TEST Lexus RX450h - Silniční Pendolino

O hybridní automobily je v poslední době čím dál tím větší zájem, a tak se ve vývojových centrech řady automobilek dlouho do noci potí desítky inženýrů, snažících se postavit spolehlivý hybridní vůz. V případě Lexusu je situace o dost jiná. První celosvětově prodávaný luxusní hybrid, tedy SUV modelové řady RX, byl světu představen v Detroitu už v roce 2004, a tak má tento japonský výrobce prémiových vozů s hybridy (narozdíl od většiny ostatních) opravdu bohaté zkušenosti podložené praxí. A to se počítá.

U Lexusu se zkrátka rozhodli nechat z emisních důvodů dieselové agregáty bez povšimnutí a do druhé generace modelu RX zabudovali hnací ústrojí sestavené z benzinového vidlicového šestiválce o objemu 3,3 litru, planetové převodovky a dvojice elektromotorů. To byl model RX400h, u kterého reklamní hesla informovala o „síle osmiválce se spotřebou čtyřválce“ . To je ostatně stále jeden z hlavních sloganů, doba ale o něco pokročila. Dnes si představíme druhou generaci hybridního Lexe. Silnější a větší.

První třídou, prosím!

Ještě než se pustíme do technického popisu vozu (který může leckoho nudit, zvláště v tomto případě je ale bezpochyby velmi důležitý) zastavme se v interiéru. I zde se totiž mnohé změnilo, a i když se nám po funkční stránce interiér předchozí generace líbil, bylo na něm v závěru životního cyklu přeci jen znát, že vznikal před řadou let. To, co ale Lexus předvedl s novou generací, je opravdová óda na pohodlí.

Designéři si evidentně vzali připomínky evropských majitelů k srdci, a tak nové RX nabídne například delší sedáky i opěradla, či zvětšený rozsah nastavení volantu. Zkrátka, nyní si tu svou polohu za ním najde opravdu každý. Pravá ruka pak jakoby automaticky spočine na vyvýšeném středovém tunelu (obě přední sedadla jsou jím pečlivě oddělena a oba pasažéry tak interiér výrazně obklopuje).

Pěkně po (pravé) ruce se nachází jedna z velkých novinek; systém Remote Touch. Zatímco se ostatní prémioví výrobci většinou vydali cestou kopírování systému iDrive od BMW, přišel Lexus s něčím, co posunulo ovládací rozhraní vozu opět o krok blíže tomu počítačovému. Pravou rukou totiž ovládáte malý joystick (ve skutečnosti je pro pohodlnou manipulaci zakončen plastovou ploškou) díky kterému po osmipalcovém barevném displeji umístěném uprostřed palubní desky pohybujete kurzorem ve stylu klasické počítačové myši. Toto ovládání ale nejen podle našeho názoru může až příliš rozptylovat řidiče, a tak je zde ještě lepší režim, ve kterém kurzor skáče z ikony na ikonu, to vše za přítomnosti příjemného odporu který dává dostatečnou zpětnou vazbu i v případě že se vaše oči zcela věnují provozu na silnici. Tak jako tak, dílenské zpracování a výběr plastů použitých na ovladači může člověku zvyklému třeba na hliníkový ovladač z Audi připadat poněkud lacinější. Funkčnost zařízení je každopádně bez připomínek.

suv lexus hybrid testy  

Když mluvíme o interiéru, musíme připomenout vysoký standard velmi kvalitních plastů, měkké a velmi jemné kůže a dřevěných doplňků, který k luxusním vozům neodmyslitelně patří. Vše je pečlivě slícováno a jediný rušivý zvuk přichází od polohovatelných zadních sedadel, jejichž kůže si čas od času na větších nerovnostech vrzne.

Líbí se nám výborně čitelné optitronové displeje i head-up displej. Při jeho použití není nutné těkat očima na palubní desku, na přední sklo se promítají údaje o rychlosti či informace kam a kdy odbočit v případě že máte spuštěno navigování. I zde si ale neodpustíme malé rýpnutí, podobný systém od BMW se nám zdál o něco dotaženější, když uměl napsat například i názvy ulice, do které máme zatočit. Sedadla jsou velmi pohodlná, bočního vedení nabízejí spíše méně – to je ale vzhledem k určení vozu odpustitelné.

