezpečnostní nárazníky. Přední směrová světla se zvětšila a posunula směrem nahoru.

testy bosch scania saab testy bosch scania saab

Mezitím pokročila příprava výroby vlastního čtyřtaktu v pobočném závodu v Södertäjle. Motor 2.0 B měl objem 1985 cm3 a největší výkon v karburátorové verzi 69 kW (95 k) a vstřikové 80 kW (108 k). Sportovní verze Saab 99 EMS s nepřímým elektronickým vstřikem paliva a sníženým podvozkem jezdila přes 170 km/h.

Kombi-kupé

V roce 1974 obohatil nabídku model s prodlouženou splývající zadní částí karoserie (celková délka 4530 mm), nazvaný Combi-Coupé (CC). Karoserii s třetími, vzhůru výklopnými dveřmi a mírně upravenou přední maskou navrhl Sasonův žák Björn Envall. Stejnou masku pak dostaly i ostatní verze Saabu 99. Třetí dveře značně usnadnily přístup do zvětšeného zavazadlového prostoru. V roce 1976 se začala dodávat také pětidveřová verze Combi-Coupé a zároveň došlo k rozdělení na dvě modelové řady – základní 99L (dvoudveřová karoserie a motor s výkonem 73 kW) a luxusní 99 GL (všechny typy karoserií a motory 80 a 85 kW).

testy bosch scania saab testy bosch scania saab

Turbo

V polovině sedmdesátých let minulého století musel Saab řešit dilema, jak pro svoje stále větší a těžší vozy zajistit dostatečně výkonné motory. Rozhodl se pro zvýšení výkonu svého dvoulitrového čtyřválce přeplňováním pomocí turbodmychadla poháněného energií výfukových plynů. Do vývoje turbomotoru se pustil vývojový tým pod vedením Bengta Gadefelda, který přišel od firmy Scania. Ve spolupráci se specialisty od firmy Garret bylo vyvinuto malé vysokootáčkové turbodmychadlo. Po nutné úpravě motoru byla na podzim 1976 vyrobena série 100 vozů Saab 99 s tímto turbomotorem, které podstoupily důkladné testy spolehlivosti. Zkoušky potvrdily vynikající vlastnosti motoru, takže zahájení sériové výroby dostalo zelenou.

Frankfurtský autosalon 1977 byl svědkem světové premiéry bílého třídveřového kombi-kupé Saab 99 Turbo s přeplňovaným dvoulitrovým motorem, který měl maximální výkon 107 kW (145 k) a točivý moment 240 Nm. Vůz s pohotovostní hmotností 1180 kg dosahoval nejvyšší rychlosti 186 km/h a zrychloval z nuly na sto za 9 s. Tento vůz se stal prvním sériově vyráběným cestovním vozem poháněným turbomotorem na světě (Porsche 911 Turbo a BMW 2002 Turbo je nutno považovat za sportovní vozy). Karoserie Saabu 99 Turbo se lišila od běžných kombi-kupé jen v detailech, např. předním a zadním spoilerem, pozměněnou maskou chladiče a odlišnou větrací mřížkou na bocích.

testy bosch scania saab testy bosch scania saab

Život slavné devadesátdevítky se pomalu chýlil ke konci. Jedním z důvodů bylo spuštění výroby většího typu Saab 900 v srpnu 1978. Modely 1980 ještě dostaly nová sedadla, v roce 1981 byla výroba Saabů 99 převedena do pobočného závodu Saab Valmet (zde se vyráběly i prodloužené verze Finlandia) a modely 1982 byly obohaceny o nové motory 2.0 H, které byly proti typu B lehčí a s jedním karburátorem Zenith-Stromberg měly výkon 73 kW (100 k). V posledních dvou letech výroby Saabu 99 (1983 a 1984) docházelo k přebírání některých dílů z typu 900 (např. přední masky a náprav) a krátce se dokonce vyráběl jakýsi kříženec obou typů, Saab 90. Ten měl přední část až po sloupky B z typu 99 a zadní část z modelu 900. Poháněl jej jedno– nebo dvoukarburátorový dvoulitr typu H a bylo jich vyrobeno kolem 25 tisíc kusů.

Celková produkce typové řady Saab 99 se po 17 letech výroby zastavila na čísle 588 643. Jeho nástupcem se stal větší model Saab 900, představený veřejnosti v květnu 1978. O něm si povíme někdy příště.

Nepřehlédněte
Saab 92, 93, 95 a 96 – Od letadel k autům
Karel Haas