Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Autonomní jízda podle Mercedesu: Raději zabít chodce, než ohrozit posádku

Tomáš Dusil
Diskuze (39)
Autonomní auta sice dokážou řídit zcela bez zásahu řidiče, ovšem v kritických situacích se mohou chovat nevyzpytatelně. Třeba autonomní mercedesy raději zachrání posádku auta než chodce.

Nejmodernější technologie použitá v automobilech sice dokáže občas i divy, avšak jak se ukazuje, může narážet na morální stránku věci. Příklad za všechny - vůz jedoucí v autonomním režimu řízení, tedy bez účasti řidiče, náhle zaznamená skupinu lidí, přecházející silnici. Jeho pokročilá stereo kamera či radar vyhodnotí, že již nedokáže včas zastavit. Může se však lidem vyhnout, čímž ovšem riskuje náraz vozidla do případné překážky, stojící na okraji vozovky. V takovém případě by v závislosti na rychlosti a úhlu nárazu mohlo dojít až k usmrcení posádky autonomního vozidla. Přitom funkce autonomního řízení ji má primárně chránit.

Otázka, zda zachránit přecházející lidi, nebo posádku ve vozidle, dospěje vždy do patové situace. Problém je, že v danou chvíli vůz zachránit oba nedokáže, takže se technika musí nějak rozhodnout. Jak, to záleží na konkrétním výrobci autonomního vozidla a nastavení jednotlivých funkcí potřebných pro autonomní jízdu.

Ve Stuttgartu mají jasno

Zdá se, že jasno má ve výše uvedené otázce nejstarší automobilová značka světa. Její autonomní auta budou vždy nastavena tak, aby bez ohledu na okolnosti vždy chránily posádku vozidla. Tedy na úkor těch, kteří jsou mimo něj. Půjde zejména o modely s vyšší úrovní autonomity.

Cristoph von Hugo, manažer asistenčních systémů a systémů zvyšujících aktivní bezpečnost vozidel, k tomu říká. „Pokud bychom mohli zachránit pouze jediného člověka, bude to vždy ten, sedící ve vozidle. Naší prioritou je ale v každém případě předcházet riziku smrti. A tomu podřizujeme vše.“

Bezpečnost pro všechny

Upřednostnit posádku vozidla před ostatními účastníky silničního provozu se může zdát skoro nehumánní. Jistě i proto se v budoucnu počítá s kompromisem. Třeba v USA byla provedena studie, uvádějící, že až 94 procent všech nehod automobilů je způsobeno selháním lidského faktoru – tedy chybou řidiče či jiného účastníka silničního provozu. Autonomní auta slibují tuto skutečnost výrazně eliminovat.

Tomáš Dusil
Diskuze (39)
Avatar - wakantanka
21. 10. 2016 10:02
Re: Zabít či zabít..?
:yes: :yes: :yes: Vidím, že si z odboru a moje doterajšie informácie boli značne osekané a priznám sa, že študovať podrobnú správu z vyšetrovania ma ani nenapadlo. Vďaka za rozšírenie obzorov. :yes: :yes: :yes:
19. 10. 2016 11:09
Re: Zabít či zabít..?
Není problém najít zprávy příslušných úřadů a bývají v angličtině, normálně tedy netřeba ovládat tolik jazyků (v tomhle případě Portugalštinu). Bývají však delší. Například závěrečná zpráva BEA k AF447 měla snad 700 stran, pokud si dobře vzpomínám (ano, extrémní příklad).

Když se tu bavíme o automatizaci, to varování by se jim objevilo dřív, to letadlo má však automatický systém, který přečerpává palivo z vyvažovací nádrže do vnitřních na křídlech. Nevyžaduje od pilotů nic, jen generuje zprávy o své činnosti. Ten se snažil vyrovnat nerovnováhu a tím to oddaloval. Kontrola paliva patří k činnostem pilotů, takže se počítalo s tím, že na únik přijdou a poradí si s ním. Ani systém, který počítal palivo v cíli, nedokázal započítat únik, jinak by jim ukazoval záporné hodnoty.

U postupů pak šlo o to, že se jim nechtělo provádět postup při úniku paliva, protože nevěděli, odkud jim uniká, a ta univerzální procedura vyžadovala klesnout (vypnou se palivová čerpadla a palivo do motorů teče jen vlastní tíhou - pokud uniká u motoru, nebude to stačit; pokud poběží normálně dál, uniká z nádrží). Zároveň provedli postup pro nerovnováhu z paměti. Tohle je něco, s čím se normálně nesetkáš. Piloti se s tím však při tréninku setkávají, protože trénují let bez jednoho motoru (palivo se tedy nespotřebovává rovnoměrně; u třímotorových se pak samozřejmě nevypíná prostřední, v těhle cvičeních jde o zvládnutí asymetrie tahu). Kdyby si příručku otevřeli, jak měli, tak by tam měli varování, že to nemají dělat, pokud mají podezření na únik paliva. Oni začali krmit oba motory z jedné nádrže. To při úniku paliva nechceš (když nevíš, kde je). Proto na Azory plachtili, místo aby letěli na jeden motor.

