Praha postaví 1500 nabíječek pro elektromobily za půl miliardy. Souhlasíte?
Magistrát schválil obří investici do sítě pomalých dobíjecích stanic, která má z Prahy udělat vzor udržitelné metropole.
Pražské ulice se v příštích letech změní — místo několika izolovaných „zásuvek“ u obchodních center nebo v parkovacích domech budou postupně vznikat desítky nových veřejných nabíječek pro elektromobily.
Celkem jich má být až 1 500, jejich instalaci dnes schválili pražští radní. Náklady na projekt dosáhnou téměř 493 milionů korun včetně DPH, přičemž část peněz (asi 205 milionů korun) by měla přijít z evropských dotací.
Nabíječka na každém rohu
V praxi to znamená, že město rozšíří současnou síť dobíjecí infrastruktury, která měla ke konci loňského roku přes 790 dobíjecích stanic s více než 1 350 dobíjecími body — což je sice slušný začátek, ale stále málo vzhledem k rostoucímu počtu elektromobilů v Praze. Podle dat centra dopravního výzkumu bylo v metropoli registrováno kolem 16 300 elektromobilů.
Realizace projektu bude trvat až do roku 2028, takže první nabíječky začnou objevovat pomalu, ale jistě v jednotlivých městských částech. Instalovat je bude především městská společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP) spolu s Technickou správou komunikací (TSK). Část z nových nabíječek má stát přímo u sloupů veřejného osvětlení, což je trend, který se v zahraničí osvědčuje jako chytrý způsob, jak využít stávající infrastrukturu k dobíjení aut přímo na ulici.
Další významná změna je fakt, že magistrát zároveň mění i pravidla pro parkování elektromobilů — od ledna letos končí dlouholeté výhody zdarma v placených zónách, místo toho mohou řidiči využít paušální celopražské parkování za 24 000 korun ročně, pokud chtějí stát celý den v modrých či fialových zónách.
Jde o pomalé AC nabíječky
Část motoristické veřejnosti hodnotí plán jako snahu systematicky řešit problém městského nabíjení tam, kde většina obyvatel skutečně parkuje – tedy v běžných ulicích a rezidenčních zónách. Jiní ale poukazují na to, že téměř půlmiliardová investice směřuje převážně do infrastruktury s omezeným výkonem, a kladou si otázku, zda by stejný objem prostředků nepřinesl větší efekt při cílenější výstavbě menšího počtu výkonnějších dobíjecích bodů.
Podstatná část z plánovaných 1 500 nabíjecích míst bude totiž pro pomalé AC nabíjení, které dává smysl především při dlouhém stání, typicky přes noc. Pro rychlé doplnění energie během dne je však tento typ řešení prakticky nepoužitelný. Výsledkem tak může být síť, která obstojí při současném zatížení, ale s rostoucím počtem elektromobilů začne narážet na své limity, zejména pokud jde o dostupnost rychlého nabíjení v rámci města a na jeho okrajích.
Názory se různí
Zastánci projektu jej obhajují jako součást dlouhodobé strategie metropole zaměřené na snižování emisí a podporu bezemisní dopravy. Kritické hlasy naopak upozorňují, že město mohlo zvolit vyváženější přístup a část prostředků nasměrovat například do rychlonabíjecí infrastruktury nebo širší technologické diverzifikace dopravy.
V kontextu plánů, podle nichž mají od roku 2030 v Praze fungovat taxislužby výhradně s bezemisními vozidly, je zřejmé, že spor o to, zda jde o promyšlenou investici, nebo nákladné politické gesto, bude ještě dlouho pokračovat.
Já za sebe poznamenám, že dlouhodobě pozoruji, že pomalé nabíječky na sídlištích jsou využívány jen sporadicky. Obyvatelé navíc z vyhrazování míst pro elektromobily obecně nejsou nadšení a ještě horší jsou případy, kdy u nabíječky vyhrazené místo pro elektromobily není (např. wallboxy u lamp) a tak tu parkují spalováky, tudíž nabíječka ztrácí smysl úplně, pokud zrovna člověk nemá extra dlouhý kabel.
Zdroje: ČTK, oenergetice.cz
