Tatra 603 A: Jediný prototyp je na prodej! Proč se nedostala nikdy do výroby?

Prototyp klasické limuzíny 603 A se stupňovitou zádí vznikal v pražské vývojové kanceláři Tatry v letech 1961 a 1962. Šlo o jediný čtyřdveřový kus s tímto označením, později se zrodilo ještě kombi, v roce 1964 přestavěné definitivně na sanitku. Tu uchovává kopřivnické tovární muzeum a je zde běžné k vidění. „Áčko“ mělo samozřejmě pohonnou jednotku umístěnou vzadu a oproti baculaté 603 mnohem modernější hranaté tvary tak trochu v americkém stylu, které nenavazovaly na proudnicovou řadu.

Lehčí a ovladatelnější

Motor Tatra 609 byl evolucí původního vzduchem chlazeného dvouventilového osmiválce OHV. Měl už snížený zdvihový objem 2472 cm³ stejně jako 603 G, aby se vešel do dvouapůllitrové třídy. Jeho výkon se naopak zvedl na 85 kW (115 k) při 5000 min^-1. Používal obvyklé dva karburátory Jikov. Točivý moment 175 N.m byl dostupný v 3500 otáčkách a přenášela jej čtyřstupňová mechanická převodovka.

Konstruktérům se podařilo vyřešit značnou hmotnost a vůz odlehčit, spočíval ovšem na původním podvozku s rozvorem 2750 mm, pouze zadní náprava prošla revizí, aby se zlepšily jízdní vlastnosti. Jen 1450 kg těžká čtyřdveřová pětimístná luxusní limuzína s délkou 5065, šířkou 1910 a výškou 1550 mm se rozjela až na 170 km/h. Spotřeba 12-13 l/100 km nebyla malá, ale plně odpovídala velikosti pohonné jednotky.

Sériovou produkci atraktivního automobilu zarazil šéf odbytu Tatry Václav Lebeda, který prohlásil, že má prvky, které západní automobilky používají už dva roky. Zvažovaný nástupce šestsettrojky měl přitom naběhnout do výroby nejdříve koncem dekády, objevily se ale i další trable technického rázu. Proto přišla stopka...

Pohnutý život

Kus výrobního čísla 0001-A rychle změnil majitele, hned po jízdních zkouškách, tedy v roce 1963. Neskončil díkybohu na šrotišti, ale postupem času k němu daleko neměl... Koupil jej přes Mototechnu zaměstnanec opraven kopřivnické automobilky, který v tomto městě i bydlel. Používal jej normálně v provozu, což mělo za následek postupné úpravy vozu. Díky nebyly k dispozici, většina těch unikátních vznikla pouze pro něj. Změnily se přední i zadní okno a boční skla (původně byla totiž kompletně plastová, se kterými nemohl na silnice), sedačky, přední reflektory i zadní sdružená světla. Řazení se přemístilo ze sloupku pod volantem na podlahu a úpravami prošla palubní deska. Hodilo se všechno, co bylo k mání a zrovna po ruce, věci ze sériových T603, nástupnické T613, ale také škodovek a žigulíků.

Když vzácný solitér na čtyřech kolech koncem 80. let dosloužil, skončil pod plachtou na zahradě nepojízdný. Do té doby vystřídal asi tři majitele. Na tomto místě však unikát spočinul takřka dvě dekády, než opět změnil vlastníka, to už se psal rok 2006. Dobové inzeráty hovořily o částce milion korun, prodávala jej dcera konstruktéra, samozřejmě značně zbědovaný. Fanda starých automobilů, který jej koupil, však záhy zjistil, že oživení bude nad jeho síly, takže putoval do Uherského Hradiště.

Nový majitel jej nechal zrekonstruovat u Ecorry v Lubině, práce trvaly skoro pět let, nebo 4,5 tisíce hodin, chcete-li, dělalo se samozřejmě i na jiných vozech. Náročná oprava byla dokončena v lednu 2013. Poslední vínový lak šel samozřejmě pryč. Restaurovalo se za pomoci dobových fotografií, archivu Tatry a vzpomínek pamětníků, i když dokumentace zčásti chyběla. Použitelných částí bylo sice poměrně dost, ale spousta z nich se beztak musela vyrobit znovu. Černý vůz se následně ocitl v kondici, v jaké nebyl ani původně, protože tenkrát mnoho věcí zůstalo nedokončeno.

Nyní na prodej, už podruhé od září 2015. Má platný technický průkaz i registrační značky. Cenu vážným zájemcům sdělí majitel pouze telefonicky.

Foto: majitel vozidla, archiv Tatra