TEST Mazda 6e – Opravdová jen na sněhu
Elektrická Mazda 6e zcela nahrazuje spalovací šestku, kterou už dávno nekoupíte. Novinka rozhodně není pro každého. Své kvality i slabiny odhaluje podle toho, kde a jak ji používáte.
Design, interiér
Zcela raná historie automobilky Mazda znamenala především nejlevnějšími modely, zejména od 90. let se ale značka systematicky snaží uspět i v prémiovějších segmentech. V Evropě byla desítky let stálicí Mazda 6, která se přestala prodávat v roce 2024. Vrcholem spalovací nabídky Mazdy jsou od té doby SUV CX‑60 a CX‑80.
Zatímco se Mazda soustředila na vývoj zajímavých spalovacích motorů, jako jsou nové řadové šestiválce nebo technologie Skyactiv-X, v elektromobilitě jí trochu ujížděl vlak. A protože v dnešní době každá automobilka zkrátka musí nabídnout i elektrické modely, uchýlila se Mazda ke spolupráci s čínskou automobilkou Changan. Prvním evropským modelem této spolupráce je právě liftback 6e a na stejném čínském základu přichází také SUV jménem CX‑6e.
Mazda nám dala skvělé sporťáky a léta se řídila heslem Jinba Ittai, které v japonštině popisuje dokonalé spojení jezdce a koně, respektive řidiče a auta. Značka si prostě odjakživa zakládá na tom, že auto má být tak skvělé, že jeho řízení je automaticky zcela přirozené. Podařilo se to i s novou 6e?
S přeznačkováním platformy Changan EPA1 si Mazda dala záležet, a tak je spousta vnějších dílů karoserie od čínských příbuzných odlišná. Na první pohled Mazda 6e zkrátka vypadá jako evoluce dosavadního designového jazyka Kodo.
Původ prozrazují né zrovna praktické zapuštěné kliky, které nesmějí chybět snad na žádném čínském autě. K tomu 6e přidává také vysouvací spoiler a bezrámová okna, takže pokud jde o hru na efekt, tohle auto určitě funguje.
Život v minimalismu
Nejen zvenku, také uvnitř si Japonci vydupali změny oproti čínskému příbuznému. Najdete tu kvalitní materiály i detaily z pravého kovu, volant nebo průduchy klimatizace mají typicky mazďácký design a tlačítka ovládání oken jsou klasicky po evropsku (v Číně mají jinak prohozené ovládání – stisknutí tlačítka dolů okno zavírá a naopak). Tím ale podobnost se starými dobrými mazdami končí.
Fyzických tlačítek je minimum a většina funkcí, včetně klimatizace, asistentů a různých nastavení, je integrována do obřího centrálního displeje. V infotainmentu je potřeba často lovit i intenzita stírání stěračů, automatický režim nefunguje zrovna spolehlivě. A tlačítko s červeným trojúhelníkem pro spuštění varovek je umístěno na stropě, zcela mimo přirozené zorné pole řidiče. Pokud jste zvyklí na tesly nebo obecně čínská auta, možná nic hledat nebudete, ale lidem navyklým na klasické ovládací prvky dokáže 6e přivodit pěkně horké chvíle. Jazykový překlad systému do češtiny je navíc plný chyb.
Výhled z auta přímo dopředu je díky nízké kapotě a tenkým A sloupkům vynikající. Trochu to ale ubírá pocitu bezpečí a plyne z toho také vyšší náchylnost na znečištění čelního skla v zimním provozu. Tlačítko ostřikovačů skla je sice fyzické, z boku levé páčky pod volantem, chybí ale jasná výstraha nízké úrovně kapaliny do ostřikovačů, takže může dojít v nejhorší chvíli.
Kamerový systém má poměrně kvalitní obraz, ale zadní kamera není vyjížděcí a po pár kilometrech v zimním provozu je na displeji vidět už jen znečištění. 6e má navíc relativně malé zadní okno, takže lepší funkčnost by se hodila.
Větší než poslední šestka
Mazda 6e je celkově větší než spalovací předchůdce, proto nepřekvapí štědrý vnitřní prostor. Vpředu potěší široký rozsah elektrického nastavení sedaček a možnost poměrně nízké, sportovní pozice, jako dlouhán mám však volant trochu v klíně, u starší šestky šel nastavit výše a blíže trupu, což bylo příjemnější.
