Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Německá značka Glas zanikla před 50 lety. Připomeňte si její unikátní miniauta i Glaserati

David Bureš
Diskuze (0)
Audi, BMW, Mercedes, Opel nebo Volkswagen, německých výrobců je mnoho. Pamatujete si však zaniklou značku Glas?

Německo je jakožto největší automobilový trh v Evropě domovem nepřeberného množství značek. Zatímco velká část z nich dodnes úspěšně existuje a třeba Borgward se po letech vrací, jiné, jako Trabant, Wartburg či Barkas, už neexistují. Patří mezi ně i značka Glas, která zanikla v roce 1968, tedy před 50 lety. Pojďme si ji připomenout.

Jakožto automobilový výrobce měla sice poměrně krátkou historii, auta začala vyrábět v padesátých letech, sama firma Glas ale fungovala dlouho. Založena byla již na konci devatenáctého století jako opravna zemědělských strojů, které postupně začala sama stavět (konkrétně secí stroje). Když však zájem o tyto stroje poklesl, hlavně kvůli rozdělení Evropy na západní a východní blok, rozhodlo se vedení v poválečném Německu hledat nový obor podnikání.

A přitom se inspirovalo v Itálii, a to konkrétně úspěchem italského Piaggia a jeho skútru Vespa, který se stal okamžitě hitem. Glas se tak přeorientoval na výrobu jednostopých vozidel, které začal vyrábět v roce 1951. Model Glas Goggo na trhu zaujal a rychle se stal nejprodávanějším skútrem v západním Německu. Oceňován byl pro svoji robustnost a spolehlivost.

Navzdory těmto úspěchům však Glas u motocyklů dlouho nevydržel a ještě v padesátých letech znovu změnil svůj obor, když se začal zabývat výrobou automobilů. V polovině padesátých let tak na trh dorazilo zřejmě nejslavnější dílo tohoto výrobce, tehdy už dávno sídlícího v Dingolfingu, mikroauto Goggomobil.

Mikroautíčko s rozvorem pouhých 1.800 mm bylo poháněné vzadu uloženým dvoutaktním dvouválcem v několika objemových a výkonových verzích. Nabízeno bylo primárně jako kupé (Goggomobil TS) a sedan (Goggomobil T), vznikl ale také kabriolet nebo užitková verze.

Tento druh vozu byl v tehdejším Německu notně oblíbený, Goggomobil však zvládnul svoji konkurenci typu BMW Isetta či Messerschmitt KR175/200 v lecčems překonat. Hlavně svými jízdními vlastnostmi, které byly výsledkem nízkého těžiště a moderního podvozku. Není proto překvapením, že se Goggomobil exportoval do 36 zemí (dokonce i do USA) a denní produkce dosahovala 170 kusů.

Díky tomuto úspěchu mohla značka expandovat a postupně nabídla i další modely, kterými postupně mířila mezi větší a větší vozy. Glas Isar představený v roce 1957 měl už dva metry dlouhý rozvor, o jeho pohon se staral dvouválcový boxer o objemu 584 cm3 nebo 688 cm3, který spolupracoval se čtyřstupňovým manuálem. Nabízen byl jako dvoudveřový sedan nebo kombi.

V roce 1961 přišel Glas 1004, opět dvoudveřový automobil, tentokrát však už s rozvorem 2.100 mm, který vedle sedanu a kombíku nabídl také verze kupé a kabriolet. O pohon se již staral řadový čtyřválec (objem 992, 1189 nebo 1290 cm3 dle verze), který vyvinul Leonhard Ischinger, bývalý pracovník BMW.

V šedesátých letech postupně dorazily i 4,4 metru dlouhý sedan Glas 1700, kupé Glas GT a luxusní kupé Glas V8, 4,6 metru dlouhý automobil poháněný vidlicovým osmiválcem. Ten vznikl spojením dvou čtyřválců z modelu Glas GT. Tomu se přezdívalo Glaserati, jelikož jeho design navržený italským studiem Frua nápadně připomínal tehdejší Maserati Quattroporte.

To už se ale blížil konec Glasu, který jde na triko automobilce BMW. Když v roce 1962 uvedla na trh úspěšnou řadu BMW New Class, zjistilo vedení, že kvůli zájmu výrobní kapacita mnichovské továrny nestačí. A jako řešení se ukázala koupě značky Glas s její továrnou v Dingolfingu, k jejímuž převzetí došlo v roce 1967. Firma se kvůli náročnému vývoji dostala do finančních problémů, které musela řešit, a tak prodej byl ideálním řešením. Důvodem koupě pak podle zákulisních zdrojů byl i zájem BMW o poznatky Glasu z vývoje ventilového rozvodu OHV. Ty se spolu se zkušenými inženýry nakonec údajně hodily více než poněkud zastaralá továrna.

Konec nenastal okamžitě, výroba některých modelů pokračovala dále. Konkrétně šlo o Glas GT (nově BMW 1600 GT), které v rámci změn dostalo čtyřválec o objemu 1573 cm3, nebo Glas V8 (přejmenován na BMW-Glas 3000 V8), který se zase dočkal třílitrového osmiválce. V roce 1968 ale skončily, o rok později byla definitivně ukončena i výroba Goggomobilu, a tak od té doby závod v Dingolfingenu vyrábí vozy BMW.

Dnes se zaměřuje hlavně na větší modely značky. V městě ležícím nějakých sto kilometrů od Mnichova jsou tak aktuálně vyráběny takové vozy jako řada 5 (včetně M5), řada 7, řada 6 nebo modely 3 GT a 4 Gran Coupe. Ročně vyrobí asi 350.000 vozů, přičemž dále tam vznikají komponenty do podvozků a pohonných ústrojí nebo technika pro plug-in hybridy a elektromobily BMW. Vyrábí se tam i karoserie pro Rolls-Royce Ghost, Wraith a Phantom.

David Bureš
Diskuze (0)