Nemůžeme se nezastavit u tradičně naprosto špičkové příplatkové audiosoustavy Mark Levinson. Ta je skrze svých 15 reproduktorů schopna reprodukovat i zvuk v „labužnickém“ formátu 7.1. Ve vlajkové lodi, modelu LS, bychom sice nalezli o 4 reproduktory více, i tak je ale podání zejména klasické či lehké hudby (jazz, folk, pop...) mezi ostatními sériově montovanými automobilovými zvukovými systémy naprosto jedinečné. Tedy ne že by na tvrdší muziku neměl audiosystém výkon, to s jeho 330 W nehrozí, stále vám při poslechu oblíbených AC/DC bude běhat mráz po zádech, ale zdá se nám, že je celý systém vyladěn spíše pro klidnější posluchače. Zde oceníte ohromnou výhodu tichého hybridu – dokonce i při popojíždění v zácpě se motor nespustí a nenaruší tak právě přehrávanou operní árii.

Ekologický kroužek

Tak, konečně nastává ta část, ve které si představíme celý ten komplikovaný zázrak ukrývající se pod plechy Lexusu RX450h. Díky hybridnímu pohonu totiž může i velké a těžké (pravda, těžké zejména díky pohonu samotnému...) jezdit po našich silnicích s průměrnou spotřebou výrazně pod deset litrů Naturalu. Každopádně sluší se připomenout, že pokud to s ekologií opravdu myslíte vážně, tak si nekupujte přes dvě tuny vážící velké SUV (či chcete-li crossover).

Výkon obou elektromotorů, které spalovacímu šestiválci o objemu 3.456 cm³ a výkonu 183 kW pomáhají, se oproti modelu RX 400h nijak nezměnil (123, resp. 50 kW), nicméně díky vyšší účinnosti chlazení výkonové řídicí jednotky se rozšířilo pásmo dlouhodobého maxima točivého momentu. To se také odrazilo v lepších jízdních výkonech. Přední a zadní elektromotor nyní dosahuje nejvyššího točivého momentu 335 Nm, resp. 139 Nm již od nulových otáček, přičemž pásmo maxima točivého momentu se u předního elektromotoru rozšířilo o 15 km/h, a u zadního elektromotoru o 35 km/h. Výkony spalovacího motoru se s výkony elektromotorů nedají jednoduše sečíst, a proto vězte, že celkový výkon modelu RX 450h je 220 kW. U točivého momentu je situace ještě o něco složitější, a tak vlastně nelze jasně říci maximální točivý moment hnacího ústrojí celého vozu. Škoda pro Lexus, z marketingového hlediska by toto číslo (nepochybně velké) mělo pozitivní marketingový dopad na zaryté příznivce turbodieselů.

suv lexus hybrid testy  

Spotřeba vozu je zejména v ECO módu, zajištujícím nelineární odezvu škrticí klapky, opravdu ukázková. I v režimu kdy pracuje pouze spalovací šestiválec, se díky aplikaci tzv. „Atkinsonova cyklu“ spotřeba nešplhá do astronomických výšin. Dobře viditelné to je například při jízdě po dálnici kdy se těžká elektrická výzbroj stává spíše přítěží (i když stále pomáhá při jízdě do kopce) – při reálné rychlosti 130 km/h jsme naměřili spotřebu 10,2 litru benzinu na 100 kilometrů. O hodně lepší výsledek jsme zaznamenali při rychlosti 100 km/h kde si agregát vyžádal pouze sedm litrů Naturalu.

Ve městě pak velmi záleží na profilu trasy. Pokud se vám podaří nabít baterie před tím, než se dostanete do dopravní zácpy, máte vyhráno. Odběr paliva z nádrže pak může být fantasticky malý – při našem prvním testování vozu jsme centrem Budapešti ve špičce projeli s magickou spotřebou 5,5 litru na 100 km. Pokud se vám nepodaří baterie dostatečně nabít, tak počítejte spíše s devíti litry. Stále se ale bavíme o průjezdu zacpanou metropolí, takže výsledná hodnota je i tak velmi zajímavá. Stejně jako i celková hodnota spotřeby po našem redakčním testu: 7,8 litru Naturalu na 100 km.

Možná vás zarazilo, proč jsme u jednotlivých spotřeb neuvedli s nimi spojené otáčky motoru. Inu, jednoduše proto že na otáčky se v ekologickém světě nehraje. Místo toho naleznete vedle rychloměru ekonoměr. Ten je rozdělen na modrou, zelenou (tmavě a světle) a bílou část. Správně tušíte, že nejlépe je pohybovat se co nejníže, nejlépe v modré nebo tmavě zelené oblasti. V případě té modré se elektromotor při lehkém brzdění nabíjí, čímž šetří brzdové kotouče, ale vůz zpomaluje jen vlažně. Razantnější sešlápnutí brzdového pedálu samozřejmě v práci brzdové soustavy již vyústí.

Tmavě zelená část má své kouzlo v tom, že při jemném zacházení s plynovým pedálem lze až do rychlostí okolo 80 km/h docílit vypnutí spalovacího motoru a jet pouze za pomoci elektromotorů. Musíte být ale v práci s plynem opravdu jemní.

