TEST Škoda Superb Combi 1.5 TSI 7DSG – Dobrý základ je grunt
To si tak všichni chrochtají jen nad dvoulitry, plug-in hybridy, čtyřkolkami a turbodiesely. Ale pořádné ocenění základní patnáctistovky, to aby jeden pohledal. A přitom superbu tak sedí!
Čtvrtá generace Škody Superb je na našem trhu už o trochu déle než rok a se svými 4296 novými registracemi mezi lednem a srpnem letošního roku obsazuje v statistikách Svazu dovozců automobilů krásné deváté místo. Na našich stránkách jsme se mu ale dosud nevěnovali v samostatném testu, byť se utkal ve srovnávacím testu s Toyotou Camry či svým veleúspěšným předchůdcem.
Už na mezinárodních testovacích jízdách jsme si ale všimli pozoruhodného talentu základní motorizace 1.5 TSI Evo2/110 kW se sedmistupňovým dvouspojkovým automatem DSG. Jakmile přišla možnost tuto konfi guraci otestovat v podmínkách klasického týdenního testu, bez dlouhého přemýšlení jsme po ní skočili.
Efekt dělá
Ani superb se základní motorizací tak nakonec vůbec nemusí vypadat. Důkazem je právě náš testovaný kus, který přijel sice v bílém odstínu Purity, ale zato v provedení Sportline. To znamená například přiostřený vzhled s černým předním lízátkem a akcenty kolem oken, čelní masky či spodních sacích otvorů. Černá je také spodní část zadního nárazníku a moc kvitujeme, že se zde výrobce nesnížil k imitaci difuzoru či výfuků. V případě našeho vozu je lehce sportovnější i podvozek s adaptivními tlumiči DCC+.
Překvapivě působivější je paket Sportline uvnitř. Prakticky všechny styčné plochy posádky s vozem vyjma displejů pokrývá velmi hodnotná šedá alcantara. Přední sedadla jsou polosportovní s integrovanou hlavovou opěrkou a v naší specifi kaci i masážní funkcí, která jde vozu velmi dobře. Potěšil i 13" infotainment, jehož systém funguje konečně svižně, bez zádrhelů a jako bonus se v něm dobře orientuje. Jediné, co nám lehce vadilo, bylo zatmavení všeho kromě oken parkovacích senzorů vždy, když se aktivují.
Co se týče prostornosti, to si tady není na co stěžovat. Vpředu se sedí příjemně nízko, ale díky velkému vstupnímu otvoru nás spadnutí do nízkého kokpitu nijak neomezuje, zatímco tenké sloupky karoserie zabezpečují dobrý výhled do všech stran. Vzadu je situace podobná, nohy by si zde přes sebe přeložila i Sklenaříková, jak se ve spojení se superbem léta traduje. Zavazadelník pak poskytuje 690 l objemu, po sklopení sedadel 1920 l. Ve spojení s užitečnou hmotností 624 kg (včetně řidiče) jde o takový malý stěhovák
Hlavně důstojně
Hlavně důstojně Pod kapotou tedy najdeme základní patnáctistovku s mild-hybridní výpomocí, značka ji ale nikde neuvádí. Jde o nejnovější variantu motoru z řady EA211 1.5 TSI Evo2 s mechanicky ovládaným vypínáním prostřední dvojice válců. Mimo něj spalovací patnáctistovka dostala také variabilní geometrii lopatek turbodmychadla a proměnné časování sacích i výfukových ventilů, což je podmínkou pro funkci v upraveném Millerově (tady Budackově) cyklu.
Je to motor, který se svými 110 kW v maximu mezi 5000 a 6000 otáčkami a 250 Nm v rozpětí 1500 až 3000 min-1 mnoho světových rekordů nepřekoná. O to vstřícnější ale bude v ekonomice provozu, protože onen točivý moment je i v reálném světě k dispozici na benzinový motor dost nízko. Výkon pak rozbaluje velmi příjemně a lineárně po celém spektru otáček a díky menší čelní ploše ve srovnání s ekvivalentním SUV jeho spotřeba s rychlostí nestoupá nikterak raketově.