Ještě k senzorům. Nádrž dopravního letadla by jich měla mít hodně. Nevzpomenu si na konkrétní čísla, ale co si vzpomínám, mělo by se to pohybovat v desítkách. Díky tomu dokáže počítač určit množství paliva velmi přesně. Také dokáže poznat vadný senzor. A pokud by odešel počítač, je hodně nepravděpodobné, že by se udávané množství krásně, konzistentně zmenšovalo (tedy řekněme o desetinu tuny každých dvacet vteřin). Nebo že by to přesně reflektovalo, z které nádrže krmíš oba motory (což by sedalo použít k ověření, že je problém u motoru, aniž by museli klesat, když už tedy vymýšlet svůj vlastní postup). Nakonec palivo bude sledovat jiný počítač, než který sleduje provozní parametry motoru. A u oleje se bavíme o teplotě, tlaku a množství, tedy minimálně třech různých senzorech (přičemž růst tlaku při poklesu teploty dává smysl).

PS: Něco v tomto příspěvku prý bylo vyhodnoceno jako spam. >:D
Avatar - wakantanka
19. 10. 2016 08:33
Re: Zabít či zabít..?
:yes: takže o tom vieš viac ako ja, zase som sa niečo nové dozvedel, ku mne sa dostalo tých informácií menej, alebo som niečo doplietol :yes:
18. 10. 2016 12:41
Re: Zabít či zabít..?
18. 10. 2016 11:55
Re: Zabít či zabít..?
Pointa byla, že počítače nic takového neřeší, tedy je pořád dost prostoru pro to, aby člověk situaci špatně vyhodnotil a udělal chybu. Mimochodem, tenhle incident byl také způsobený člověkem - na ten motor nainstalovali nekompatibilní komponentu.

Nevím, jestli je bývalý vojenský pilot. Nicméně z mého pohledu nedostatečně monitorovali stav paliva. Ve chvíli, kdy se jim objevilo varování, že mají na jedné straně významně více paliva než na druhé, jim palivo unikalo už zhruba hodinu. Spotřebu tou dobou měli myslím čtyřikrát větší, než měli mít. Ve chvíli, kdy se pořádně podívali na palivo, jim ho chybělo tolik, že tomu nemohli uvěřit (měli mít o více než polovinu víc, pokud si dobře vzpomínám). Předtím si všimli podivných parametrů oleje v jednom z motorů, které nedokázali vysvětlit, což připsali chybě počítače. Tohle tedy také připsali chybě počítače. Věřili, že palivo ve skutečnosti mají a počítači šibe, i po té, co jim zhasnul jeden z motorů.

Jediné štěstí bylo, že ve chvíli, kdy počítačem odhadované množství paliva v cíli spadlo pod vyžadované minimum, to otočili na Azory, byť byli přesvědčeni, že jde jen o chybu počítače.

Další problém byl, že se nedrželi standardních postupů. Protože se jim zdálo, že ten jejich je lepší. Oni se o palivo připravili sami. Pokud si dobře vzpomínám, dělali simulace různých scénářů (dodržení různých standardních postupů) a ve všech případech letadlo doletělo na Azory s alespoň jedním fungujícím motorem.

Chápu, že si nedokázali vysvětlit podivné parametry oleje jednoho z motorů. Vysvětlení bylo jednoduché (palivo unikalo až za tepelným výměníkem mezi olejem a palivem, ohromný průtok studeného paliva tak ochladil olej mnohem víc, než bylo normální, což vedlo k nárůstu tlaku), ale je to pochopitelné. Chápu i to, že můžou selhat senzory. Nechápu však, jaká že chyba počítače by měla způsobit něco takového.

Osobně bych nedovolil člověku, který chová nedůvěru k počítačům, aby takové letadlo pilotoval. Ve chvíli, kdy tomu počítači přestaneš věřit, tak s celkem vysokou pravděpodobností zemřeš. Nemusí ti to, co ti ukazuje, dávat smysl, ale to ještě neznamená, že se zbláznil. Je pravděpodobnější, že se děje něco, na co nejsi trénovaný.

Jinak samotné plachtění a přistání bylo bravurní. I když letadlo celkem poškodil a letiště bylo několik dní uzavřené. Nic to však nezmění na tom, že tu situaci sám zhoršil a nepředvedl se, pokud jde o řešení problémů (efektivně plachtit dokáže i počítač). Dnes musí být pilot možná víc inženýrem než pilotem.