15. sraz Klubu českých historických autobusů: Hromadná doprava pohromadě

Stalo se již tradicí, že při slavnostním zahájení sezony ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech u Týnce nad Sázavou se mezi kasárenskými halami seřadí desítky historických autobusů z našeho největšího klubu.

Letošní, jubilejní patnáctý ročník setkání nás motivoval ke zmapování situace na poli hromadné dopravy minulého století. A skutečně jsme na srazu narazili na pár velmi zajímavých kousků. Dnešní exkurz považujte třeba za volné pokračování úspěšné silvestrovské reportáže o nejkrásnějším českém autobusu Škoda 706 RTO s nepříliš lichotivou, ale přiléhavou přezdívkou Vajíčko.

Chcete mě?

Nejstarším exemplářem srazu byl zástupce první bezkapotové řady autobusů Škoda 706 RTO. Do dnešních dnů se dochovalo jen asi šest provozuschopných exemplářů, přičemž vystavený kus je aktuálně na prodej. Jedinečná příležitost pro koupěchtivé nadšence, ale současně pěkně

nákladná investice. Cena odpovídá statutu vozidla – v branži se spekuluje o částce 4,5 milionu korun.

reportaze svetmotoru autobusy

Městský nováček

Čerstvě zrenovovaný autobus plzeňské hromadné dopravy byl jediným zástupcem „městské“ verze RTO-MTZ na letošním setkání. Nováček klubu se

blýskl precizním provedením exteriéru i interiéru s rozmístěním sedadel 2 + 1. V zadní části před dveřmi měl svou „kancelář“ průvodčí. Do maličké kukaně se nastupuje po odklopení stěny se stolkem, nechybí lampička pro noční provoz.

Vzácnější, než se zdá

ČSAD Jihotrans vyslalo do Lešan dva stroje: mladší ŠD 11 a zájezdový RTO-LUX. Jeho řidič Václav Sedláček nám prozradil, že jde pravděpodobně o nejstarší dochované RTO. „Podle svědectví někdejšího konstruktéra, vedoucího technické dokumentace a později archiváře Karosy pana Ladislava Kociana byl náš autobus třetím vyrobeným v pořadí,“ pyšní se šofér pamětník. První autobus RTO byl v roce 1956 vystaven v Brně a o rok později si zahrál ve filmu Florenc 13,30. Druhý exemplář směřoval na Expo 58. Ani jeden z nich se nedochoval. „Třetí zájezdový vůz zůstal sloužit v Karose Vysoké Mýto, než jej za zásluhy dostala železniční opravna z Českých Velenic. Pak putoval ke sportovcům, kde dožil. My jsme jej zachránili před sešrotováním a renovovali tři roky. Dneska je v perfektním stavu, byl jsem s ním dokonce až v Bratislavě,“ rozpovídá se šofér. Důkazy pro doložení původu ale neexistují, autobus totiž v průběhu života změnil doklady.