TEST Chevrolet Orlando 2,0 VCDI – Orgie ceny s prostorem

Vypadalo to, že se už nedočkáme. Poté, co výrobci léta pracně budovanou strategii prostorné = drahé auto rozbourala Dacia Logan se sedmimístným kombi o rozvoru 2,9 m, se v tomto segmentu trhu dlouho nedělo nic podstatného. MPV bobtnala spolu s cenami a ani dva roky trvající krize s tím nic neudělala.

Na Chevroletu Orlando je na první pohled patrné, že je z trochu jiného těsta. Ano, karoserie je poněkud bachratá, můžeme kroutit hlavou nad vytaženými lemy blatníků, chromovými ozdobami či nizounkými okny, ale vše směřuje k jedinému: prostorné a na první pohled robustní MPV. Někdo v pár zmíněných detailech vidí prvky SUV, někdo hledá ve tvarech Asii, ale potenciálního kupce bude asi zajímat tohle: Není to vyloženě ošklivé a slibuje to dost místa uvnitř.

Případné ohlasy na rozevlátost či nekonkrétnost předchozích vět můžeme hned na začátku textu odkázat na ceník: Základní (sedmimístná!) verze se v ČR prodává se zážehovým motorem a nijak skromnou výbavou už za 362 tisíc, což je v rámci třídy nevídané.

chevrolet testy mpv  

Podobné překvapení se pro leckoho může odehrát v interiéru: post-asijské křivky aby pohledal a celek se ergonomií a kvalitou zpracování překvapivě blíží stále rozmáchlejším designovým kreacím například ve Fordu Focus.

Středový tunel o šířce sloní nohy kupodivu nepřekáží kolenům a vejde se na něj vše podstatné – i řadicí páka ve výši odpovídající MPV.

Chválu jsme pěli i na sedadla: napohled málo zajímavá a potažená látkou barvy „šmouhová směs“ byla při praktickém použití dostatečně měkká na městské tankodromy i přiměřeně pevná v zatáčkách. Nemluvě o tom, že ten potahový děs nevsákl vodu ani zmrzlinu (importére, promiň) a přesto jsme neměli pocit, že bychom seděli na plastu.

Jsme v sedmimístném MPV, takže vyrážíme na průzkum zavazadelníku. V jeho podlaze ukryté sedačky jsou tradičně vhodné nanejvýš pro školní mládež, okolo třetí řady se najdou také dostatečné odkládací prostory.

Orlando se u nás kupodivu nedá koupit jako pětimístné, což dost významně zmenšuje prostor pro zavazadla. Pojmem „dost významně“ přitom míníme 454 litrů ve chvíli, kdy je třetí řada ukryta v podlaze. Své vykonává podélně neposuvná druhá řada sedadel a olbřímí zadní podběhy, takže v porovnání například s 757 litry Renaultu Grand Scénic se významná rodinná veličina dostává do poněkud jiného světla.

Orlandu ale nemůžeme upřít dostatečný prostor na každém z pětice hlavních sedadel, což ocení zejména možná trojice cestujících ve druhé řadě. Zdánlivá maličkost – vysoká stavba karoserie a vysoko umístěné sedáky spolu s nadstandardně širokými dveřmi umožňují mimořádně pohodlné nastupování.

chevrolet testy mpv  

Silnější z nabízených dvoulitrových turbodieselů rozdává svých 120 kW poněkud jankovitě, turboefekt by zde pánové z GM mohli vyučovat. Je to ale jediná podstatná výtka – vyšší hlučnost na volnoběh zmizí po prvním polechtání plynu, a po několika dnech jsme se shodli na větě, která znalcům TOHOTO koncernu bude znít jako scifi: ten motor je tichý! Při akceleraci ve městě, při dálničních rychlostech i při poklidném výletě se hluk drží zpátky a přes kapotu neproleze. A není sám, přehnaný hluk nevydává ani ona na pohled všelijaká karoserie.

S jízdou je to těžké. V prvních pár metrech zatáčky se těžké rodinné kombi tváří málem jako Impreza, pak ale přijde ke slovu fyzika a už to piští.

Ale vážně – v poměru k výšce a hmotnosti odvádí podvozek opět překvapivě výbornou práci, a stopu drží s jistotou. Svět se asi zbláznil, když v „asijském“ MPV najdeme čitelné řízení, ale u Orlanda tomu prostě tak je.

Výtrysky chvály ale ochabnou za prvním příčným prahem, retardérem či něčím podobným – tam totiž auto ukáže, zač je toho zub a ucho.

Pedálové hodnocení klesá zprava doleva. Zatímco plyn je vzorem jemnosti a síly a brzdy jsou dávkovatelné tak nějak normálně, spojkový pedál bychom někdy nejraději rozšlápli. Což o citlivost – kdo někdy ovládl “rajčáky“ na ruském pásovém traktoru DT, nebude mít problém. Ale ono bezvadné utlumení motoru nedá vědět, kdy vlastně spojka zabírá! Určitě to lze nacvičit, ale v rodinném voze bychom čekali něco jemnějšího, vždyť Opel i Chevy to umějí!

Za 637 ujetých kilometrů si vůz řekl průměrně o 6,9 l nafty na každou stovku, což s ohledem na vysoký podíl městského provozu není vůbec zlé. Přesně, ale úplně přesně stejnou hodnotu vykazuje jízda ustálenou rychlostí 130 km/h.

Pokud jde jen o poměr ceny a výkonu, nelze se vytáčet – Orlando je bezmála nejlepší auto na trhu. Musíte mu ale odpustit pár specifik, z nichž některé mohou být u rodinného MPV, ehm, důležité. Velikost zavazadelníku, ovládání spojky či možná kontroverzní vzhled nejsou nepřekonatelné. Chevrolet si zaslouží pochválit za dobré auto a český dovozce za dobrou cenu. Doba je zlá a ani tyto faktory se často nepotkávají. Takže sláva!

chevrolet testy mpv  

Plusy

• Cena!
• Prostor pro cestující
• Snadno sklopná sedadla ve třetí řadě
• Tichý a úsporný motor
• Nekonfliktní řízení

Minusy

• Zbytečně omezený zavazadelník
• Necitlivé ovládání spojky
• Turboefekt