Stejně opatrní musíte být i při jízdě v EV režimu. Ten z vozu udělá v podstatě plnohodnotný elektromobil. Na nabité baterie lze v tomto případě ujet přibližně 4 kilometry, bohužel pouze rychlostí do 40 km/h. Nám se EV mód vypínal při nějakých 45 km/h. Tak jako tak je ale jeho praktické použití jinde než v opravdové zácpě těžko představitelné – při jakékoliv razantnější akceleraci je do hry opět zapojen takřka neslyšně startující benzinový agregát.

Mamut mezi svodidly

Hmotnost testovaného vozu s řidičem překračuje 2,2 tuny, a tak jsme si už dopředu říkali, že s RX450h asi žádná velká zábava nebude. To byl ale omyl. Testovaný kousek byl vybaven klasickým ocelovým podvozkem (drtivá většina kupců prý sáhne spíše po vzduchovém odpružení) s aktivními stabilizátory. Vůz se tak ani při těch nejdivočejších manévrech příliš nenaklání, což prvních pár kilometrů působí zvláštně. Odpružení je o něco tvrdší než bychom od Lexusu očekávali, zákazníci alespoň mají možnost vybrat si z nabízené trojice (kromě vzduchového podvozku lze pořídit i klasické ocelové odpružení bez aktivních stabilizátorů) podvozků podle svého naturelu. Na náš vkus byl ten náš pro Lexus přeci jen příliš tvrdý a přejezdy propadlých kanálů opravdu nebyly právě komfortní.

suv lexus hybrid testy  

Vyzkoušeli jsme vůz i v prostorách polygonu pro výcvik školy smyku a máme několik zajímavých postřehů. Za prvé, stabilizační systém nejde vypnout. I po jeho vypnutí se po začátku smyku sám automaticky aktivuje. Za druhé, lehké a komfortní řízení s nutností ručkovat při krizových manévrech není úplně ideální řešení pro rychlé manévry. A konečně za třetí, fyziku se inženýrům opravdu ošálit nepodařilo, v zimě proto raději nespoléhejte na elektroniku a dejte nohu z plynu.

Řízení ve vyšších rychlostech příjemně tuhne a podvozek se na suchu tváří poměrně hodně sebejistě. Nedotáčivost samozřejmě stále hrozí, při dobrém stylu jízdy (brzdit raději více) a využití celého potenciálu pohonné soustavy, ale neexistuje důvod, proč byste si neměli po práci projet pár ostrých kilometrů. Zvyknout si musíte také na spíše pozvolný nástup hnací síly, například když se chystáte vystřelit na semaforech vpřed; následný plynulý zátah za asistence elektromotorů je ale vskutku výrazný.

Mistr světa ve výbavě

Kdyby se uděloval výše zmíněný titul, jsme si jistí, že minimálně na stupně vítězů by se tento vůz dostal. Základní cena hybridního modelu (1.549.000,- Kč) je sice poměrně vysoká, pokud si ale uvědomíte, jak širokou výbavu zde Lexus nabízí, a jaký technický výtvor za své peníze získáte, blbá nálada z cenovky se rázem mění.

Testovaný vůz měl mě sice cenu lehce přes 2 milionu korun, za ty ale nabídne prvky výbavy jako je výše zmíněný prémiový audiosystém, dvě parkovací kamery (boční a zadní), adaptivní tempomat, navigační systém s harddiskem, kartový elektronicky klíč, elektrické páté dveře, vyhřívaná a odvětrávaná sedadla či zástup elektronických pomocníků a špičkovou pasivní bezpečnost (standardem je 10 airbagů).

Má si tedy smysl RX 450h pořídit? Na rovinu je asi potřeba říci že rozdíl přes 200 tisíc Kč oproti čistě benzinové verzi RX 350 se vám na palivu téměř jistě nevrátí. Můžete si ale hrát s elektromotory a těšit se z velkého dojezdu, či schopnosti velmi pružně akcelerovat. Vůz je velmi tichý a neslyšná, uvolněná plavba krajinou s vypnutým motorem patří mezi nezapomenutelné zážitky.

suv lexus hybrid testy  

Plusy

• Výkonné hnací ústrojí
• Výborné odhlučnění interiéru
• Velmi dobrá podélná dynamika jízdy
• Bohatá výbava
• Ukázková bezpečnostní úroveň
• Nízká spotřeba paliva, možnost jízdy jen na elektřinu

Minusy

• Vysoká pohotovostní hmotnost
• Problematická ovladatelnost vozu v extrému
• Málo strmý převod řízení
• Tvrdší odpružení