Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Blaupunkt: 75. výročí autorádií s „Modrým puntíkem“

Miro Mihalik Miro Mihalik 25. 8. 2007 • 07:27
3
Když si dnes nebo zítra pustíte autorádio, vzpomeňte si, že před pětasedmdesáti lety to vůbec nebyla taková samozřejmost.

Původní hudbou automobilu bylo vrčení motoru, skřípání podvozku a pískání vzduchu obtékajícího karoserii, která o aerodynamice neměla páru. Přesto byla svoboda spojená se světem čtyř kol nádherná. Váznoucí povoz na silnících ještě nevynalezli, počasí se bralo takové, jaké právě bylo, čerstvé zprávy se četli ve víkendových novinách a řízná muzika se poslouchala na koncertech. Vozidel ovšem přibývalo. Zlaté časy klidu měly zanedlouho skončit a s ním také informační ticho v automobilu.

Srpen 1932, výstava rádií a vysílací techniky v Berlíně. Návštěvníci mluví o senzaci. Dceřiná společnost firmy Bosch – Blaupunkt – představila první evropské autorádio. Jmenovalo se Autosuper AS 5 a srdcem 15kilogramové černé skříňky bylo pět elektronek. Protože silnice byly v tom čase ještě v horším stavu než dnes, elektronky měly lůžko odpružené gumovým pásem. Z asi tisícky součástek zabíral nejvíce místa v desetilitrovém prostoru transformátor, napojený na startovací baterii, která získávala elektrickou energii z dynama produkujícího stejnosměrný proud.

Samozřejmě, rádio se nevešlo do palubní desky, proto dostalo mechanické dálkové ovládání, které konstruktéři umístili na sloupek řízení. Pomocí bovdenů pak řidič ovládal ladění a hlasitost. Tohle ovšem nebylo všechno. Autosuper AS 5 totiž bylo, jak bychom řekli dnes, multimediální zařízení. Kdo měl přenosný kufříkový gramofon, mohl ho připojit na reproduktor autorádia a spouštět své oblíbené desky pomocí páčky. Problém byl však v tom, že samotné rádio stálo 465 říšských marek, což z něj dělalo záležitost pro horných deset tisíc. Pro srovnání, ceny běžných automobilů byly v té době přibližně trojnásobné. To byl také důvod, proč si tohle rádio koupilo jen 400 lidí.

Větší počet zákazníků přilákal až další, levnější model, který firma představila ještě v 30. letech. Především se však zvýšila kvalita a každodenní použitelnost díky přepracovanému zdroji napětí, potlačení šumu a také vysílače konečně dokázaly lépe koordinovat svůj signál. Autorádio se stává žádaným zbožím a Blaupunkt jde s dobou. Po druhé světové válce firma uvádí výrobky, které nesou jména měst a lze je zabudovat do palubní desky. V 50. letech dostávají rádia ladění pomocí variometru, přechází se na vysílání v pásmu VKV a mechanická tlačítka s předvolbou ulehčují rychlé přeladění na oblíbenou stanici.

Šedesátá léta dávají sbohem elektronkám a na scénu nastupují tranzistory. Díky tomu se autorádio neustále zmenšuje a přichází také první integrovaný kazetový přehrávač. V roce 1969 pak přichází milník – firma Blaupunkt představila první stereo-autorádio na světě. V následující dekádě Blaupunkt uvedl tzv. systém ARI (Autofahrer Rundfunk Information), což byl vlastně dekodér schopný zachytit zvláštní signál a automaticky přeladit na stanici, která v té chvíli vysílala dopravní zprávy. Novinkou 80. let se stalo rádio se systémem PCI (Program Comparison Identification). Jednalo se o obdobu dnešní identifikace rozhlasové stanice a vysílaného programu, ale dlouho se neudržela právě kvůli nástupu RDS. V autech se také objevily první rádia s CD přehrávačem.

To jsme se však přiblížili k době digitálních autorádií, integrovaných navigačních systémů a času, kdy bude mít každé ve světě vyrobené auto sériově namontovanou věc, která byla kdysi jen pro horných deset tisíc.

Související články

Témata
Články odjinud