Test: Renault Trafic L2H1P2 Combi Van 2.0 DCI - Šest plus čtyři

Klasických furgonů jezdí po Česku mraky, ale tentokrát se nám do hledáčku lehkých užitkových vozidel dostala verze s velmi variabilním využitím. Šest sedadel ve dvou řadách doplňoval čtyřkubíkový prostor pro náklad.

Odvozenina

U některých značek známe takto kombinované furgony s pevnou přepážkou za druhou řadou sedadel. Trafic Combi Van se touto cestou nevydal, což má své výhody, ale i stinné stránky. Mezi bonusy rozhodně patří možnost převážet dlouhé úzké předměty pod sedadly po celé délce podlahy, výrobce rovněž neměl příliš práce a verzi Combi Van vytvořil ve skutečnosti z provedení Passenger vyjmutím třetí lavice. Ta u provedení Passenger tvoří nedílnou součást výbavy, byť v závislosti na stupních vybavení bez či s loketními opěrkami, nebo dokonce u úrovně Generation s možností proměnit třetí posuvnou lavici nazvanou Confort v pohodlné dvojlůžko.

Bonusy i malusy

Další bonusy vozidla bez přepážky tvoří nižší pohotovostní hmotnost a více kilogramů pro náklad. Jeho druh byl však omezený, protože kvůli absenci pevné přepážky nemohl být vůbec prašný. Těžko lze tedy v případě Traficu Combi Van uvažovat jako o pracovním vozidle stavební čety. Renault by byl příliš fajnové pracovní auto, protože po celé délce podlahy se nacházel měkký gumový koberec, který známe z osobních verzí Passenger.

V celkovém pohledu tedy můžeme testovanou dodávku zařadit mezi spíše osobní automobily s velkým přepravním prostorem pro zavazadla. Naskládat je však výše, než dosahuje horní hrana opěradel druhé řady sedadel, se nemusí v případě prudkého brzdění či dokonce nárazu vyplatit. Něco jiného by byl převoz velkého břemena, které by bylo možné pomocí kotvicí techniky připevnit k podlaze opatřené pevnými oky.

Větší a silnější

Renault do Traficu nabízí jediný motor 2.0 dCi ve dvou výkonových úrovních 66 a 84 kW. Vyzkoušeli jsme silnější, která téměř dvoutunové vozidlo s řidičem dokázala zvládnout celkem v pohodě. Na svižné předjíždění mimo obec jsme však museli zapomenout, přestože ke chvále Renaultu vůz používá výhradně šestistupňovou převodovku. Ta dovolovala využívat maximum točivého momentu 300 N.m, abychom kromě dynamiky také dosáhli slušné spotřeby. Ta se v celém testu ustálila na výborných 7,8 l/100 km.

Nutno však dodat, že zkušební okruh se zatížením 250 kg ve vozidle jsme zvládli s nárokem 8,2 l nafty na sto kilometrů. Inu, nepříliš silný motor byl citlivý na každý metrický cent nad provozní hmotnost vozu. V táhlém stoupání dálnice D5 za Berounem bylo nutné jít na pátý převodový stupeň. Ve stoupání jsme si mohli vybrat. Jet buď v ekonomických otáčkách na nižší převod, nebo čtyřválec točit kolem 3000 min^-1 a pohybovat se svižně. Většinou nám připadalo zbytečně turbodiesel vyhánět nad 2500 min^-1, protože mírný nárůst dynamiky bývá vybalancován velkým nárůstem žízně.

Slabší raději ne

Po stovkách kilometrů s testovaným Traficem jsme téměř nemohli pochopit, pro koho by mohl být určený motor 2.0 dCi/66 kW. Má podávat 260 N.m, ale tato porce určitě není na dálniční trasy se zvlněným profilem. Vždyť 66 kW najdeme také v motorické nabídce nejmenšího modelu Kangoo Express či dokonce malého osobního modelu Clio. Odpověď na otázku, proč vůbec uvažovat o silnějším motoru pro Trafic Combi Van, jsme našli v ceníku. Rozdíl mezi oběma provedeními motoru 2.0 dCi/66/84 kW činí 29 752 korun bez daně. Příplatek za silnější agregát tedy dosahuje téměř šest procent z ceny. To je v době podrobného počítání nákladů živnostníků velmi zásadní rozdíl. U kratšího provedení (4782 mm) s celkovou hmotností 2,835 tuny může někoho příplatek za silnější agregát odradit. Je však třeba být obezřetný a spočítat si, že slabší agregát při vyšším zatížení rozhodně bude potřebovat více nafty než ten silnější.

Jediná výbava

Importér nabízí verzi Combi Van s pevně danými standardními prvky. Jediná úroveň vybavení zahrnuje zejména prosklené křídlové zadní dveře, klimatizaci, dva airbagy, výškově stavitelný volant, palubní počítač, dálkově ovládané centrální zamykání, elektricky ovládaná okna a vnější zrcátka. Za bluetooth s rádiem je třeba připlatit 4959 korun bez daně, levé boční posuvné dveře sériově pro kratší verzi L1 vyjdou u testovaného L2 na 12 397 Kč bez DPH.

Většinou se nevyplácí pořizovat si mnoho příplatkových prvků, proto zájemci o bohatěji vybavený vůz zřejmě budou uvažovat o modelu Trafic Passenger Extra Combi Van, který má standardně rádio s bluetooth, tempomat, stabilizační systém ESP, navigaci, zadní parkovací senzor a s motorem 2.0 dCi/84 kW přijde na 465 207 korun bez daně.

Plusy

• Hodně sedadel i místa pro náklad
• Šestistupňová převodovka
• Úsporný motor

Minusy

• Pouze jeden motor ve dvou verzích
• Chybí silný agregát