Sedadla jsou krásná, ale pohodlná spíše na kratší až středně dlouhé trasy. Opěradla mají plošší tvar a chybí tužší bederní opora. Vyhřívání sedaček i volantu funguje rychle a rovnoměrně, ale ovládání přes displej opět zdržuje.
Vzadu je místa pro nohy i hlavu objektivně dostatek, podlaha není nepříjemně vysoko a ani dospělí nemají problém s posazem. Subjektivní pocit ale kazí vyšší spodní linie oken a masivnější sloupky C karoserie, které omezují výhled ven. Pro děti to problém není, ale dospělí cestující mohou mít vzadu lehce klaustrofobický pocit. Ve srovnání s předchozí Mazdou 6 je kabina zkrátka méně vzdušná a světlá, hlavně vzadu. Přístup na přední i zadní sedačky je však pohodlný, dveře jsou dlouhé a otevírají se doširoka.
Poslední Mazdu 6 šlo v Evropě objednat jako sedan, nebo kombi. Novinka 6e je výhradně liftback, který praktičností logicky stojí někde mezi dvěma zmíněnými typy karoserií. K 466 litrům základního objemu kufru přidává ještě 70litrový frunk pod přední kapotou. Škoda, že ani v jednom z úložných kufrů nejsou háčky či jiné praktické vychytávky, zadní kufr má pouze dvojitou podlahu.
Motor, jízdní vlastnosti
Testovaná 6e s menší 68,8 kWh baterií nabídne maximální výkon elektromotoru 190 kW, tedy o 10 kW víc než varianta s větší 80 kWh baterií. To nezní vůbec špatně, ale bavíme se o autě vážícím 1960 kg. Mazdy se nikdy nesnažily prvoplánově ohromit výkonem a 6e v této tradici pokračuje. Výkonu je sice více než dostatek pro všechny situace, o ohromující zátah ale nejde. Dávkování výkonu je tak středně ostré – evropské elektromobily obvykle reagují na plyn vlažněji než ty čínské, a elektromotor Mazdy 6e stojí někde na pomezí mezi jemnou a ostrou charakteristikou, vcelku povedený kompromis.
Mazda 6e se prodává výhradně s pohonem zadních kol, také elektromotor je tedy vzadu. Já to stále vnímám jako radikální koncepci, proto jsem byl na jízdní vlastnosti velmi natěšený. A je to skutečně znát, auto zatáčí ochotněji, než by obvykle téměř dvě tuny hmotnosti dovolily. Přesto jsem ale na suché i mokré vozovce nedokázal najít takové zalíbení v řízení, jako jsem zažíval v poslední spalovací Mazdě 6, která byla celkově naladěna dokonaleji. I s pohonem předních kol se stabilně a ochotně vrhala do zatáček a podvozek dokázal zcela žehlit nejrůznější nástrahy vozovky.
To nová Mazda 6e na sérii ostrých nerovností občas trochu zadrncá a řízení je docela vlažné. ESP je naladěno příliš přísně a i když ho v menu „vypnete“, nedovolí v zatáčce výrazněji přidat plyn. Většinu týdne jsem tak byl zklamaný, že si neužiju delikátní charakter oné koncepce zadokolky s motorem vzadu.
Na sněhu konečně skvělá
Vzhledem k tomu, že ani na mokru stabilizace Mazdy 6e neumožnila ostřejší svezení, jsem již ani od jízdy na sněhu neměl žádná vzrušující očekávání. To jsem se ale hluboce mýlil! Auto doslova pozná čerstvý prašánek a ESP v omezeném režimu na něm dovolí i dlouhé přetáčivé smyky řízené plynem.
Sníh také vyhladí ostré díry ve vozovce, se kterými má jinak podvozek trochu problém. Ani lehce mdlé řízení na sněhu najednou vůbec nevadí. A konečně také vynikne ona exotická koncepce. Lehký předek sice malinko tancuje ve hlubokých sněhových kolejích, vše se ale děje předvídatelně a přirozeně. Zadní kola mají díky hmotnosti elektromotoru a baterií trakce dostatek. Příjemná je také okamžitá reakce elektromotoru, po ubrání plynu se již nekoná žádné poskočení dopředu.
Na sněhu jsem se tak konečně dostal do návykového stavu Jinba Ittai, s autem jsem se na dlouhé desítky minut zcela sžil a konečně jsem si tak připadal jako v mazdě. Od naprosté koncentrace mě rušilo jen nekonečné upravování intenzity práce stěračů.
