Britové přišli na vtipný fígl, jak zrychlit nabíjení elektromobilů. Je tu ale jeden problém
Nabít elektromobil rychleji, než trvá natankovat palivo? Zní to jako marketingový slogan, ale prototyp britského sporťáku ukazuje, že v úzce vymezeném scénáři to může být možné.
Nyobolt EV, lehký dvoumístný sporťák inspirovaný Lotusem Elise, byl během prvních nezávislých testů Autocaru připojen k výkonné stejnosměrné nabíječce. Výsledky? Nabíjení z 10 na 80 % kapacity za čtyři a půl minuty. Čas, který se skutečně začíná blížit tomu, co řidiči znají z čerpacích stanic.
Klíčem k tomuto výsledku není jen vysoký výkon nabíječky, ale především samotná baterie. Ta má kapacitu pouhých 35 kWh, tedy zhruba polovinu až třetinu toho, co dnes běžně vozí rodinné elektromobily. Právě malá kapacita umožňuje extrémně vysoký nabíjecí výkon přepočtený na velikost baterie, takzvaný C-rate.
Kouzlo leží v baterii
Nyobolt otevřeně hovoří o schopnosti kolem 10C, což znamená plné nabití baterie za zhruba 10 minut. V praxi samozřejmě výkon ke konci nabíjení klesá, ale i tak jde o hodnoty, na které současná sériová auta dosáhnou jen výjimečně a krátkodobě.
Technické jádro řešení leží na úrovni samotných článků baterie. Podle Nyoboltu je zásadní velmi nízký vnitřní odpor, který omezuje vznik tepla při vysokých proudech. To je klíčové i pro životnost.
Firma tvrdí, že její články zvládnou tisíce opakovaných rychlonabíjecích cyklů s relativně malou degradací, což je jeden z hlavních problémů současných baterií vystavených extrémnímu zacházení. Pokud by se tyto parametry potvrdily v dlouhodobém provozu, šlo by o významný technologický počin.
Realita není růžová
Zároveň je však potřeba sundat růžové brýle. Srovnání s tankováním dává smysl jen při velmi konkrétních podmínkách. Čtyři a půl minuty nabíjení totiž další stovky kilometrů. I při vysoké účinnosti a nízké hmotnosti nabízí tento prototyp dojezd zhruba 250 kilometrů dle WLTP.
Benzinový vůz za stejný čas doplní energii na několikanásobně delší cestu. Jinými slovy, rychlost zastávky se srovnává, ale množství energie, které si řidič odváží, nikoli.
Další otázkou je infrastruktura. Test probíhal na 350kW stejnosměrné nabíječce, tedy na zařízení, které zatím není běžným standardem. Nyobolt si je však těchto omezení vědom a ani netvrdí, že jeho řešení je univerzální odpovědí pro celý trh.
Sporťáky jsou specifické
Řešení dává smysl především u sportovních a lehkých vozů, kde se počítá každý kilogram a kde menší baterie znamená lepší jízdní vlastnosti. Prototyp od Nyobolt váží přibližně 1246 kg, což je ve světě elektromobilů nezvykle málo. I v širším měřítku by však podobná technologie mohla inspirovat jiný přístup k elektromobilitě jako takové. Místo honu za co největší baterií se lze více zaměřit na dobíjení a infrastrukturu.
Zda se tato vize dostane ze světa prototypů do sériové výroby, zůstává nejasné. Nyobolt hovoří o spolupráci s několika automobilkami a o horizontu konce dekády. Mezi laboratorním průlomem a masovým nasazením zkrátka ještě vede dlouhá a drahá cesta.
Zdroje: Autocar, Nyobolt
