TEST Toyota Corolla Verso 1,8 VVT-i - nebeský prostor

Zkuste si prohlédnout novou Corollu Verso, která prostorem doslova oplývá a třetí řadu sedadel vozí schovanou pěkně v podlaze. Testovali jsme verzi 1.8 VVT-i s nejvyšší výbavou Sol.

Jestliže plánujete koupi prostorného vozu s variabilním interiérem a máte namířeno do Toyoty, hledejte něco s přídomkem verso. Právě toto kouzelné slůvko totiž znamená vstupenku do světa, v němž vládne vzdušnost a lehkost. Pokud prostudujete nabídku japonské automobilky podrobně, zjistíte, že s variantou verso můžete počítat nejen v nižší střední třídě (Corolla), ale rovněž v luxusnější třídě střední (Avensis). Kdysi prodávaný Yaris Verso z českého trhu nedávno nenápadně zmizel.

Zatímco Avensis boduje v České republice zejména v karosářských variantách liftback, sedan či kombi, Corolla se uchytila rovněž jako MPV. Už starší generace Corolly Verso vyslechla slova chvály za jízdní vlastnosti, neboť zvládala zatáčky s nezvyklou jistotou, v době uvedení potěšila i variabilitou. Houstnoucí řady konkurence však dávaly Corolle Verso zabrat a dříve opěvované finesy přerostly v obyčejný standard.

Toyota naštěstí neusnula na vavřínech a v pravé chvíli vyrazila do boje s novou generací, jež měla disponovat vším, co starší Corolle Verso scházelo a přidat ještě něco navíc. Premiéra proběhla na autosalonu v Ženevě letos na jaře, v České republice se nový model začal prodávat v červnu. Základní cena přeskočila předchůdce o nezanedbatelných 70 tisíc, vyšší cenu ovšem následuje bohatší základní výbava. Skoků je ještě mnohem víc.

Stejná, přesto jiná

Optické srovnání starší a současné generace prozradí jediné: Oba vozy jsou typickými toyotami, nový model se nesnaží zakrývat příbuznost s předchůdcem. Rozhodně nemůžeme hovořit o zásadních rozdílech, základní koncepce karoserie a mnohé vnější linky zůstaly nezměněny, šikovná ruka designérova pouze tu a tam něco vymazala a něco naopak přidala (tento přístup praktikují zejména německé automobilky).

Na jedné straně můžeme pozorovat modifikace přetvářející Corollu Verso v moderní vůz, na straně druhé se nemusí zákazníci vyrovnávat s novým pojetím designu, jež může mimochodem znamenat fenomenální úspěch nebo absolutní propadák. Takto si „empévéčko“ vypůjčuje několik základní prvků od svých sourozenců, čímž podporuje aktuální cestu designu, ale zároveň zůstává prostě Corollou Verso. Co je nového?

Na přídi se vystřídaly světlomety a mřížka chladiče. Nové světlomety nastupují se změněným tvarem a většími rozměry, mřížka chladiče kopíruje Avensis a vytváří nezbytný dojem robustnosti (nebo podle některých opuchlosti). Z boku spatříme mírně klesající střechu a vysoké boční dveře, zadní část korunovalo francouzské studio ED2 světlomety s čirým překrytím zasahujícími do stran a zvláštně tvarovaným zadním sklem.

Protáhlé dveře oddělující nudný venkovní svět od veselého světa toyoty si bude pochvalovat leckterý basketbalista, jenž konečně nastoupí, aniž by musel následně zatlačovat boule. K dveřím mám ještě jednu poznámku. Tentokrát spíše negativní. Když budete dveře zavírat, příliš nebouchejte. Místo tlumeného klapnutí totiž uslyšíte zvláštní zvonění plechů. Co to znamená? To znamená, že skořápku vozu tvoří tenčí plechy, než bychom čekali.

Na toto zjištění logicky reaguje další otázka. Má to nějaký vliv na bezpečnost? Na bezpečnost posádky určitě ne (zvláštní airbag chrání dokonce i řidičova kolena). Corolla Verso získala v nedávném testu Euro NCAP pět hvězdiček za bezpečnost posádky, dvě za bezpečnost chodců a čtyři za bezpečnost dětí. To je vynikající výsledek. Jaký má tedy zmínka o tenkém plechu smysl? Pouze informativní. Pokud nejste zrovna muší váha o verso se zbytečně neopírejte. Mohli byste něco promáčknout.

Auto nebo hi-fi věž

Podobný způsob práce, jaký zvolili mistři designu v případě exteriéru, lze vystopovat i v interiéru. Na první pohled sice nemá třpytivá palubní deska se starší, šedivou kolegyní, nic společného, při detailním zkoumání se situace obrací. Středová konzola si zachová stejnou mohutnost, ovládací prvky využívají typického rozmístění. Původní tvary ovšem vzaly za své a byly nahrazeny moderními oblouky, záhyby a zlomy.

Oči přitahuje zejména nafouklá kaplička přístrojové desky a stříbrným plastem pokrytá středová konzola se dvěma průhlednými, namodralými plochami. Pokud máte pocit, že vám pohled na středovou konzolu něco připomíná, uvažujete správně. Zcela v souladu s zemí původu totiž naladili „kreativci“ středovou konzolu ve stylu nejmodernějších hi-fi věží. Svěží mix křivek pokračuje pohledem na mohutné, dramaticky tvarované výplně dveří.

Odtud sklouzává zrak na budíky přístrojové desky s povedeným optitronovým podsvícením (s neonovým nádechem). Grafika budíků nebrání snadnému odezírání informací, výrazné podsvícení ovšem může i s nejnižší intenzitou nastavení v noci oslňovat. Materiály, z nichž výrobce vytvaroval všechny plastové části, prošly údajně přísnými kontrolami a splňují nejvyšší nároky. Tak praví tisková zpráva a v zásadě s ní mohu souhlasit.

Plastové materiály splňují vysoké, dnes tedy standardní požadavky, ale zároveň kvalitou a úrovní zpracování nevybočují řady. Slícování jednotlivých částí nevyráží dech, na některých místech členitá palubní deska vykazuje drobné nepřesnosti, které bychom v automobilu za 759 000 Kč vidět asi neměli. Na straně druhé objevíme řadu předností schopných vyvážit drobné prohřešky proti slícování plastových prvků.

Odkládací plochy? Žádný problém

Seznam takových předností startuje například soupisem odkládacích prostor. Ve voze kategorie MPV se přihrádek různých tvarů a velikostí vyskytuje bezpočet a nutnou podotknout, Corolla Verso nezůstala pozadu. Na středové konzole jsem sice marně hledal typickou přihrádku na mobilní telefon nebo peněženku, jako malá náplast posloužila přihrádka na vrcholu palubní desky. Žíznivce jistě potěší několik vytvarovaných prostorů na kelímky ve středovém tunelu a v kapsách na dveřích.

Na stranu pozitivních vlastnosti zpříjemňujících řízení vozu náleží i dobrá ergonomie. Všechny důležité prvky se nachází v těsné blízkosti řidiče, hlavní úlohu v procesu nastavení klimatizace či audiosystému hrají veliké kruhové ovladače a rozměrná tlačítka, jež nevyžadují přemíru pozornosti. Trochu nezvykle na pravé straně a přímo na volantu se usadila páčka tempomatu, ovládání zrcátek se naopak posunulo vedle volantu vlevo.

Dnes stále populárnější tlačítko startování motoru má své místo na pravé straně. Princip startování odpovídá zažitým zvyklostem, po vsunutí karty musíte sešlápnout spojku – pozor, u Corolly Verso až na podlahu - a poté zmáčknout tlačítko. Tím nastartujete motor. Jedinou kaňku na přehlednosti zanechala postranní tlačítka klimatizace, respektive jejich zelená dioda, jež za denního světla nebyla vůbec vidět.

Auto pro sedm. Vždy a všude

Již příjemné nastupování napovědělo, kolik místa v interiéru Corolla Verso nabízí. Nad hlavou posádky se klene střecha podobná katedrále. Samozřejmě ne žebrovím či výzdobou, nýbrž vzdálenosti od hlavy řidiče. Pasažér s výškou 185 cm si může vychutnat královským prostor v oblasti hlavy a značnou rezervu nad hlavou. Nadprůměrné hodnoty v oblasti hlavy následuje stejně nadprůměrný prostor v oblasti kolen.

Ovšem pozor, záleží na nastavení. Zadní lavici můžete posouvat a tedy regulovat místo na zadních sedadlech na úkor zavazadlového prostoru. Pokud cestujete v pěti či ve čtyřech, není se třeba posunutí lavice obávat, i v poloze maximálně vzad zůstává v kufru dostatek prostoru. Situace se výrazně mění, pokud hodláte převážete sedm pasažérů a chcete tedy využít jednu z hlavních výhod současné Corolly Verso.

Systém sklápění a vyklápění třetí řady sedadel (dvojice sedaček) nemohl být jednodušší. Už nemusíte připlácet za třetí lavici, potit se při montáži, složitě sedadlo z vozu vymontovat a poté vracet zpět. Od verze 1.8 Terra vozíte třetí řadu sedadel stále s sebou schovanou pěkně v podlaze. Stačí pouze zatáhnout za páčku, vyklopit opěradlo, poté vyklopit sedadlo a můžete vyrazit. Rázem vzniknou v zavazadlovém prostoru dvě nová, i když spíše nouzová místa.

Při nastupování pouze posunete zadní sedadlo stejným způsobem jako u 3dveřeového hatchbacku a můžete nastupovat. Místa vzadu není rozhodně nazbyt, rovná podlaha navíc vytlačila kolena až k bradě. Dospělý člověk si komfortu příliš neužije, děti si ovšem stěžovat nebudou. Pokud chcete dvojici sedadel opět schovat, stačí zatáhnou za madlo, načež se automaticky sklopí sedák a vy jen sklopíte opěradlo (názornou demonstraci si můžete prohlédnout na videu).

