Martin Vaculík tvrdí, že Fiat E-Ducato je už použitelná dodávka. Co na to kurýr DPD?
Třetí generace Fiatu Ducato se vyrábí od roku 2006, za chvíli tak na výrobních linkách oslaví 20 let. Montáž moderního elektrického pohonu do starého dobrého veterána je slušnou technickou kuriozitou, které však nelze upřít slušnou funkci.
U osobních aut, vzhledem k dnes převažujícímu provozu (kolony, krátké trasy), už elektrický motor považuji za nejvhodnější. I přes značný pokrok je energetická hustota baterií proti benzinu či naftě velmi nízká (10 kWh = zhruba jeden litr), díky vysoké účinnosti motoru, rekuperaci a důsledné redukci jízdních odporů se však daří dosáhnout dojezdu, který už není pro většinu motoristů limitující.
O elektrifikaci dodávek jsem zatím zcela přesvědčený nebyl. Jejich tvar musí vycházet z požadavku na objem nákladového prostoru a neexistuje jiné řešení než s kolmou zádí. Ta způsobuje velký aerodynamický závlek a logicky vysoké odpory. Jakmile tak všechny dosavadní elektrické dodávky vyjely na dálnici, klesal jejich dojezd na zcela směšné hodnoty kolem sta kilometrů.
Fiat to s ducatem udělal stejně, jako když kdysi zaváděl diesel do řady 131, tedy modelu nižší střední třídy. Tehdy pod přední kapotu narval 2,5litrový diesel Iveco. Pod podlahou takzvaného E-Ducata se tedy skrývá baterie o úctyhodné kapacitě 110 kWh. A pak, i pokud při dálniční jízdě spotřeba stoupne až na 35 kWh/100 km, činí dojezd stále 300 km. Vůz vám nenápadně naznačuje, že s rostoucí rychlostí u dodávek spotřeba roste fakt zásadně, když třeba režim Eco má omezovač na 90 km/h.
Největší nevýhodou je užitečná hmotnost – baterie vážící 627 kg z ní ukousla rovnou půlku a na náklad tak zbývá jen 630 kg. Existuje i verze s celkovou hmotností 4250 kg, které se týká mnohokrát zmiňovaná výjimka pro „nadváhu způsobenou alternativním pohonem“ a k jejímu řízení vám stačí oprávnění typu B. Jiná omezení kategorie N2 však výjimka nezrušila – omezovač na 90 km/h, tachograf a bezpečnostní přestávky, STK každý rok či nutná koncese pro nákladní dopravu.
Asi nikdo rozumný nebude volat po tom, aby mohla dodávka s takovou celkovou hmotností jezdit 160 km/h. Zároveň však je pochopitelné, že když firmám stejnou užitečnou hmotnost nabídne spalovací verze bez jakýchkoliv omezení, tak koupí elektrické dodávky by akorát zhoršovaly vlastní konkurenceschopnost.
Fiat E-Ducato tak může být konkurenceschopný tam, kde užitečná hmotnost šesti metráků stačí. Paradoxně jsou to třeba různé balíkové přepravy, když si lidé častěji objednávají oblečení či bytové dekorace, než pytle cementu.
„Nejtěžší, co běžně vozím, je krmení pro psy,“ říká Ondřej Kabourek, kurýr DPD z Plzně. Dnešní test elektrického ducata a jeho srovnání s nejsilnějším dieselem spojeným s automatickou převodovkou jsem udělal právě s ním, neboť názor profíka je cennější než názor novináře. Tak se pohodlně posaďte a udělejte si svůj úsudek, zda elektrické dodávky začínají dávat smysl, nebo je to kompletně slepá cesta.
Autorský text | Video: Auto.cz
