TEST Audi Q2 1.4 TFSI (110 kW) – Je to vůbec Audi?

Design, interiér

Audi tento měsíc uvedlo na český trh svojí žhavou novinku, model Q2. A tento zcela nový zástupce čtyř kruhů do prodeje vyrazil ve velkém stylu, podpořen mohutnou reklamní kampaní, díky níž je Q2 nyní doslova na každém rohu. A není se čemu divit, toto auto si žádá pozornost. Jako jedni z prvních novinářů jsme jej vyzkoušeli přímo na českých silnicích.

Q2 je zcela novým zástupcem modelové řady Audi bez přímého předchůdce, a tak je na úvod potřeba správně auto zařadit. To bude možná trochu potíž, protože sám výrobce o Q2 prohlašuje, že je nezařaditelné. Má údajně kus typického hatchbacku, kus SUV (příplatkový pohon všech kol), kus Allroadů (zvýšený postoj) a dokonce i kus kupé (silueta střechy v kombinaci s bočním prosklením). Q2 naopak není podle návodu klasický terénní vůz. Nevím, jak to zní vám, tato nesourodá kombinace ale podle mě dělá z Q2 naprosto typický případ crossoveru. Zařadit tedy tahle novinka určitě jde…

Jak z názvu vyplývá, patří Q2 spíše mezi ty menší zástupce ingolstadtské modelové řady. S délkou 4.191 mm je o 197 mm kratší než Q3. Ve srovnání s konvenčními modely je pak zařazen někde mezi malou A1 (3.973 mm) a kompaktní A3 (4.241 mm). Z hlediska konkurence byla minulá generace Mini Countryman dlouhá 4.097 mm, jenže ta nastupující narostla na 4,31 metru. Přímého konkurenta nemá ani Mercedes, jehož GLA dosahuje dokonce 4,41 metru. Q2 si tedy užívá značně volného prostoru na trhu. Dost už ale bylo teoretických řečí a pojďme se podívat přímo na testovanou Q2.

Originální crossover

Audi Q2 k testu dorazila v červeném kabátě (lak Tango) a verzi sport. Ta se oproti výchozí variantě liší 17palcovými koly z lehkých slitin (základem jsou ocelové šestnáctky s ozdobnými kryty) a plným lakováním karoserie. Základní verze má dolní část karoserie nelakovanou ve stylu modelů Allroad. Důležitým detailem jsou i C sloupky lakované u Q2 v kontrastní stříbrné, připlatit si lze ale i za jinou barvu. Uvnitř pak najdeme líbivý červený dekor, nástupní hliníkové lišty nebo sportovní sedadla. To všechno přijde na 51.000 korun.

Výsledek mě osobně zaujal. Q2 rozhodně není nudná persona, což Audi samo přiznává. Designéři chtěli z nového zástupce modelové řady vytvořit expresivní vůz, který má zaujmout mladší zákazníky, než je pro značku typické. A na poměry Audi se stylisté opravdu odvázali!

Q2 dostala osobitý výraz díky osmihranné masce single frame, která se tvarově liší oproti jiným modelům, nebo ty široké C sloupky v kontrastním zbarvení. Bližší pohled pak ukáže, že hlavním stylistickým motivem je lichoběžník, který se objevuje po celé karoserii – masce, světlech nebo dveřích. Právě na poměry značky výrazný design však znamená, že Q2 musí být oděna do pestrých barev. Šedá nebo bílá jí moc nesluší, tady hraje prim žlutá, modrá nebo testovaná červená.

To interiér je už s ostatními audinami více spjat. Vedle známých ovladačů máme na mysli dolní část palubní desky s minimalistickým středovým panelem, který je pro současné vozy čtyř kruhů typický. To horní partie oživují kruhové výdechy ventilace vtipně odkazující na logo výrobce.

audi testy crossover  

Kvalita zpracování i výběr materiálů je s ohledem na velikost automobilu opravdu perfektní. Nemůžeme se ale ubránit dojmu, že ve vyšších segmentech to Audi umí ještě lépe. Zkrátka je znát, že mezi takto malými vozy musí šetřit i luxusní výrobci. Proto jsou plasty vespod palubní desky tvrdé, proto jsou výplně dveří plastové a nikoliv alespoň částečně látkové, proto Q2 nevyužívá head-up displej promítající data na čelní sklo, ale jen sklíčko před řidičem. Zatímco noví zákazníci, kteří s Audi ještě nemají zkušenosti, si takových detailů nevšimnou, stávající klienti větších modelů nad tím možná pozdvihnou obočí. Ono ale vlastně není proč, protože všechno funguje tak, jak má, přičemž takové vrzání nebo nerovnoměrné lícování se Q2 netýká.

Zato posaz za volantem nám naprosto vyhovoval. Vliv na to mělo jednak použití sportovního multifunkčního volantu dodávaného za 4.800 korun, a také sportovní sedačky s výraznějšími bočnicemi, které jsou standardem pro verzi sport. Volant se díky ideální tloušťce věnce i jeho průměru a použité jemné kůže naprosto perfektně drží, mnohé kritiky sportovních volantů od Audi pak potěší fakt, že není dole zploštělý. Sedačky jsou pak naprosto pohodlné, zároveň však dostatečně podrží tělo i v zatáčkách. To mezi tak malými auty rozhodně není zvykem...

