Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Čeští závodníci a jejich talismany: Jak jsou na tom s pověrčivostí

Michal Štěpanovský Michal Štěpanovský 5. 1. 2020 • 15:41
15
Zobrazit náhledy (15)
Gabriela Jílková Jan Kopecký Jakub Kornfeil Josef Král Adam Lacko Aleš Loprais Josef Macháček Václav Pech Martin Prokop Sluníčko sedmitečné

Zvládají rychlá kola i volant. Přesto si někteří z nich potrpí na různé zvyky, rituály a jsou pověrčiví na číslo 13 či černou kočku.

Oslovili jsme české automobilové a motocyklové závodníky s několika tématy. Jejich názory se pohybovaly v širokém spektru od výrazné víry až k absolutnímu pragmatismu.

13

Číslice je často považována za magickou, což vysvětlujeme dole v samostatném článku. Nejpověrčivějším je v tomto směru český rallyeový jezdec Václav Pech. „Startovní číslo třináct bych si na kapotu nikdy nedal. Pamatuji, že jsem v pátek třináctého nechodil do školy,“ vzpomíná s úsměvem devítinásobný mistr republiky v automobilových soutěžích.

Od roku 1996 má na kontě 269 startů v rallye a na jedné si s třináctkou užil. „Byl jsem tehdy vyjukaný mladíček a před startem rychlostní zkoušky za mnou přišel zkušený Tomáš Vojtěch a s hranou vážností mi říkal: Václave, máš rozum? Startovat v 13.13, měl bys počkat. Už nevím, kolikátý jsem byl, ale cíl byl pro mě tehdy vysvobozením,“ dodává Pech.

Český silniční motocyklový jezdec Jakub Kornfeil nemá s mystickým číslem problém – až na jednu výjimku. „Nikdy nelétám v pátek třináctého, klidně vlezu do aeroplánu o den dříve. Ovšem například můj otec má třináctku jako šťastné číslo,“ říká Kornfeil.

Stejně pozitivně funguje číslo také pro truckového jezdce Adama Lacka. „Obě děti se narodily v tento den v měsíci, také se ženou jsme začali chodit o tomto datu a začali bydlet v domě číslo popisné 13. Nemůžu si stěžovat,“ směje se třetí muž evropského šampionátu.

S třináctkou nemá problém ani současný nejlepší český rallyeový jezdec Jan Kopecký. „Z mého pohledu se jedná o všeobecně vyhecovanou pověru, kterou si lidé vybájili do mystických rozměrů. Člověk se často soustředí na tohle číslo místo toho, aby se soustředil na jízdu,“ tvrdí závodník.

Ani evropský šampion vytrvalostních závodů Josef Král na třináctku nevěří. „Jezdil jsem s ní jako kluk ještě v motokárách a mám pocit, že se mi tehdy dokonce podařilo získat český titul,“ říká.

Černá kočka

Zvířata jsou to přítulná a milá, což potvrdí mnohý z našich čtenářů. Jakmile jsou však černě zabarvená, stávají se pro mnohé lidi prokletím. Alespoň si to tak namlouvají. „Když trénuji na rychlostní zkoušky a přeběhne mi přes cestu černá kočka, zastavím. Dál nejedu až do chvíle, než se mým směrem vydá další auto,“ směje se již zmíněný Pech.

Podobně to má Martin Prokop, který přesedlal z rallye na dálkové soutěže. Loni se postaral šestým místem v kategorii automobilů o historický úspěch. „Když vidím černou kočku, snažím se dostat do hlavy, že na ní bylo určitě něco bílého,“ říká jihlavský jezdec.

Jiný pohled na čtyřnohé tvory přidává Kornfeil. „Často jezdím po italských silnicích. Koček tady pobíhá velké množství. Kdybych měl věřit na tuhle pověru, nikam nedojedu,“ přidává svůj pohled.

Trucker Lacko na černou kočku nevěří a vysvětluje proč: „Na silnici jsem ji snad ještě nepotkal. A mám štěstí, že na závodní okruh se prakticky nemá šanci dostat.“

Podobně je na tom čtyřiasedmdesátiletý autokrosař Jaroslav Hošek, který s úsměvem říká: „Miluju všechna zvířata, kočky mezi ně samozřejmě patří. Černé nevyjímaje, a tak se k nim chovám slušně a můžu je potkat kdykoliv.“

Originální pohled přináší pětinásobný vítěz Rallye Dakar na čtyřkolce Josef Macháček. „Pokud běží doprava, je to štěstí. Jestliže utíká doleva, přináší to smůlu. Tak to vidím já,“ říká jezdec týmu Tatra Buggyra Racing. Letos pojede soutěž s buginou Can-Am.

Talismany

Devětadvacetiletý Josef Král nezapomíná připomenout jednu libůstku. „Od čtyř let mám malý polštářek, který už prošel několika renovacemi. S výjimkou dvou závodů v kariéře jsem ho měl s sebou vždycky,“ říká a vysvětluje: „V jednom případě, kdy mi chyběl, jsem jel závod o titul v britské formuli BMW ve skotském Knockhillu. Rozletěl se nám motor a o celkový triumf jsem přišel.“

Legendární černý krteček, kterého znají generace českých obyvatel, funguje jako talisman českého dakarského jezdce Aleše Lopraise už několik let. „Postaral se o to jeden mladý český chlapec, který mi již několik let fandí a před každým ročníkem mi posílá nového. Vozím ho vždy v kabině auta. Na nový ročník už je plyšový krtek připravený,“ připomíná s úsměvem český pilot.

