100 let značky Lancia (3. díl) - pod křídly Fiatu

6. 8. 2007 • 00:00

Po převzetí Fiatem v roce 1969 se Lancia stala prestižní značkou tohoto koncernu a dostala rovněž za úkol reprezentovat Fiat na sportovním poli.

Po převzetí Fiatem v roce 1969 se Lancia stala prestižní značkou tohoto koncernu a dostala rovněž za úkol reprezentovat Fiat na sportovním poli. Obou rolí se zhostila výtečně, jak luxusními typy Beta, Gamma, Thema, Kappa a Thesis, tak sportovními „rychlíky“ Stratos, Delta a Rallye 037.

Když Fulvia HF přestávala stačit konkurenci, přišla Lancia v roce 1972 se soutěžním speciálem Stratos HF s karoserií Bertone, používajícím výkonný vidlicový šestiválec z vozu Ferrari Dino 246 (140 kW/190 k). Za jeho volantem se vystřídala řada vynikajících jezdců, za všechny jmenujme alespoň Sandra Munariho a Bernarda Darniche. Stratosy byly mimořádně úspěšné a v letech 1974 až 1976 získaly třikrát po sobě vítězství v mistrovství světa rallye značek. Podrobnější informace o tomto voze se dozvíte v článku Lancia Stratos HF - rychlík ze stratosféry.

Beta a Gamma

Prvním typem, který vzešel ze spolupráce s Fiatem byl komfortní sedan se splývající zádí Lancia Beta, představený roku 1972 v Turíně. Byla to první Lancia s motorem a převodovkou uloženými vpředu napříč.

lancia design supersport

Z tohoto základního modelu, používajícího řadové čtyřválce Fiat 1,4 až 1,8 litru, byla odvozena celá řada karosářských variant. Už v roce 1974 se mohla Lancia pochlubit dvoudveřovým kupé a spiderem. Hned následující rok přinesl dvě novinky, tak zvané kombikupé Lancia Beta HPE (zkratka HPE znamenala High Performance Estate a později Executive) s výklopnou zádí a pohledné kupé Beta Montecarlo karosované Pininfarinou. Od roku 1980 se vyráběla tříprostorová verze Beta Trevi s motorem 2,0 litru (90 kW/122 k). Později obohatila nabídku verze Beta Trevi Volumex s přeplňováním mechanickým rotačním dmychadlem Roots (99 kW). Tento systém se pak montoval i do typů Beta Coupé a HPE s dvoulitrovými motory.

lancia design supersport

Čtyřdveřový model Gamma z roku 1976 měl karoserii od Pininfariny a byl poháněn plochými čtyřválci s rozvodem OHC a objemy válců 2,0 a 2,5 l. Větší motor měl výkon 103 kW (140 k) a dokázal poměrně velký vůz (rozměry 458 x 173 x 141 cm) rozjet až na 195 km/h. Gamma se nabízela i ve verzi kupé.

Trefa do černého - Delta

Velkou událostí a příslibem sportovních úspěchů se stal v roce 1979 model Delta s karoserií od Giorgetta Giugiara (Ital Design). Delta získala titul evropský automobil roku 1980 a šestkrát zvítězila v mistrovství světa v automobilových soutěžích. Kompaktní pětidveřový hatchback (délka 3885 mm) byl konstrukčně odvozen od Fiatu Ritmo a nabízel se s motory 1,3 litru (55 kW/75 k) a 1,5 litru (62 kW/85 k). Brzy však přišly daleko výkonnější varianty. Delta HF Turbo z roku 1983 s přeplňovaným motorem 1,6 litru měla největší výkon přes 95 kW (130 k) a s dvoulitrem dokonce 122 kW (165 k). Když se k tomu přidal ještě pohon všech kol (4WD), bylo zaděláno na docela slušný sportovní nástroj.

lancia design supersport

Tím se stala v roce 1984 Lancia Delta HF Integrale s trvalým pohonem všech kol a dvoulitrovým turbomotorem s výkonem 133 kW (185 k). Využitím čtyřventilové techniky stoupl výkon na 147 kW (200 k) a nejvyšší rychlost na 222 km/h. Konkurence však nespala a tak přišla Lancia v roce 1985 s ještě větším „žihadlem.“ Dvoumístný supersport Delta S4 používal motor 1759 cm³ (184 kW/250 k) s dvojitým přeplňováním (volumex a turbo). Motor umístěný podélně před zadní nápravou poháněl všechna kola a vůz s ním dokázal zrychlit na stovku za 6 s a maximum vytáhl na 225 km/h.

Více se o Deltě dočtete v článku Lancia Delta: sedmkrát na vrcholu.

V roce 1981 přišla Lancia s novým supersportem pro skupinu B. Dvoumístné kupé Lancia Rally 037 s plastovou karoserií navrženou Pininfarinou poháněl přeplňovaný (volumex) šestnáctiventilový čtyřválec. V roce 1983 s ním Lancia vyhrála v těžkém souboji s německými „čtyřkolkami“ mistrovství světa v rallye a typ Rally 037 se stal posledním vozem, který vyhrál s pohonem dvou kol.

Vraťme se však k autům pro obyčejné smrtelníky, pro které připravila Lancia v roce 1983 klasický sedan odvozený od Delty a nazvaný Prisma. Díky stupňovité zádi narostla délka na 418 cm a zavazadlový prostor na slušných 450 litrů.

Velký a malý

Těsná spolupráce s Fiatem pokračovala luxusním sedanem Thema (1984), vyvíjeným společně s Fiatem Croma a švédským Saabem 9000 (projekt Tipo 4). Esteticky zdařilý sedan s karoserií navrženou Giugiarem byl poháněn čtyřválcovým dvoulitrem (88 kW/120 k), vznětovým motorem 2,5 litru (74 kW/100 k) a šestiválcem 2,85 l (110 kW/150 k). Špičkový model Thema 8.32 s motorem Ferrari 3,0 V8/158 kW to dokázal „rozpálit“ až na 240 km/h. V roce 1989 došlo k mírné modernizaci (motor 2,0 16V/108 kW a nižší světlomety). Vůz se dodával i ve verzi kombi, na jehož tvarovém řešení se podílel Pininfarina a v jehož závodě se také vyráběl.

Nejmenším modelem v nabídce Lancie se stal typ Y10, vyráběný od roku 1985. Ještě předtím vyráběla Lancia malé automobily Autobianchi A 112. Tuto značku koupil v roce1967 Fiat a roku 1975 se dostala pod kontrolu Lancie. Pouhých 339 cm dlouhou Lancii Y10 poháněly řadové čtyřválce objemu 1,0 až 1,3 l, existovaly i verze Turbo a 4WD s pohonem všech kol.

Generační výměny

Nástupcem typu Prisma se stala Lancia Dedra (1989), postavená na podlahové plošině Fiatu Tipo/Tempra. Dedra se dodávala s motory 1,6/1,8/2,0 litru. Po roce dostala Dedra turbomotor 124 kW a pohon všech kol (Dedra HF Integrale). V nabídce nechybělo ani kombi Dedra Station Wagon.

lancia design supersport

Druhá generace Delty se představila v Ženevě 1993. Oblejší karoserie nové Delty měla příbuzné stylistické rysy s modelem Dedra. Po dvou letech rozšířila nabídku třídveřová Delta HPE. Deltu poháněly zážehové čtyřválce 1,6 16V (76 kW) a 1,8 16V (83 kW), nechyběl ani turbodiesel 1,9 litru (66 kW). Delta HPE se navíc dodávala také ve verzi HF s motorem 2,0 Turbo (142 kW).

Nástupcem Themy se stal v roce 1994 model k, neboli Kappa, který převzal roli reprezentačního koncernového automobilu. Karoserie tohoto luxusního sedanu vznikla ve spolupráci se studiem I.De.A. Šlo prakticky o další vývoj společné podlahové plošiny Tipo 4 (projekt 838). Dva roky po premiéře sedanu obohatilo nabídku kombi, jehož zadní část opět, jako u Themy, navrhl Pininfarina. Další variantou se o něco později stalo dvoudveřové kupé, odvozené od sedanu (s rozvorem zkráceným na 258 cm). Zákazníci si mohli vybrat z pestré palety motorů od zážehového pětiválce 2,0 litru (107 kW) a vidlicového šestiválece 3,0 litru (150 kW) až po vznětové pětiválcové turbodiesely 2,1 nebo 2,4 litru (91 kW).

V roce 1994 obohatila Lancia nabídku svých modelů o velkoprostorový automobil Z (Zeta), vyvinutý ve spolupráci společností Peugeot/Citroën a Fiat. Oproti „bratříčkům“ Peugeot 806, Citroën Evasion a Fiat Ulysse se Zeta vyznačovala vyšším standardem výbavy. Motor uložený vpředu napříč poháněl přední kola. Zážehový čtyřválcový přeplňovaný dvoulitr s výkonem 100 kW doplnil v roce 1997 úsporný turbodiesel 2,1 l (80 kW). Ve variabilně řešené karoserii Zety, dlouhé 447 cm se mohlo na samostatných sedadlech pohodlně přepravovat šest cestujících.

Lancia Y, vyráběná od roku 1995, navázala na model Y10. Nekonvenční luxusní městské vozítko délky 372 cm poháněly koncernové čtyřválce FIRE 1,2 (44 kW) a 1,4 litru (59 kW), později doplněné šestnáctiventilovým čtyřválcem 1,2 litru (63 kW). Základní paletu 12 barev karoserie bylo možné doplnit stovkou dalších odstínů podle přání zákazníků (systém Kaleidos). V roce 2003 došlo k poměrně výraznému faceliftu s řadou stylistických změn.

Současnou produkci představují kromě Ypsilonu modely Thesis a Musa. Thesis (vyrábí se od roku 2002) se svým osobitým stylem snaží navázat na slavné sedany minulosti Aurelia a Flaminia, od kterých přebírá některé stylistické prvky. Vychází přitom ze studie Dialogos z roku 1998. Vnější tvary doplňuje mimořádně bohatá výbava, zahrnující například komfortní elektricky nastavitelná sedadla s ventilační a masážní funkcí, elektricky ovládanou ruční brzdu, adaptivní tempomat atd. S nejvýkonnějším vidlicovým šestiválcem 3,0 32V/158 kW má Thesis maximální rychlost 234 km/h.

Lancia Musa (2004) je luxusnější verzí minivanu Fiat Idea s odlišnou přídí a přístrojovou deskou. Nabízí se s dvěma koncernovými vznětovými čtyřválci 1,3 a 1,9 JTD Multijet (51 a 74 kW) a zážehovým 1,4 16V (70 kW). Vozy Ypsilon a Musa mohou být na přání vybaveny robotickou sekvenční manuální převodovkou D.F.N. (Dolce Far Niente).

Ke stému výročí založení firmy představila Lancia speciální edici (Centenary Edition) modelů Ypsilon a Musa, lišících se od běžné produkce exkluzivním lakem a bohatší výbavou. Další směřování této slavné italské značky může naznačit studie Lancia Fulvia Coupé z roku 2003, úmyslně připomínající svoji slavnou jmenovkyni z roku 1965.