Svolávací akce vs. technická akce: Víte, jaký je mezi nimi rozdíl?
Zatímco o svolávací akci řada motoristů někdy slyšela, mnohých z nich se přímo dotkla, o technické akci je povědomí motoristické veřejnosti výrazně omezenější.
Jak svolávací akce, tak také technická akce mají za úkol vylepšovat produkt, v tomhle případě auto, které je už v prodeji. Kdy se automobilka uchýlí ke svolávací akci? Jde v zásadě o tři situace.
Raději preventivně
Ta první se týká bezpečnosti. Do servisů se svolávají vozidla, u nichž je podezření na závadu, která by mohla snížit bezpečnost provozu a posádky. Typické třeba pro airbagy, bezpečnostní pásy, ale také například palivové vedení, chlazení trakčního akumulátoru u hybridů či elektromobilů a jiné. Sem může patřit třeba riziko samovolného otevření dveří za jízdy, upadnutí vnějšího zrcátka nebo náhlé selhání osvětlení vozidla. A samozřejmě se to týká jakýchkoliv závad na brzdovém systému.
Druhá oblast, kde automobilka vypíše svolávací akci, se týká ekologie. Tedy pokud existuje riziko, že selhání některého zařízení povede k tomu, že auto třeba nebude splňovat výrobcem proklamované emisní limity. Typické třeba pro závadu lambda sondy, katalyzátoru, ale také pro různé úniky provozních kapalin.
Třetí oblastí jsou hrozící závady, kdy selhání laciného dílu vede ke kapitálním a tedy velmi draze řešitelným škodám. Tím, že automobilka levný, ale zároveň velmi rizikový díl vymění preventivně, vyhne se možnému následku placení velmi drahých záručních oprav. Typické třeba pro motor Subaru FA20 v první generaci kupé BRZ a Toyotu GT86 a pružiny ventilů.
Výměna pružin ventilů je sice velmi náročná a pracná, avšak stále vyjde levněji než platit nový motor, k jehož zničení by prasknutím pružin ventilů došlo. Způsobilo by to totiž pád ventilu na dno pístu, což by při otáčkách, které tenhle motor točí (klidně hodně přes 7000/min), a zároveň vysokém kompresním poměru (více než 12:1) vedlo ke zničení jeho mechaniky.
Až když…
Kromě svolávacích akcí existují také technické akce v rámci péče automobilky o model. Jde o takzvané TSB (Technical Service Bulletin), u skupiny VW také TPI (Technical Product Information). Na rozdíl od svolávacích akcí se servisní zásahy v rámci TSB nebo TPI nedělají preventivně, ale zpravidla se čeká na to, až součástka nebo komponent, na který se vztahuje TSB nebo TPI, selže.
Teprve poté se autorizovaný servis řeší zpravidla v rámci garanční opravy. TSB nebo TPI obyčejně řeší závady součástek, které bezprostředně nesouvisejí s bezpečností či životním prostředím.
TSB (TPI) obecně popisuje problematické místo na vozidle, které se zpravidla týká celé série nebo několika sérií jednoho, případně i více modelů. Vydává se v okamžiku, kdy automobilka zjistí nějaké pochybení při výrobě, montáži nebo nejčastěji ze strany subdodavatele. V TSB (TPI) je popsáno, co mají přijímací technici říkat zákazníkům, když přijdou s daným problémem do servisu, dále zde mechanik najde návod, jak danou závadu vyřešit, nebo přesněji který díl a jakým způsobem vyměnit, a do třetice jsou zde uvedeny i díly, které jsou potřeba k opravě, včetně modifikovaných součástek, jimiž se mají ty původní nahradit. Tohle pro změnu zase pomáhá skladníkům, kteří dostanou čísla dílů, jež mají objednat.
Rozdíl mezi svolávací a servisní akcí spočívá také v jejím plnění po letech, kdy už je vozidlo mimo záruku. Zatímco svolávačku by vám měl výrobce udělat zdarma, u servisní akce záleží vždy na individuálním posouzení. Čili kolik má vozidlo najeto, jak je staré, zda má pravidelný, ideálně značkový servis a jiné. Občas to bývá tak, že se předmětná závada, která se na autě vyskytne, řeší na takzvanou kulanci. To je oprava, která je částečně hrazená zákazníkem a částečně výrobcem. Třeba tak, že majitel vozidla zaplatí práci mechanika, automobilka „zatáhne“ náhradní díly.
Zdroj: Servisní autodata HaynesPro, TSB (TPI), server svolavacky.cz, Foto: Svět motorů
