Avia A11 Trend (1993-1996): Porevoluční teréňák skončil neúspěchem

Avia nevyráběla jen letadla a náklaďáky. V pořadí druhý pokus o čtyřkolové osobní vozidlo (prvním bylo poválečné mikrovozítko s motocyklovým motorem) se objevil na brněnském autosalonu v roce 1993. Off-road A11 Trend ovšem nepocházel z vlastního vývoje, šlo o licenci. Stejně jako kdysi v případě nákladních vozů navíc o francouzskou, Avia se tentokrát rozhodla pro produkci vozů Auverland A3.

Měly u nás nahradit UAZy, Lady Niva a rumunská Ara 240, již v polovině 90. let vozy zastaralé konstrukce, nicméně velmi robustní, první dva se koneckonců vyrábějí dodnes. Počítalo se také s uplatněním v armádě, jenže ta Trend nakonec odmítla a ve výběrovém řízení se rozhodla pro britské Land Rovery Defender. Montoval je mimochodem Autozávod Český Dub, stejně jako UAZy, ty také pro civilní sektor. Další výstavou, kde se avie představily, byl pražský veletrh COMA 1994.

Shoda s originálem

Od originálů se nijak až na označení a emblémy nelišily. Poháněl je vznětový čtyřválec Peugeot XUD 9 s objemem 1905 cm³, první vozy měly verzi se 47 kW a 113 N.m (dle firemního propagačního materiálu), krátce nato se začala do přídě montovat silnější 51kW varianta, která dávala 120 N.m točivého momentu. V nabídce se objevily také dieselové motory XUD 11 (2138 cm³/58 kW a zážehové XU 52 C (1581 cm³/67 kW).

Všechna auta měla pětistupňové mechanické převodovky z konstrukčních dílen „lva“, mimo zpevněné cesty pomáhala redukce, kterou si vyvinul Auverland ve vlastní režii a licenci koupila Praga. Výrobce udával spotřebu na silnici kolem 9 l/100 km, v terénu pak desetilitrovou, ale za hodinu. Do palivové nádrže se vešlo 80 l nafty, takže byla dimenzovaná dostatečně.

Čtyřkolky

Poháněna byla samozřejmě všechna kola, ovšem s vypínatelným „předkem“, zadní diferenciál pak samosvorný. Nešlo o žádné SUV, tradiční rámové podvozky z ocelových tenkostěnných trubek vyznávaly tuhé nápravy, vinuté pružiny a hydraulické tlumiče, vpředu se nacházely kotoučové brzdy, vzadu jen bubny. Řízení mělo posilovač. O tom, že se avie terénu opravdu nezalekly, svědčily nájezdové úhly: přední padesátistupňový a zadní jen o pět menší. Zvládly i čtyřicetistupňový boční náklon, stoprocentní stoupání (tedy 45 stupňů) a mohly se brodit vodou do 580 mm. O ambicích tak nesvědčila jen rezerva, tradičně namontovaná vzadu...

Auverlandy z Letňan byly schopné na šestnáctipalcových ocelových kolech s pneumatikami šířky 205 mm vyvinout na silnici rychlost až 115 km/h. Od poloviny 90. let nabízený silnější motor TE stejné řady s turbodmychadlem (66 kW, 196 N.m) je rozjel na 135 km/h, samotný Auverland jej ovšem začal pro svoje vozy dodávat až o dva roky později!

Mnoho verzí

A11 existovaly se dvěma rozvory (2250 a 2650 mm), třemi délkami výhradně třídveřové karoserie (3650, 3850 a 4350 mm) a dvěma výškami střechy (1700, respektive 2000 mm). Dodávala se otevřená provedení, také s plátěnou, případně pevnou odnímatelnou střechou, a to i nad předními sedadly, nebo uzavřená s nástavbami. Podle verze vážila od 1300 do 1350 kg, šlo tedy o lehký vůz, který pojal minimálně dva, ale i osmičku pasažérů. Měl být určen rovněž lesníkům, zdravotníkům (na prospektu se objevil prototyp sanitky) a obyvatelům horských oblastí.

A11 se prodávaly za částky od 464 do 640 tisíc korun, což zase nebylo úplně málo. V základní výbavě nechyběl otáčkoměr a dvourychlostní ventilace, sedadlo spolujezdce se dalo sklopit. Plátěná střecha i hardtop byly jen za příplatek, stejně jako „polodveře“ pro zcela otevřenou verzi, širší plastové nástavce na blatníky, tažné zařízení, přídavný chladič oleje, naviják, přední stabilizátor, ochranná mříž a plechy na podvozku

Příchod Jihokorejců

Do roku 1996 se podařilo vyrobit asi 250 aut. Prospekt dokonce zobrazoval i sanitku. Proč přišel tak rychlý konec? Jihokorejské Daewoo, které záhy po ukončení produkce Trendu Avii koupilo, samozřejmě nemělo o výrobu takového vozu zájem, ani nehodlalo poskytnout prostředky na jeho případný další vývoj, proč také, když s ním nemělo nic společného. O jeho příchodu se vědělo dopředu, proto ona stopka. Auverland postoupil licenci společnosti Holba ze Vsetína, jenže v roce 1997 přišla velká voda a pro tuto firmu znamenala smutný konec, výroba se ani nerozjela. Několik exemplářů zůstalo rozestavěných...

Foto: Auto World Press, propagační materiály Avia, Jiří Erben/Wikimedia Commons