Česko je zemí výmolů: Proboha proč?

Před vámi dlouhý rovný úsek, přesto se ploužíte třeba třicítkou? Není to ani tak omezenou rychlostí hlídanou radary a kamerami, ale řadou navazujících děr, které se za sebou táhnou jak pásový opar. Objevily se po prudkém poklesu teplot hluboko pod nulu a následnému skoku v pár dnech až na 10 °C. Jen co studenými směsmi zaplnili ty největší z nich, mrazy opět udeřily a díry tam byly hned znovu. Opravy budou stát stovky milionů.

Stačí i jeden den

Jak to, že se objevují díry v silnicích rok co rok i po dvou dekádách 21. století? Příčin je celá řada. Na rozdíl od většiny Evropy dosud stále nemáme dokončenou dálniční síť, navíc dopravci využívají každý úsek silnic nižších tříd, jen aby ušetřili za mýtné. Větší přítomnost náklaďáků na těchto komunikacích je možná i kvůli tomu, že na rozdíl od zahraničí se u nás ani zdaleka tak tvrdě nejde po přetížených nákladních autech. Pár akcí jednotlivých krajských ředitelství policie s mobilními váhami situaci nespasí. A ty stacionární se už šoféři náklaďáků už dávno naučili objíždět. K tomu ještě připočtěme, že mnohdy se i přes výrazné navýšení sankcí za přetížený náklaďák dopravci stále vyplatí pokutu uhradit. Náklady na dvě ryta jsou totiž pořád větší než jedna, byť v řádu desítek tisíc korun vystavená pokuta. To se v sousedních zemích nestává.

Premium

Jak za volantem ušetřit? Jednoduše – zpomalte!

Hodně si stát a kraje slibovaly také od nových technologií, které se úspěšně používají v zahraničí. Příkladem může být takzvaný tichý asfalt, jenž se u nás začal objevovat ve větší míře před deseti lety. Při obdobné životnosti jako běžné asfaltové povrchy měl navíc snížit hluk zejména v obcích. Jenže ouha, po deseti letech provozu už je hluk srovnatelný s tím, který vzniká na běžném povrchu. A vlastnosti technologie, jež vyšší absorpci hlukového smogu zaplatila větší pórovitostí, zcela zastínilo větší zatékání vody a nečistot do vozovky, která se tudíž rychleji zničila – děr je v nich mnohem více než v klasických površích. Stěžují si na to například na Vysočině, jejich nasazení před deseti lety litují podle vyjádření bývalého starosty Vladimíra Kořena i Říčany. „Opětovnou aplikaci vylučujeme, vrátíme se ke klasickým asfaltovým směsím,“ potvrzuje obrat i Martin Buček z ŘSD. Pro dotčené obce je proto tichý asfalt pomalu sprosté slovo.