Část dálnice D4 opravdu vznikne jako PPP projekt. Její dostavba začne již letos

Sněmovna schválila finanční závazek státu vůči francouzskému konsorciu DIVia za dostavbu dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Celkem je to zhruba 30,5 miliardy korun. DIVia postaví dálnici formou PPP projektu, tedy projektu partnerství mezi státem a soukromým sektorem. Schválení závazku je podmínkou pro uzavření koncesionářské smlouvy, kterou schválila vláda v lednu. Stavba D4 formou PPP projektu by se měla stát vzorem pro další dopravní stavby, státu by to umožnilo zvýšit investice, řekl novinářům ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Projekt má i kritiky, podle poslanců Pirátů dostavba D4 není pro PPP projekt vhodná a stát může prodělat miliardy korun.

PPP předpokládá financování staveb ze strany soukromých investorů, kteří zároveň budou silnici po její dostavbě po určitou dobu provozovat. Stát by poté měl stavbu postupně splácet a po dohodnuté době i zcela převzít. Dostavba D4 je prvním PPP projektem, kdy dálnici postaví a následně bude provozovat soukromá firma. „Je to projekt, který by se měl stát vzorem a inspirací pro všechny další podobné stavby, protože pokud budeme využívat alternativní formu pro investování do dopravní infrastruktury, tak toho zvládneme proinvestovat výrazně více než v současné době,“ řekl Havlíček.

Novinky pro řidiče: Rok 2021 přijíždí. Co všechno nás letos čeká?

Konsorcium DIVia tvoří firmy Vinci a Meridiam. V soutěži uspělo s nabídkou 16,55 miliardy korun. Schválené přímé závazky státu představují 18,8 miliardy korun a 446 milionu eur, tedy asi 11,7 miliardy korun.

„Žádný z projektů obdobného charakteru na bázi PPP, který toto konsorcium udělalo v minulosti, nezbankrotoval, neskončil,“ uvedl ministr Havlíček. „I zde je dostatečná míra garance, že spolupracujeme s validním subjektem,“ dodal. Výhrady k návrhu měl klub Pirátů, kterým se nelíbil hlavně způsob financování. Jejich poslanec Mikuláš Ferjenčík poukazoval na to, že stavbu bude financovat soukromá firma za úrokové sazby, které mají soukromí investoři, zatímco stát si půjčuje levněji.

„Podle našich propočtů tak stát prodělá čtyři až pět miliard. Úroková sazba čtyři procenta je vyšší, než za kolik si stát běžně půjčuje. Česko bude dálnici investorovi splácet 25 let, dluh se ovšem nepromítne do schodku státního rozpočtu, což zatemňuje informace o skutečném stavu veřejných financí,“ sdělil v tiskové zprávě Ferjenčík. Podle poslance Pirátů Ondřeje Polanského se PPP projekty používají například, pokud hrozí riziko nárůstu nákladů. „V našem případě jsou ale rizika téměř nulová, stát má vykoupené pozemky, platné stavební povolení i hotový projekt a postavit dálnici standardním postupem není složité. Výhodné je to tedy především pro soukromého investora,“ doplnil.

Vítězné konsorcium by mělo postavit 32 nových kilometrů dálnice mezi Příbramí a Pískem, které následně bude 25 let provozovat a udržovat spolu s dalšími už postavenými navazujícími 16 kilometry.

Elektronické dálniční známky 2021: Kolik stojí? Jak je koupíte? A kdo je nemusí mít?

V materiálech pro poslance je popsáno, že koncesionář bude výstavbu financovat kombinací dlouhodobých úvěrů a vlastního kapitálu. Tyto náklady mu následně splácí stát formou platby za dostupnost, která je navázána na řádnou dostupnost pro uživatele dálnice včetně poskytování přesně definovaných služeb.

Stavebně a projekčně bude za projektem stát česká stavební společnost Eurovia. Konsorcium bude zároveň zodpovědné za rekonstrukci a dovybavení stávajících úseků o nové technologie. Stát bude moci při snížení kvality dálnice nebo omezení jízdních pruhů provozovatele pokutovat srážkami z měsíčních splátek. Úseky bude vlastnit stát, který je po 25 letech převezme.

Po schválení finančního závazku má následovat podpis smlouvy. Stavba by měla začít v březnu. Nový úsek dálnice by měl být otevřen v říjnu 2024.

Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň míní, že hlavním problémem tohoto projektu je jeho financování, které je podle jeho soudu pro stát v dnešní době nevýhodné. „Místo aby si stát půjčil svým jménem levně na finančním trhu, nutí koncesionáře, aby si na něm půjčil on za nutně vyšší úrok, který pak ale stejně zaplatíme všichni. Za dlouhé čtvrtstoletí trvání projektu se navíc úrokový rozdíl ještě znásobí. Zadlužíme se tak ještě více, jen to nebude prozatím tak vidět,“ sdělil ČTK.