Škoda Octavia III vs. II - Která z nich je lepší?

Jedeme v druhé generaci octavie a říkáme si, že na odcházející model si vede víc než dobře. Mimořádně kvalitní interiér, skvělý podvozek, čtrnáctistovka TSI krásně táhne, místa celkem dost. Až nás napadá, o kolik a jestli vůbec může být třetí generace lepší. Novinka se povedla, ale opravdu přinesla citelný mezigenerační pokrok?

První pocit

Před pražským Žofínem si přebíráme tmavě modrou Octavii III, usedáme do béžového interiéru. A najednou jsme v úplně jiném světě. Třetí generace působí daleko luxusněji, hodnotněji. Ano, sedíme v nejvyšší výbavě Elegance, naše testovací škodovka je navíc dovybavena snad naprosto vším, co ceník nabízí. Přesně takový je však i dvojkový liftback. Verze Elegance, příplatků až na střechu. Vedle nástupkyně ale naprosto nemilosrdně zastárla. Přístrojová deska nám najednou připomíná spíše rapid, přední pofaceliftové světlomety působí po konfrontaci s novinkou skoro legračně.

Okamžitě vnímáme i mohutnější tvary třetí generace. Minulé provedení se opticky zčistajasna smrsklo na rozměr rapidu. Když trojka postává jenom tak sama, rozdíl zdaleka nevynikne. Přímé porovnání ale staršímu modelu centimetry důsledně ubírá.

Je to passat?

Není to passat, ale octavia třetí generace. Snahu Škodovky vtlačit novinku do prostoru mezi nižší střední a střední třídu můžete brát jako marketingové klišé. Když jsme však druhou generaci vyměnili za třetí, na výše popsaný přelom jsme se opravdu posunuli.

Výsledný dojem dělá kromě hodnotnějšího interiéru také jeho šířka. Ve dvojce jsme museli mít kolena u sebe jak způsobný školáček, třetí generace nám dovolila rozvalit se jak v křesle. I díky rozměrnějším sedačkám. Hubenějším postavám starší, sevřenější posezení nikdy nevadilo. Teď už ale chápu, co tím chtěl kolega Jirka Baborský říct, když si stěžoval, že se do sedaček předchozí octavie nevejde. Po návratu o generaci zpět jsem si připadal, jako by mě posadili do tramvaje. Naměřené centimetry zdaleka nevystihují reálnou zkušenost. Nepřeháníme ani o píď – přesun z Octavie II do novinky odpovídá z pohledu prostoru a komfortu sedaček přestupu na passat. Vyzkoušejte sami, budete souhlasit.

Návrat mezi céčka?

Komfort odpružení má jisté rezervy. Hlavně uložení zadní nápravy se na některých nerovnostech

do karoserie opírá citelněji, než by si kdy takový passat dovolil. Tupá rána se neozve nikdy, třeba zpomalovací práh zvládá nová generace zcela v rámci parametrů segmentu D.

Zvlášť po této decentní zkušenosti očekáváte podobně elegantní přístup i na pražské dlažbě. Z návalu menších nerovností navazujících v rychlém sledu je ale odpružení nervózní. Octavia nedokáže takový povrch přehlížet, ale všímá si každé kostky. Kdybyste se však rozhodli nerespektovat předepsanou rychlost 50 km/h, podvozek by se uklidnil a dokázal na dlažbu hledět s nadhledem.

Stejná zkušenost s minulou generací? Další potvrzení, že novinka povýšila. I přes zmíněnou kritiku. Ani dvojka posádku neurazí neomalenou ránou, na soustavě nerovností ale neklidně poskakuje pro jistotu úplně celá. Auto má tendenci věrně kopírovat povrch vozovky a plně se přizpůsobit profilu.

Další zmenšení

Podle technických údajů se hmotnost obou generací s motorem 1.4 TSI liší o 55 kg (lehčí je novinka!). V zatáčkách se ale oba liftbacky chovají, jako by mezi nimi byl rozdíl třídy. Nejde vůbec o to, že by trojka vybavená vlečenou nápravou v oblouku zaostávala. Už v hlavním testu jsme se vás snažili přesvědčit, že jednodušší řešení svoji práci zvládá velmi dobře. Spíš mluvíme o několikrát popsané schopnosti octavie vyvolat dojem většího auta. Za volantem třetí generace vám připadne, že do zatáčky musíte nahrnout větší hmotu. Samotný průjezd pak proběhne naprosto samozřejmě, až překvapivě hbitě.

Stejně tak i v případě druhé generace. Jenom s tím rozdílem, že si připadáte jak o třídu níž. Minulá octavia působí lehce, subtilně, obratně. Zkrátka jako menší auto.

Setkání druhého a třetího vydání potvrdilo ještě jednu věc – řazení novinky opravdu nechodí tak hladce. Alespoň v případě čtrnáctistovky TSI. Zvláštní odklon od dokonalosti.

Nemusí se bát

Na začátku jsme měli obavy, jestli trojka výborného předchůdce dostatečně překoná. Zbytečně. Novinka je lepší prakticky ve všech směrech a v některých parametrech se dotýká střední třídy. Prostornost, zpracování, celkový dojem z interiéru i karoserie… V těchto bodech je nová octavia opravdu „déčková“, tedy střední.

My ji ale budeme pořád řadit spíš o patro níž. Hlavně kvůli omezenějšímu komfortu podvozku. Že ale mezi kompakty patří aktuálně s přehledem na vrchol, berte jako hotovou věc.

Druhá generace Škody Octavia tak může v klidu odejít. Kariéru jako tour stejně dělat nebude – tuto mezeru vyplňuje rapid, takže se loučíme!