Nová Toyota GR GT pod drobnohledem: Co má společného s Porsche 928?
Toyota je sice známá především výrobou hybridních cestovních vozidel, avšak v nabídce vždy měla a dodnes nabízí také ryze sportovní auta. Zatím posledním takovým počinem je GR GT, superkupé vysokých výkonů.
Ačkoliv si se sportovními vozy spojujeme spíše jiné značky než japonskou Toyotu (Porsche, Ferrari či Lotus), ve své dlouhé historii je největší japonská automobilka nikdy neopomíjela. A naopak, některé modely se staly doslova ikonou i mezi nadšenými řidiči. Třeba známá řada Supra, původně coby Toyota Celica Supra, existuje už od začátku 70. let. A známá celica je ještě starší, když první generace spatřila světlo světa už na konci 60. let. Vzpomenout musíme také na Toyotu MR2 nabízenou ve třech generacích v letech 1984 až 2006.
V moderní době si pod pojmem sportovní Toyota představíme kupé GT86/GR86 a samozřejmě novodobou supru. Prvně jmenovaná řada nabízená ve dvou generacích je ale technicky spíše dílem automobilky Subaru, novodobá supra má pro změnu technický základ v BMW Z4, a to včetně pohonných jednotek. Pak jsou tu ještě ostré hatchbacky, jakým je Yaris GR Sport, či předchozí Yaris GRMN.
Na sklonku loňského roku Toyota uvedla zbrusu nový sporťák, jehož technika, jízdní výkony i celek míří do revíru značek Porsche a Ferrari. Těm se novinka vyrovná jak uplatněnou technikou, tak také designem a samozřejmě i jízdními výkony, které dalece překonávají už tak skvělou supru. Nový sporťák od divize Toyota Gazoo Racing má tak blíže spíše k někdejšímu Lexusu LFA, případně civilnějšímu kupé Lexusu LC 500. A protože jsme o novince už samozřejmě psali, zaměříme se nyní zejména na její techniku, která je v lecčem takřka unikátní, v jiném minimálně dobře zvolená.
Motor je srdcem vozu
Aby sportovní novinka nabídla odpovídající jízdní výkony, její zadní kola pohání vidlicový osmiválec přeplňovaný dvěma turbodmychadly. Ta jsou uložena mezi řadami válců, čímž tohle řešení trochu připomíná motor šestiválce druhé generace Audi RS 5. Na rozdíl od motorů velkosériových vozů se tenhle vyznačuje podčtvercovou, a tedy krátkozdvihovou koncepcí, jak dokazuje vrtání válců 87,5 mm při zdvihu na klice 83,1 mm. Krátký zdvih znamená menší střední pístovou rychlost, což je výhodné pro snížení třecích ztrát pístů.
Motor využívá kombinaci přímého a nepřímého vstřikování benzinu Toyota D-4S, přičemž vstřikovače přímého vstřiku jsou umístěny nezvykle, když jejich osa symetrie svírá s osou válce velmi ostrý úhel. Hned vedle vstřikovače našla své místo zapalovací svíčka. Dna pístů vytvářejí specifický tvar spalovacího prostoru, dávající tušit vysoký statický kompresní poměr, který ovšem výrobce neuvádí.
Umístění turbodmychadel dává tušit, že výfukový trakt ústí do vnitřní části motoru (do véčka), kdežto sání je vedeno zvenku. Pohon rozvodů je řešen dvěma řetězy, přičemž každá hlava má svůj vlastní. Každý z řetězů pohání vždy pouze sací vačkovou hřídel, zatímco výfuková je roztáčena od ní přes ozubená soukolí.
Závodní geny motoru prozrazuje suchá kliková skříň, přičemž přívod/odvod oleje je řešen jako sedmistupňový. Pohon je ale hybridní, to znamená, že ke spalovacímu osmiválci se přidává elektromotor integrovaný v převodovce. Systémový výkon firma Toyota uvádí 650 koní (478 kW), maximální systémový točivý moment činí 850 N·m.
Dozadu a zase dopředu
Zatímco osmiválec ničím nevybočuje z toho, co známe u moderních motorů jiných značek, zvolená koncepce je mnohem zajímavější. Jedná se o transaxle, který jakoby z oka vypadl někdejším vozům Porsche s touto koncepcí, konkrétně čtyřválci 944 a osmiválci 928. Převodovka tudíž nenavazuje na motor, ale je umístěna až vzadu, v podstatě za zadní poháněnou nápravou. Motor s převodovkou je spojen tuhou troubou stejně jako u zmíněných porsche (ale také u nákladních vozů Tatra). Trubka je karbon-keramická, přičemž v ní v ložiskách rotuje hnací hřídel.
Uplatněná převodovka je samočinná, přičemž kombinuje techniku známou z dvouspojek a klasických automatů. Není zde měnič momentu, ale třecí vícelamelová spojka, za níž následuje trakční elektromotor a teprve za ním nově vyvinutá osmistupňová samočinná převodovka. Ta má planetová soukolí, skládající se z jednoho jednoduššího typu Simplex a jednoho složitějšího Ravigneaux, jak je patrné z přiložených obrázků s převodovkou v částečném řezu. Výstup z převodovky je až zcela vzadu, jenže diferenciál se nachází hned za spojkou/elektromotorem, tedy mnohem více vpředu, navíc po levé straně skříně převodovky.
Poháněn je od výstupu z převodovky přes ozubené soukolí se šikmými zuby pomocným hřídelem, který vede po levé straně hnacího hřídele ve skříni převodovky až k talířovému kolu diferenciálu. Točí se tudíž v opačném smyslu než vstupní hřídel do převodovky. Pohon pravého kola je tak řešen přes pomocný příčně vedený hřídel, procházející skříní převodovky pod vstupním hřídelem.
Hliník snižuje hmotnost
GR GT využívá prostorový hliníkový rám. Celé to trochu připomíná moderní vozy Aston Martin, ale také například Audi R8 nebo Jaguar F-Type. Takhle masivní uplatnění hliníkových slitin má u Toyoty premiéru. Šasi využívá jak hliníkových odlitků, tak také extrudovaných hliníkových profilů, ve snaze zajistit požadovanou různou tuhost dané části skeletu. Mimochodem, již zmíněný model LFA využíval ve velké míře uhlíková vlákna. Hmotnost vozu činí 1750 kg, což je vzhledem k jeho velikosti (na délku měří 4820 mm při rozvoru 2725 mm) velmi příznivé.
Z hliníkové slitiny je vyroben také podvozek. Vpředu je v téhle třídě běžná lichoběžníková náprava, vzadu je rovněž lichoběžníkové zavěšení, avšak dvojici trojúhelníkových ramen doplňuje zadní jednoduché příčné rameno. Jako kdyby konstruktéři původně počítali s aktivním řízením všemi koly a na poslední chvíli jej vypustili. Místo chybějící spojovací tyče řízení ale bylo třeba něčím nahradit, tak tam dali příčné rameno. To ale jen hádáme. Toyota nic takového neuvádí.
Nová Toyota GR GT se zatím nevyrábí, ale je jasné, že do ní míří. Ideově se jedná o skutečný supersport se zajímavou koncepcí a pokrokovou konstrukcí. Jen ten hybridní pohon nám tam přijde skoro zbytečný…
Zdroj: tisková zpráva Toyoty, server Motor1 Foto: Toyota
