Autonomní řízení míří i do stavebních strojů. Má řadu zajímavých výhod

Robotické a autonomní taxíky se v určitých částech světa pomalu stávají realitou, reakce veřejnosti jsou však různorodé. Masivní nasazení technologie autonomního řízení i pro běžná auta pak zůstává hudbou vzdálené budoucnosti, už jen kvůli nutnosti upravit silniční zákony. Tyto technologie se však nyní pomalu začínají dostávat i do míst a strojů, pro které běžné silniční předpisy neplatí.

Řeč je o stavební technice na kolech i pásek, pohybující se v uzavřených areálech staveb a dolů, kde může mít technologie autonomního řízení a dálkového ovládání působivé výhody. To ostatně ukazuje americká společnost Teleo, která již několik let nabízí techniku umožňující dálkově ovládat stroje v různých oblastech stavby z centrálního řídícího stanoviště.

Novinkou v její nabídce je však možnost stroje dálkově vyslat po naplánované trase z jednoho místa v areálu na druhé, aniž by je musel kdokoliv ovládat. Řidič/operátor stroje se tak během zdlouhavého přesunu pomalých strojů může věnovat zcela jiné práci, čímž se zvyšuje efektivita a šetří čas.

Nové BMW i5 můžete doslova řídit očima. Vyzkoušeli jsme to

Tuto technologii dálkového ovládání a autonomního řízení by jako první měla začít používat společnost Tomahawk Construction ne Floridě pro své kloubové sklápěče, které většinu času tráví přesunem materiálu z jednoho místa na druhé. Právě tyto cesty by však v budoucnu měla řídit chytrá technika, zatímco lidé budou kontrolovat pouze nakládku a vykládku.

I to by však mělo být možné řídit dálkově, takže jeden operátor zvládne kontrolovat několik strojů současně. Operátor navíc může pracovat z bezprašného a klimatizovaného řídícího centra, což je jistě příjemnější než vyhřátá kabina stroje na prašné stavbě. Stavebním společnostem by navíc mohla odpadnout starost se stále obtížnějším sháněním kvalitního a zkušeného personálu a jeho cestováním mezi stavbami.

Robotaxíky v San Franciscu mají stále víc nepřátel, včetně šéfky hasičů

Technika společnosti Teleo by přitom měla být velmi flexibilní, umístit se ji totiž povedlo na stroje společností John Deere, Caterpillar, Volvo i Komatsu. Potenciál této technologie se tak zdá být obrovský a do budoucna by se mohla objevovat častěji. Její vytvoření a nastavení pro pohyb po staveništích by ostatně mělo být citelně snazší a levnější, než vývoj systémů pro autonomní pohyb strojů a vozidel ve městě, kde se okolní podmínky neustále mění.