Rituály

Jedná se o hodně osobní záležitost, přesto se o své dojmy čeští závodníci podělili. „Průběžně se holím každý druhý třetí den, ale na rallye musím jít do závodního auta vždy s čerstvě hladkou tváří,“ říká Pech.

Na zvláštní kousek si potrpí Loprais. „Před každou etapou na Dakaru se jdu z pověrčivosti vyčurat na kolo, abych nedostal defekt. Volím vždycky takové místo, kde je v tu chvíli nejméně lidí,“ směje se rodák z Frenštátu pod Radhoštěm.

Trucker Lacko si na klasické rituály s oblékáním nebo vykročením pravou nohou či rukavicí nepotrpí. S jedinou výjimkou. „Před závodem se musím alespoň na minutu natáhnout a zavřít oči. Pokud je těch minut více, tak jenom dobře,“ usmívá se závodník.

Svůj zvyk má také Kornfeil, jedná se však spíše o preventivní opatření. „Speciálně si obaluji palec levé nohy. Přestože je v pevné botě, hodně trpí, protože levačkou kopu rychlosti během jízdy. Již několikrát jsem na to zapomněl a závěr závodu byl hodně bolestivý,“ připomíná.

Velice pragmatická je úspěšná česká automobilová jezdkyně Gabriela Jílková. „Nemám žádné rituály ani zvyky, co dodržovat před závodem. Jak se znám, kdybych náhodou na něco zapomněla, byla bych zbytečně nervózní. Ráda závodím s čistou hlavou,“ vysvětluje energická mladá žena.

Co říká lékař Jaromír Jiřík: Rituály ano

 Pokud jde o profesionálního závodníka, jsou u nich pochopitelné rituály. Má je každý jezdec, ať už je dodržuje cíleně, nebo podvědomě. To už patří k jeho sportovnímu zvyku a je to naprosto v pořádku. Platí to třeba i u mě. Natahuju si vždy jako první pravou rukavici a těsně před nástupem do auta si veškerou přípravu dělám výhradně sám.

Pokud se jedná o třináctku, je to jenom chiméra. Každý jezdec má ovšem své oblíbené číslo. To je běžný zvyk, protože numerologie funguje. Platí to v jakémkoliv sportu. Pokud jde o černou kočku, jedná se o pověru. To zvíře za naše představy opravdu nemůže.

Co je pověra

Víra v nadpřirozené znamení nebo jevy, které mohou předpovídat nebo ovlivňovat budoucnost. Nevychází z rozumového uvažování. Navzdory vědeckému pokroku přežívají stovky let, zejména kvůli tradicím. Pověrčiví lidé se často domnívají, že uskuteční svá přání či zaženou obavu „předepsaným“ slovem nebo činem (poklepáním na dřevu, symbolickým popliváním). Potrpí si na předměty pro štěstí.

Číslo 13

Zřejmě nejsilněji zakořeněnou pověrou je pátek 13. v měsíci. Údajně je spojen s uvězněním a upálením příslušníků templářského řádu v pátek 13. října 1307. Orientace na toto číslo je dokonce tak silná, že letecké společnosti neoznačují sedadla třináctkou nebo v hotelech nemají třinácté patro či pokoj 13.

V automobilovém sportu se objevilo ve dvacátých letech minulého století. Ve Velké ceně San Sebastian 1925 zahynul Paul Torchy, jedoucí s číslem 13. Na Tarze Florio 1926 italský hrabě Giulio Masetti, jedoucí s třináctkou, zahynul pod svým převráceným vozem. V sedmdesátileté historii formule 1 se třináctka objevila na kapotě pouze třikrát. Poprvé na Velké ceně Mexika 1963, kde s ní startoval domácí Moises Solana a dojel na posledním, jedenáctém místě. Podruhé se s ním objevila Švýcarka Divina Galiciová, ale na závod na britském okruhu Brands Hatch 1976 se nekvalifikovala. Nejčastěji ho používal v letech 2014 a 2015 kolumbijský jezdec Pastor Maldonado a jako člen stáje Lotus s ním byl nejlépe sedmý, a to třikrát.

Černá kočka, bílý kůň

Příčinu mnoha pověr tvoří okolnosti, že kočka je zvíře noční a samotářské. V noci chodí po magických čarách, tedy provozuje kouzla nebo jim napomáhá. Stará nebo černá kočka je prý čarodějnicí sama o sobě. Pověrčiví lidé rozdělují zvířata podle toho, zda nosí smůlu, nebo štěstí. Člověk se prý má mít na pozoru také tehdy, když vidí kozla, ropuchu či hada. Naopak příznivě k osudu člověka přispívají bílý kůň, sluníčko sedmitečné či cvrček.

Časopis Svět motorů si můžete objednat na ikiosek.cz.

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku