Autonomní jízda podle Mercedesu: Raději zabít chodce, než ohrozit posádku
Nejmodernější technologie použitá v automobilech sice dokáže občas i divy, avšak jak se ukazuje, může narážet na morální stránku věci. Příklad za všechny - vůz jedoucí v autonomním režimu řízení, tedy bez účasti řidiče, náhle zaznamená skupinu lidí, přecházející silnici. Jeho pokročilá stereo kamera či radar vyhodnotí, že již nedokáže včas zastavit. Může se však lidem vyhnout, čímž ovšem riskuje náraz vozidla do případné překážky, stojící na okraji vozovky. V takovém případě by v závislosti na rychlosti a úhlu nárazu mohlo dojít až k usmrcení posádky autonomního vozidla. Přitom funkce autonomního řízení ji má primárně chránit.
Otázka, zda zachránit přecházející lidi, nebo posádku ve vozidle, dospěje vždy do patové situace. Problém je, že v danou chvíli vůz zachránit oba nedokáže, takže se technika musí nějak rozhodnout. Jak, to záleží na konkrétním výrobci autonomního vozidla a nastavení jednotlivých funkcí potřebných pro autonomní jízdu.
Ve Stuttgartu mají jasno
Zdá se, že jasno má ve výše uvedené otázce nejstarší automobilová značka světa. Její autonomní auta budou vždy nastavena tak, aby bez ohledu na okolnosti vždy chránily posádku vozidla. Tedy na úkor těch, kteří jsou mimo něj. Půjde zejména o modely s vyšší úrovní autonomity.
Cristoph von Hugo, manažer asistenčních systémů a systémů zvyšujících aktivní bezpečnost vozidel, k tomu říká. „Pokud bychom mohli zachránit pouze jediného člověka, bude to vždy ten, sedící ve vozidle. Naší prioritou je ale v každém případě předcházet riziku smrti. A tomu podřizujeme vše.“
Bezpečnost pro všechny
Upřednostnit posádku vozidla před ostatními účastníky silničního provozu se může zdát skoro nehumánní. Jistě i proto se v budoucnu počítá s kompromisem. Třeba v USA byla provedena studie, uvádějící, že až 94 procent všech nehod automobilů je způsobeno selháním lidského faktoru – tedy chybou řidiče či jiného účastníka silničního provozu. Autonomní auta slibují tuto skutečnost výrazně eliminovat.