Jede, ale hlučí

Toyota motory ve svých modelech nikdy neplýtvala, ani Corolla Verso se nepředala. Zákazníci mohou vybírat pouze ze dvou zážehových a jedné vznětové jednotky. Benzínové motory začínají agregátem s objemem 1.6 o výkonu 81 kW a končí jednotkou 1.8 s výkonem 95 kW při 6000 ot./min. a točivým momentem 170 Nm při 4200 ot./min. Oba zážehové motory využívají systém VVT-i tedy proměnné časování ventilů.

Jediný diesel pod kapotou s objemem 2.0 l má výkon 85 kW při 3600 ot./min a točivý moment 280 Nm při 2000 – 2400 ot./min. Pro testovaný vůz jsme vybrali nejsilnější zážehovou jednotku 1.8 VVT-i s pětistupňovou manuální převodovkou. Po nastartování okamžitě zmizí vibrace a rušivé tóny, skvělé odhlučnění přetrvá do cca 2500 otáček. Zde ovšem začíná motor nabírat na síle bohužel však již kolem 3000 otáček i na hlučnosti.

Jak stoupá ručička otáčkoměru vzhůru, získává motor obvyklou sportovnější charakteristiku, takže přestává obtěžovat hlučností. Přednosti motoru nicméně nespočívají v jeho zvuku, ale dynamice a pružnosti. Jednotka ochotně táhne od nízkých otáček, za hranicí 2000 otáček ovšem začíná pořádně sílit. Nejvíce síly nabírá bohužel v oblasti, kde zároveň narůstá hlučnost . Při dynamické jízdě musíte počítat s nějakým decibelem navíc.

Síla, kterou 1.8 VVT-i poskytuje vysoké Corolle, bohatě postačuje na klidnou i sportovnější jízdu, sílu motoru oceníte i v případě, že převážíte sedm pasažérů a ještě náklad. Zacházení s plynovým pedálem se samozřejmě promítá i na spotřebě. S lehkou nohou můžete dosáhnout spotřeby cca 7.8 litru, při dynamické jízdě spotřeba přesáhne i 9,5 litru. Podobnou spotřebu očekávejte i v městském provozu.

Převody a rychlosti

• 60: 3 – 2900, 4 – 2100
• 80: 4 – 2900, 5 – 2200
• 100: 4 - 3600, 5 – 2900 (2 – 6500, na 6500 otáčkách zasahuje omezovač)
• 130: 4 – 4700, 5 – 3750
• 160: 5 - 4600

Komfortní svezení

Podvozek Corolly Verso je naladěn spíše na komfortní notu, důstojně se vypořádává se všemi běžným nerovnostmi, dobře zvládá i jízdu po kostkové dlažbě. Přes komfortnější naladění můžete projíždět zatáčky velmi svižně, pokud zrovna nehodláte závodit a zdolávat zákruty dveřmi napřed, auto vám ochotně vyhoví. Náklony karoserie jsou v běžných cestovních rychlostech minimální, losí testy a náhlá změna směru jízdy už auto rozhoupou.

Zde se výška vozu nutně projeví. Velmi rychlá jízda na zvlněném povrchu dokáže vůz trochu rozhodit, stejně jako strhnutí volantu v zatáčce. Naštěstí Japonci dostáli pověsti mistrů elektroniky a darovali Corolle Verso jeden z nejcitlivějších, nejchytřejších a nejméně agresivních stabilizačních systémů. Na rozdíl od mnoha konkurentů zasáhne stabilizační systém přesně v čas a automobil s obrovskou jistotou srovná (i toto jsme pro vás zachytili na videu).

Corolla Verso kupodivu není příliš citlivá na boční vítr a výborně zvládá díky chytře tvarované karoserii jízdu ve vysokých rychlostech - s přijatelným aerodynamickým hlukem. Přijatelná bohužel není (ne)přesnost řazení. Dráhy mezi jednotlivými stupni mohly být kratší a řazení hlavně přesnější. Při řazení druhého rychlostního stupně jsem musel překonávat odpor, u ostatních rychlostních stupňů není situace o mnoho lepší.

Stvořená pro rodiny

Jako každé MPV chce i Corolla Verso lákat zákazníky prostorným interiérem a netušenou variabilitou. Co ovšem zůstává u jiných vozů nenaplněnou frází, dotahuje Corolla Verso do finále. Třetí řada sedadel vyroste z podlahy v několika sekundách a stejně rychle zase zmizí. Posuvná druhá řada sedadel dokáže vykouzlit královský prostor v oblasti kolen a co teprve místo nad hlavou. Paráda. Motor skvěle táhne, ale bohužel ve středním spektru otáček hlučí, měkčí podvozek zajišťuje komfortní svezení. Je to tuhé řazení. Celkově nicméně můžeme prohlásit, že evropské konkurenci vyrostl zdatný protivník.