Zemřel Björn Waldegård, první mistr světa v rallye

Ač se skvělými soutěžními piloty chlubí hlavně Finsko, prvním mistrem světa mezi piloty se stal občan jiné skandinávské země: Švéd Björn Waldegård. Nešlo pochopitelně o žádného závodnického zelenáče, už v době zisku titulu byl ostříleným borcem. Narodil se 12. listopadu 1943 v Rimbo a a volant soutěžního automobilu se poprvé posadil v osmnácti. Koncem sedmé dekády 20. století už ovšem vyrostl ve velkou hvězdu, se kterou se muselo počítat. Dvakrát získal domácí titul a v letech 1969 a 1970 v kokpitu Porsche 911 S slavně zvítězil v podniku z nejklasičtějších: Rallye Monte Carlo.

Sedmdesátý rok byl pro něj vůbec úspěšný, protože s devětsetjedenáctkou triumfoval i doma a v Alpské jízdě. Österreichische Alpenfahrt také nebyla řádnou procházkou růžovým sadem. Tehdejší rallye vůbec nepředstavovaly sprinty s patnáctkou „erzet“ jako v současnosti, měřily i několik tisíc kilometrů... Odskočil si také do evropského rallyekrosu, samozřejmě opět na Porsche (1974 druhý za Franzem Wurzem), ale chvíli obě disciplíny střídal. Startoval i v dálkových maratonech. První výhru ve značkovém MS zaznamenal opět doma ve Švédsku (1975) s Lancií Stratos HF. Na Sanremu 1976 ignoroval týmovou režii u Lancie a nepustil před sebe domácího miláčka Sandra Munariho. Vyhrál, obhájil triumf z předchozího roku, ale od horkokrevných Italů dostal okamžitý vyhazov.

U Fordu neváhali ani vteřinu a posadili jej do geniálního Escortu RS1800. „Walle“ se jim odvděčil třemi vítězstvími v další sezóně: na Safari, Acropolis a RAC. V tehdy ještě světovém poháru jezdců mu patřila celkově druhá příčka. Za Munarim... Ve své mistrovské sezóně vyhrál jen dvakrát, tři podniky vůbec nejel a na černém kontinentu vyměnil ostrý Escort za přece jen vhodnější Mercedes-Benz 450 SLC 5.0. Druhá příčka za největším rivalem Mikkolou mu stačila, Hannu (tehdy také s mercedesem) s sice radoval ten rok už počtvrté, ale v konečné tabulce skončil až druhý... O bod. Startů měli oba stejně, ale finský soupeř dvakrát neviděl cíl. Björn vždy dojel v první desítce, stal se mistrem i přesto, že se mu dva nejhorší výsledky škrtaly a přišel tak o osm bodíků... Za ním mimochodem skončili čtyři Finové: kromě Mikkoly ještě Alén, Salonen a Vatanen. V následujícím roce titul neobhájil, ale patřil mu alespoň bronz. Ford se s ním totiž rozloučil, takže startoval se vším možným, co bylo zrovna k mání.

Když se podíváte na seznam jeho triumfů, zjistíte, že Waldegård byl opravdovým univerzálem, led, asfalt, šotolina, bláto, kamení, písek, bylo mu prakticky jedno, na jakém povrchu jede! Ač Seveřan, miloval náročné africké podniky. Třikrát si odvezl nejcennější vavříny v šílené Rallye Pobřeží slonoviny a čtyřikrát ze Safari. S Celicou GT-Four ST165 zde získal i ten poslední v MS, šestnáctý. Psal se rok 1990 a Waldegård se tak stal v šestačtyřiceti letech nejstarším vítězem soutěže mistrovství světa. Tento rekord zůstává nepřekonán...

Safari Rally 1992 byla i jeho posledním startem. Překvapivě si na něj opět vzpomněli u Lancie. Vzájemné seznamování s Deltou HF Integrale ovšem skončilo těžkou nehodou a zlomeninou ruky. Björn se rozhodl svou bohatou kariéru ukončit, ve svém věku toho měl za sebou už dost. Občas si ale vzpomněl na svá závodnická léta i později a jezdil historiky. Vyrazil také do své milované Keni... S Porsche 911! Dlouhou dobu jej navigoval Hans Thorszelius, později jej na horkém sedadle spolujezdce vystřídal Fred Gallagher. Například v rakouské Jänner Rallye 1984 mu ale „noty“ četl jeho dávný soupeř z rallyekrosu, domácí Franz Wurz (otec Alexe Wurze, ex-pilota F1).

Björn Waldegård v soutěžním mistrovství světa jezdil nejen s Porsche 911, lanciemi, mercedesy a Escorty RS. Už jsme nakousli Toyotu, startoval s nimi dlouhá léta, konkrétně s různými Celicami několika generací, velkou třílitrovou Suprou, ale nejdříve s Corollou. Mohli jsme ho vidět za volanty Fiatů Abarth 124 a 131, ale i Brouku 1303 S, BMW 2002tii a Opelu Ascona! Naprostým unikátem v jeho kariéře je pak asfaltové Sanremo 1983, kdy mu místní Pro Motor Sport půjčil Ferrari 308 GTB... Vyřadila jej porucha motoru. V celkem 95 podnicích MS získal 35 umístění na stupních vítězů a 428 bodů. Byl nejrychlejší celkem ve 290 měřených úsecích.

Legenda však už není mezi námi. Björn Waldegård prohrál svůj boj s rakovinou 29. srpna 2014 ve věku sedmdesáti let. Čest jeho památce!