Chevrolet si připomíná století od představení prvního užitkového auta. Mrkněte na velkou galerii!

Chevrolet nestavěl jen závodní speciály a osobní auta. V roce 1918 nabídl americkým živnostníkům a farmářům první pick-up. Nebo spíše náklaďáček, který uvezl až jednu tunu. Od té doby jich vyrobil celou řadu. Některé se staly doslova ikonami, jiné zůstaly i v USA pozapomenuty. Divize General Motors se ohlíží za desítkou těch pro ni nejvýznamnějších...

Před válkou

One-Ton (1918), první sériový „truck“ značky našel inspiraci v rozvážkových vozidlech, která jezdila po různých továrnách a na jejich korbách se přemisťoval materiál a jednotlivé díly z místa na místo. Šlo vlastně jen o holý podvozek s koly, pohonným a převodným ústrojím včetně řadového čtyřválce, kapotou, dvěma světly, čelním sklem, volantem a částečně dřevěnou lavicí pro posádku. Na rám si mohla klientela nechat namontovat karoserii, kterou potřebovala. Většina vozů byla lakována tmavě modrou, až takřka černou barvou. Znak na chladiči používá automobilka i dnes.

International Series LD (1929) už měla plně uzavřenou kabinu, takže na rozdíl od tvrdé pryčny původního čistě funkčního a účelového náklaďáku poskytovala i nějaký ten komfort. Ba co víc, zákazníci jej chtěli. K tomu se přidala stylová vizáž se spoustou chromu a nabídka více barev včetně dvoutónových laků. Korba navazovala na „budku“.

Half-Ton (1938) už zahodil loukoťová kola. Navrhlo jej oddělení Art And Color, ze kterého později vzniklo stylistické centrum. Tomu tehdy šéfoval legendární Harley Earl, nekreslil tedy zdaleka pouze osobní auta a avantgardní studie a nakonec vedl celé návrhářské středisko General Motors. Půltuna měla elegantní oblé tvary se svislou mřížkou chladiče, vystouplými blatníky a samostatnými světly, sice stále připomínala osobní chevrolety, ale zároveň se jí Earl pokusil vtisknout vlastní identitu.

Advance Design a Task Force

Takřka pětimetrový baculatý typ 3100 (1947) je jedním z nejznámějších a nejikoničtějších, když se Američana zeptáte na „historický full-size truck od Chevroletu“, určitě jej první napadne on. Série nazvaná Advance Design, nástupce válečné AK, používala řadové šestiválce 3,5, 3,9 a 4,3 l. Typickou mřížku chladiče s pěticí vodorovných žeber doplňovaly hlavní reflektory, už konečně zapuštěné do blatníků. Auta tak opticky působila ještě širší, než byla ve skutečnosti. Vznikala do roku 1955.

Následníkem se stala Task Force (1955-1959), která už měla pod kapotou i vidlicové osmiválce, až do 4,6 l. Nákladový prostor vyznával tzv. Fleetside design, tvary tedy navazoval na přední část včetně kabiny a celé auto od předního nárazníku až k zadnímu bylo velmi elegantní. Nejen v automobilovém průmyslu se začalo razit heslo „obal prodává“ - a o „náklaďácích“ to platilo rovněž. Jeden z mnoha typů představovala série 3124 Cameo Carrier.

C/K

Za pozornost stojí i druhá generace řady C/K (1967-1972), ta se obrátila od oblin směrem k hranám. Její tvary jsou považovány za vyvážené, výřezy pro všechna kola už měly zase stejné rozměry, v případě Task Force tomu tak nebylo. Hodně výrazný boční prolis se táhl po celé délce. Logo se přesunulo do středu masky a rozdělovalo střední chromovanou lištu, tento prvek zdědily moderní vozy značky. Nabídka motorů začínala řadovým šestiválcem 4,1 l a končila V8 6,6 l, existovaly již dříve obvyklé tři rozvory a délka se pohybovala v rozmezí 4,79-5,53 m. Do nabídky laků přibyly metalízy. Kromě mnoha severoamerických továren vznikala také v Argentině, Jižní Koreji, Číně a britském Doveru!

Třetí generace C/K přinesla novinku v podobě možnosti prodloužené budky (crew cab) s druhým párem dveří. Klasiku z období 1973-1987 poháněly kromě tradičních benzinových řadových šestiválců a V8 i V6 a diesely, motory měly objemy 4,1-7,4 l. Mnozí ji považují za první skutečně moderní „heavy-duty“. Zákazníci už nepoužívali své hranaté trucky jen k práci, ale i k zábavě a rekreaci, nicméně pořád šlo o houževnatá, účelná a jednoduchá vozidla. Verze C30 Dual uvezla tunu nákladu. Tyhle pick-upy známe hlavně z dobových amerických filmů, ale jezdí i u nás, i když se vyráběly jen v America a Asii.

Čtvrtá a definitivně poslední generace C/K debutovala v roce 1988 a v latinskoamerických státech přežila v aktivní kariéře dokonce přelom milénia. Designér Donald Wood odvedl perfektní práci, natáhl čtveřici rozdělených předních světel a přidal k nim směrovky. Vozy vypadaly velmi pokrokově, finální tvary se navíc poprvé ladily v aerodynamickém tunelu. Radikálně byl změněn i interiér s nižší palubní deskou a futuristickými tlačítky. I když se nejstarší exempláře blíží veteránskému věku, pořád vyhlížejí docela moderně a sofistikovaně. I užitkové auto může být nadčasové. Dodávaly se různé šesti- a osmiválce od 4,1 až do 8,1 l. Nechyběly ani naftové, už i s turbem.

Silverado

Své místo v přehledu si jistě zaslouží rovněž Silverado. První generace z června 1998 dále rozvinula Woodova předchůdce včetně ikonické masky chladiče, o finální vzhled se tentokrát postaral Ken Sohocki. Vozy poháněly V6 a V8 GM Vortec s objemy od 4,8 do 6,0 l, existovaly i hybridy, těžká verze končila na 8,1 l a alternativně nabídla diesel Duramax. Rozměry korábů byly skutečně americké, i nejkratší modely měřily na délku 5,15 m, nejdelší pak šest a půl. U Silverada modelu 2007 se spojila hlavní světla ve vysoké „věže“ a vystouplé blatníky mu dodaly opravdu drsňácký výraz těžkého náklaďáku. Obří osmilitr odešel do historie. Druhá řada vyběhla předloni.

Výběr dal dohromady současný šéfdesignér divize užitkových aut Rich Scheer. Oslavy století je třeba řádně připomenout a obchodně zúročit. Na konci září představil Chevrolet pick-upy Colorado a Silverado Centennial Edition ve speciální modré barvě a s nezbytnými plaketkami, které dávají najevo, že jde o výroční série. „Full-size“ Silverado se dostane na americký trh už v říjnu, menší „mid-size“ sourozenec v listopadu. Evropan samozřejmě oficiálně ostrouhá, nicméně ctitelé zámořských „trucků“ vědí, kam se v případě zájmu mají obrátit.