Před řidičem se může objevit příplatkový digitální přístrojový štít (+18.400 Kč), v „naší“ Q2 ale zůstaly tradiční analogové budíky doplněné o displej multimediálního systému. Ničemu to vlastně nevadí, protože i toto řešení je dostatečně přehledné. Líbí se nám rovněž intuitivní ovládání multimediálního systému pomocí tlačítek a otočného ovladače na středovém tunelu. Jen ta navigace nás mnohdy mátla zvolenou trasou, která rozhodně nebyla nejrychlejší, jak se snažila tvrdit.

Posaz není tak vysoký jako u SUV, ostatně s výškou 1.508 mm Q2 není žádný obr – nachází se totiž mezi A3 Sportback (výška 1.426 mm) a Q3 (1.590 mm). Zatímco s výhledem dopředu není žádný problém, výhled dozadu už poněkud omezený je. Na vině jsou tlusté C sloupky, které omezují výhled do stran při couvání.

audi testy crossover  

Z hlediska prostoru na tom Q2 s ohledem na svoji velikost není špatně. Za „sebe“ se se svými 183 centimetry posadím a zbude ještě nějaká mezera, a to díky dlouhému rozvoru (2.601 mm) na úrovni větší Q3. Špatné to není ani s místem nad hlavou. Sedí se navíc hezky vysoko s dobře podepřenými stehny. Zato šířka v loktech je v daném segmentu vlastně typická, dva dlouháni vpředu se takřka dotýkají lokty.

To zavazadlový prostor je s objemem 405 litrů nadprůměrný, na délku má 750 mm, na šířku mezi podběhy rovných 1000 mm a na výšku pod plato 420 mm. Navíc nechybí praktické háčky na uchycení tašek nebo dvojité dno vyrovnávající schod po sklopení zadních sedadel. Testovaný exemplář byl vybaven pouze lepicí sadou, což znamenalo ještě velkou „jámu“ pod podlahou, Q2 ale na českém trhu standardně disponuje dojezdovou rezervou. Víko od zavazadelníku se otevírá hezky vysoko, při nakládání je však nutné počítat s vyšší nakládací hranou ve výši 750 mm nad vozovkou.

Motor, jízdní vlastnosti

Jak jezdí čtrnáctistovka?

V době zahájení prodeje je Q2 na českém trhu dostupná se čtyřmi jednotkami, trio turbodieselů 1.6 TDI (85 kW), 2.0 TDI (110 kW) a 2.0 TDI (140 kW) doplňuje jeden benzinový čtyřválec, 1.4 TFSI (110 kW). Později přibudou další kombinace nabízených jednotek i další motory, zážehový tříválec 1.0 TFSI (85 kW) nebo čtyřválec 2.0 TFSI (140 kW). A jelikož tříválec a turbodiesel už vyzkoušel Honza Mička na mezinárodní jízdní prezentaci, sáhli jsme v prvním testu na českých silnicích po zážehové čtrnáctistovce.

Benzinový čtyřválec zde nabízený v Audi s obchodním označením 1.4 TFSI je už pro nás dobře známou jednotkou. Z objemu 1395 cm3 nabízí výkon 110 kW a točivý moment 250 N.m, přičemž jeho specialitou je systém vypínání poloviny válců. Ten deaktivuje druhý a třetí válec mezi 2000 až 3000 otáčkami při zatížení do 100 N.m. Převážně se tak válce vypínají při brzdění motorem nebo při defenzivní jízdě.

Motor známe jako pohodovou kultivovanou jednotku s velkým elánem. To bezesporu platí i pro použití v Q2, jen to její odhlučnění by v tomto crossoveru mohlo být lepší. Vrnění agregátu je neustále jemně slyšet, přičemž v Q2 jsem vůbec poprvé u této jednotky dokázal i bez informačního displeje rozeznat jízdu v dvouválcovém režimu. V takovém případě se zpod kapoty ozývalo jemné dunění. Při přepínání dvouválcového a čtyřválcového režimu ale k žádnému cukání nedocházelo ani zde.

audi testy crossover  

Čtrnáctistovka nezapře přeplňování, což znamená, že síly se jí dostává až kolem 2000 otáček. Táhne ale lineárně bez nějakého kopance turba, a to až někam k 5000 otáčkám. Přitom rychle reaguje na plyn a nechá se ochotně vytáčet.

Testovaná Q2 spolupracovala se standardně dodávaným manuálem, za 57.000 korun se však dá připlatit za S tronic. Sedmistupňová dvouspojková převodovka bude jistě lákavou volbou pro mnohé zákazníky, my osobně bychom si ale vystačili s výchozím šestistupňovým manuálem. Práce s ním je precizní, dráhy jsou dostatečně krátké a naprosto přesné. Líbí se nám i kulatá hlavice řadicí páky. Takhle vypadá manuál prémiového auta!