Mluvíme například o situaci, na kterou jsme měli auto původně určené, tedy na přesun z Prahy na IAA v Mnichově. Rychlosti jsme poctivě dodržovali, takže nás v Česku odměnil spotřebou mezi 5,5 a 6 litry na stovku, zatímco v Německu jsme mu „dali napít“, kde se dalo. Skončili jsme ale stejně se spotřebou 7,2 l/100 km při udržování zhruba 170 km/h. Právě to je moc hezké na moderních motorech připravených plnit poslední limity Euro 6 či nové Euro 7, tedy že nemohou obohacovat směs při vysoké zátěži. Spotřeba tím neletí do výšin v takových proporcích, na které jsme si u podobných výkonů zvykli. Brzdou provozu jsme tedy určitě nebyli, zásadní problém nám nedělala ani základní verze sedmistupňového DSG se suchými spojkami.
Ani jízdně superb nezklame, tedy pokud na rozdíl od zastoupení Škodovky odoláte pokušení vybavit jej devatenáctipalcovými ráfky. Vyšší guma by dle nás vozu jen prospěla, jinak nás ale těší mnohem lepším podvozkem než dosud. Zadní část už není tak uhoupaná jako u předchůdce a hezky drží stopu tam, kam ukážou přední kola. Mnohem lépe zvládá i větší příčné nerovnosti, na které sice upozorní zhoupnutím, ne však ránou
Zdání neklame, aktuální superb je auto, kterému lze vyčítat jen máloco. Je dobře vybavený, prostorný, hezký, postavený bytelně a neštve nás na něm ani převodovka, ani motor, ergonomie, software či výhled do libovolné strany. A to je o slušný kus víc, než bychom čekali od základní motorizace jakéhokoliv auta.
Plusy
Minusy
| Základní údaje výrobce | |
| MOTOR A PŘEVODOVÉ ÚSTROJÍ | |
| Motor | Zážehový řadový čtyřválec přeplňovaný turbodmychadlem uložený vpředu napříč, 48V mild-hybrid. Rozvod DOHC, 4 ventily na válec. |
| Zdvihový objem | 1498 cm3 |
| Výkon | 110 kW při 5000 – 6000 min-1 |
| Točivý moment | 250 Nm 1500 – 3000 min-1 |
| Nejvyšší rychlost | 222 km/h |
| Zrychlení z 0 na 100 km/h | 9,3 s. |
| Kombinovaná spotřeba WLPT | 5,3 l/100 km |
| Spotřeba v testu | 5,7 l/100 km |
| ROZMĚRY A HMOTNOSTI | |
| Délka x šířka x výška | 4902 x 1849 x 1482 mm |
| Rozvor náprav | 2837 mm |
| Provozní/ užitečná hmotnost | 1575/624 kg |
| Maximální hmotnost přívěsu nebrzděného/brzděného | 750/1600 kg |
| Objem palivové nádrže | 66 l |
| Pneumatiky | 235/40 R19 |
| Objem kufru | 690/1920 l |
| CENY | |
| Nejlevnější Škoda Superb (1.5 TSI MHEV/110 kW 7DSG) | 975 000 Kč |
| Testovaný vůz | 1 221 500 Kč |
| Výbava: verze Sportline 1 110 000 Kč + adaptivní podvozek DCC+ Sport 22 500 Kč, paket Asistovaná jízda 2.0+ 19 000 Kč, litá kola 19" s designem Torcular 13 200 Kč, audiosystém Canton 13 000 Kč, paket Family 12 000 Kč, lak Bílá Purity 10 600 Kč, infotainment Navi 13" Plus 10 000 Kč, variabilní podlaha zavazadelníku 6300 Kč, dojezdové rezervní kolo 4900 Kč | |