Nabíjení a dojezd v zimě
S plně nabitým autem jsem vyrazil z Prahy na autodrom Sosnová, tam a zpět to dělalo 216 kilometrů, z toho asi čtvrtina po dálnici. Na samotný zledovatělý okruh jsem Mazdu 6e nebral, více mě zajímala právě samotná cesta tam a zpět.
Venkovní teplota se pohybovala okolo −2 °C a se šlapáním na plynový pedál jsem vůbec nešetřil, přesto mě překvapilo, že se mi podařilo 68,8 kWh baterii téměř vybít. Kola občas hrabala, ale průměrná rychlost byla kvůli kalamitě velmi nízká, jel jsem zhruba 2 hodiny.
Do Sosnové jsem vyrazil z jižního konce Prahy s plně nabitou baterií a po cestě zpátky jsem už raději nabíjel v Klecanech, protože zbývalo 8% baterie. To máme 92 % kapacity na 216 kilometrů.
Ani nabíjení na okraji Prahy úplně nepřesvědčilo. Na nabíjecí stanici o výkonu 150 kW jsem v lehkém mrazu dosáhl po 20 minutách maximálního nabíjecího výkonu 118 kW. A na jiném 150 kW stojanu jsem z neznámého důvodu nabíjel jen výkonem okolo 50 kilowattů (nikdo další tu současně se mnou nenabíjel). Testovaná verze s menší baterií by přitom měla umět přijmout až 165 kW, s větší baterií zvládne maximálně 90 kW nabíjecího výkonu.
Nutno však dodat, že kolegové ze Světa motorů, kteří měli stejnou 6e o pár týdnů dříve, nabíjecích výkonů okolo 150 kW dosáhli. Rovněž máme vyzkoušeno, že rozumný řidič a přívětivé podmínky znamenají reálný dojezd okolo 400 kilometrů, tedy klidně dvakrát tolik, než jsem během poměrně extrémního testování vykázal já. To chce ale sakra lehkou nohu a ideální podmínky. S deklarovaným dojezdem 479 km s menší baterií nepočítejte.
Nepodařilo se mi manuálně spustit předehřev baterie – po aktivaci v menu systém nabídne, abych zvolil čas příjezdu na nabíječku, přičemž minimum je za 20 minut, ale ani po nastavení této hodnoty se předehřev nespustil. Je sice možné, že jsem nastavení předehřevu nepochopil správně, nebo že by stačilo spustit k dané nabíječce nativní navigaci, každopádně to ale není zcela intuitivní záležitost a během řízení jsem se tím nechtěl více zdržovat, hrabání v menu obří obrazovky jsem měl už plné zuby.
Závěr
Mazda 6e není špatné auto, dokud se na ni díváte jako na produkt. Za cenu od 1.069.900 Kč nabídne zajímavou moderní techniku, bohatou výbavu a přitáhne mnoho pozornosti. Ve srovnání se starší spalovací šestkou ale novinka hraje více na efekt, než na reálnou použitelnost. Podvozek a řízení nejsou tak vytříbené a ovládací prvky ve stylu Tesly dokážou konzervativní řidiče dohánět k šílenství. Mazda 6e mi nepřestává evokovat myšlenku, že Mazda slevila ze svých tradičních hodnot, jen aby pokryla elektrickou část portfolia.
Rozhodující je očekávání. Pokud hledáte rodinný elektromobil, 6e dle objektivních kritérií obstojí. Verze s menší baterií 68,8 kWh je v praxi rozhodně vyváženější volbou – má lepší poměr výkonu, hmotnosti a nabíjecích časů, větší baterie přináší spíše kompromisy. Pokud přijmete digitální ovládání všeho, smíříte se s malinko nedokonalým podvozkem na rozbitých silnicích a berete 6e hlavně jako stylový elektromobil střední třídy do města a okolí, odvede svou práci bez zásadních přešlapů. Jako emocionální náhrada klasické Mazdy 6 ale nefunguje a pod kůži se mi dostala jen na čerstvém prašanu.
| Nejlevnější verze modelu | 1.069.900 Kč (Takumi / 68,8 kWh / 190 kW) |
| Základ s testovaným motorem | 1.069.900 Kč (Takumi / 68,8 kWh / 190 kW) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 1.069.900 Kč (Takumi / 68,8 kWh / 190 kW) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.089.400 Kč (Takumi / 68,8 kWh / 190 kW) |

































