To na spotřebu můžeme hledět ze dvou úhlů. Výsledný průměr sedmi litrů na 100 kilometrů s ohledem na vyšší stavbu karoserie a výkon motoru není nějak špatný, jenže od systému vypínání válců bychom přece jen čekali o něco lepší hodnoty. Ve městě jsme dosáhli průměru 8,5 litru, dálniční přesun znamenal sedmilitrovou spotřebu, na okreskách jsme se dostali na šest. Hodně záleží na jízdním stylu.

Jezdí parádně, ale co ten hluk?

Jestliže je Audi Q2 podle výrobce nezařaditelné, z hlediska jízdních vlastností bychom ho bez diskuze zařadili mezi kompaktní hatchbacky. Auto jezdí mrštně a hbitě jako kompakt, vůbec není znát vyšší stavba karoserie, protože se vůbec nenaklání. Navíc není o tolik těžší, oproti srovnatelné A3 Sportback je testovaná Q2 jen o 35 kg těžší (pohotovostní hmotnost činí 1.340 kg). V zatáčkách navíc vozu pomáhá přibrzďování vnitřního kola. Výhodou je i možnost vypnutí ESC, případně omezení jeho funkčnosti.

Perfektním jízdním vlastnostem hodně pomáhá tužší naladění podvozku, které je však na českých silnicích mnohdy na škodu. Komfort tak není zrovna valný. Vliv na to mnohdy mají velká kola, jenže testovaná Q2 používala naprosto běžné sedmnáctky (k dispozici jsou až 19palcová kola), od kterých bychom čekali přece jen větší komfort. Řešením tak může adaptivní podvozek.

Podvozek pak tlumením nerovností dokazuje, že si auto rádo užívá svižnější jízdu. Zatímco při zvýšeném tempu filtrování nerovností chválíme, ve městě je dá posádce pěkně pocítit. Testovaná verze totiž přední nápravu typu MacPherson doplňuje vzadu o vlečenou nápravu spojenou torzně poddajnou příčkou, čtyřprvkovou verzi v případě Q2 používají pouze vozy s pohonem všech kol. Rány od nápravy sice nejsou hlasité, práce podvozku je ale slyšet. Opět přitom musíme zdůraznit použití naprosto běžných 17palcových kol. I proto jsme z odhlučnění podvozku trochu zklamaní. V případě aerodynamického hluku je to přitom na výbornou, od zrcátek nebo vyšší karoserie není slyšet žádný svist.

Závěr

Závěr

Q2 rozhodně není typické audi, jak jej známe. Rozdíly ve srovnání s ostatními zástupci ingolstadtské modelové palety jsou jasně patrné už na designu, Q2 sice využila typické rysy audin, avšak osobitě upravené. Výsledkem je tak zajímavější vzhled než u ostatních, spíše konzervativních modelů značky.

Odpověď na to, zda je odlišnost Q2 na škodu, je už složitější. Na Q2 lze totiž kritizovat to, že přestože je kvalitně zpracovaná, kvalit ostatních Audi nedosahuje. Zvlášť v interiéru je na některých místech přece jen patrné, že se muselo šetřit, ať už plastovými výplněmi dveří nebo jednoduchým head-up displejem promítajícím informace jen na speciální sklíčko a nikoliv na čelní sklo. Kompaktní modely ostatních prémiových výrobců jsou na tom podobně, což dokazuje, jak se rozdíly mezi mainstreamem a prémií smazávají. Příliš nás nenadchl ani tvrdý podvozek, který by mohl být lépe odhlučněn. Po výše uvedeném odstavci se to zdá jako zklamání. Jenže pozor, stačí se na Q2 podívat optikou toho, kdo s Audi ještě nemá zkušenosti a najednou si uvědomíte, že z takového úhlu pohledu Q2 umí zaujmout.

Naprosto tedy chápu toho, kdo se do Q2 zamiluje. Jen ta láska udělá trochu průvan v kapse. Testovaný motor 1.4 TFSI (110 kW) začíná na částce 648.900 korun, přičemž stačí dokoupit pár drobností a rázem jste vysoko nad milionem. Červený kousek na přiložených fotografiích stojí 1,17 milionu, přičemž mu toho ještě mnoho chybělo – automat, elektricky ovládané víko zavazadelníku nebo parkovací senzory vpředu. Manželky bohatých manažerů, které patří mezi hlavní cílové skupiny, takovou částku ale jistě ochotně utratí. Ostatně přes 100 objednaných vozů z doby, kdy čeští zákazníci znali Q2 nanejvýš z obrázků a výstav, hovoří za vše...

audi testy crossover  

Plusy

• Precizní řazení
• Silný motor
• Široké možnosti individualizace vzhledu
• Kvalitní zpracování interiéru

Minusy

• Vysoká pořizovací cena
• Hluk od zadní nápravy
• Omezený výhled vzad

Foto: David Rajdl