Co všechno nás sleduje: Vidím tě, pokuta dorazí

Kamery, radary, laserové měřiče, GPS sledování pohybu vozidel, k tomu policejní vrtulníky, silniční hlídky policie a strážníci. Ti všichni monitorují pohyb vozidel, a tedy i nás na silnici. Nákup jediného kusu takového zařízení stojí stovky tisíc až několik milionů, údržba pak další nemalé prostředky. O platu a dalších nákladech na provoz policie a strážníků nemluvě.

Musí ten klacek být?

Jaký je vliv na řidiče, když o monitorovacích dopravních zařízeních vědí? Uberou plyn a jsou hodní, na měřených úsecích se počet přestupků snižuje. „Když jsme v roce 2006 začali měřit rychlost na některých úsecích, byly odhaleny přestupky u třiceti až šedesáti procent řidičů, dnes se jich dopustí jen jedno až pět procent projíždějících šoférů,“ pochvaluje si monitoring rychlosti na pražských silnicích Barbora Lišková z Technické správy komunikací.

Jenže zavedením systémů a zveřejněním jejich pozice třeba počet zachycených případů jízdy nepřiměřenou rychlostí neklesá. Výše vybraných pokut se dokonce snižuje, a to ještě data nejsou úplná. K dispozici jsou pouze statistiky dopravní policie. Z nich vyplývá, že například v roce 2010 zachytila 196.777 případů překročení rychlosti a vyměřila pokuty za více než 200 milionů korun, loni to bylo již 209.901 těchto přestupků.

Na pokutách na místě ale policisté vybrali přes 116 milionů, tedy skoro o polovinu méně než před pěti lety. Od srpna 2011 totiž platí, že pokuta může být vyměřena i nižší než limit. Do té doby taková možnost nebyla.

Na každém rohu?

I když většina řidičů přepisy ctí, monitorovacích systémů na silnicích neubývá, spíše naopak. Třeba jen Praha provozuje stovky kamer a detektorů

monitorujících dopravní situaci, desítky tabulí provozních informací i s dojezdovou dobou na konkrétní místo, ale i 56 zařízení na měření okamžité nebo úsekové rychlosti a 15 systémů na monitoring jízdy na červenou. Strážci pořádku podle mluvčího policejního prezidia Jozefa Bocána používají v dopravě stovku ručních laserových měřičů, 135 monitorovacích přístrojů zabudovaných ve vozidlech a dalších sto videozařízení pro měření rychlosti. A hlídají i strážníci. „Městská policie v Praze k monitoringu používá sedmačtyřicet kamerových systémů pro měření rychlosti, jedenatřicet zařízení pro úsekové měření a dalších šestnáct k měření okamžité rychlosti. K tomu má ještě pětadvacet mobilních zařízení, z toho sedmnáct ve vozidlech a osm přenosných ručních,“ vypočítává mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová.

Takže kdybyste třeba jeli k nám do redakce po D1, od hranic města vás až do Holešovic omrkne sedm stacionárních kamer, projedete třemi měřeními rychlosti a dvěma místy, kde se sleduje průjezd křižovatky na červenou. Policisty a strážníky s mobilními zařízeními nepočítáme.

A monitorované lokace přibývají. Jen za rok 2014 bylo podle ročenky dopravy v metropoli nově vybudováno 14 míst měření okamžité rychlosti či další čtyři zóny úsekového monitoringu.

Jak je poznáme

Nejviditelnější monitorovací systémy mají jen upozorňovací funkci, patří mezi ně infotabule o hustotě provozu, dojezdových časech, nepředvídaných

či náhlých dopravních nebo meteorologických komplikacích. A také klasický malý panel u silnice, který na řidiče křičí červenými či žlutými čísly okamžitou rychlost auta v obci, a když ji překročí, zobrazuje ještě výzvu Zpomal. Jejich nerespektováním se ničím neproviňujete. Ovšem jiné je to, pokud by kousek za ní třeba stál policista s měřičem rychlosti či parkovalo nenápadné auto s radarem. Tady už se monitoruje a případný přestupek se trestá.

A bude hůř

Bohužel elán k dalšímu stupňování kontroly dopravního provozu ani jejich četnosti nechybí. „Dobrý je každý systém, který pomůže snížit počet

přestupků, a tedy i potenciálního vzniku nebezpečných situací a následně dopravních nehod,“ zaklíná se Jozef Bocán.

Souzní tak s názorem ministerstva dopravy, kterému není proti mysli zavést další sledování řidičů přes mýtné brány. „K měření rychlosti se dosud nepoužívají, ale legislativně tomu do budoucna nic nebrání. Bude třeba jednat s ministerstvem vnitra a policií,“ tvrdí Zdeněk Neusar z ministerstva

dopravy. „Využití mýtné infrastruktury na silnicích pro měření rychlosti osobáků by technicky možné bylo, samozřejmě po doplnění příslušného softwaru a některých dalších úpravách,“ popisuje generální ředitel společnosti Kapsch Karel Feix. Reálně hrozit to začne až po roce 2016, kdy by mělo mít ministerstvo dopravy vybraného provozovatele mýtného systému na dalších deset let.

Jízda na červenou

V blokovém řízení lze za jízdu na červenou uložit pokutu až do výše 2500 Kč, ve správním řízení pak hrozí sankce 2500 až 5000 Kč. Dále pět trestných bodů. V případě opakovaného přestupku v dvanácti po sobě jdoucích měsících je vždy řešen ve správním řízení a hrozí zde také zákaz činnosti na 1 až 6 měsíců.

Nepřiměřená rychlost

• Šoférovi, který při řízení vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 40 km/h a více nebo mimo obec o 50 km/h a více, lze ve správním řízení uložit sankci 5000 až 10 000 Kč a zákaz činnosti na 6 měsíců až 1 rok. Tento přestupek nelze projednat na místě v blokovém řízení. Zároveň řidič nafasuje pět trestných bodů.
• Za jízdu v obci o 20 km/h a více nebo mimo obec o 30 km/h a více nad nejvyšší dovolenou rychlost je možné na místě v blokovém řízení uložit pokutu do 2500 Kč, ve správním řízení 2500 až 5000 Kč. Zároveň jsou připsány tři trestné body. V případě opakovaného přestupku v dvanácti po sobě jdoucích měsících již nelze řešit blokově a ve správním řízení je zde možnost uložit zákaz činnosti na 1 až 6 měsíců.
• Řidiči, který překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o méně než 20 km/h a mimo obec o méně než 30 km/h, lze uložit na místě v blokovém řízení pokutu do 1000 Kč, ve správním řízení 1500 až 2500 Kč. Za tento přestupek se přidělují dva trestné body.
• U prvních dvou zmiňovaných přestupků může policista v odůvodněných případech požadovat i kauci.

Jak se vyřizují dopravní přestupky

Délka vyřizování přestupků se liší podle toho, kdo vás změřil.

Dopravní policie: „Pokud lze přestupek projednat v blokovém řízení a řidič je ochoten zaplatit, řeší se ihned na místě. V případě správního řízení sepíše policista oznámení o přestupku, které spolu s dokumentací odešle příslušnému správnímu orgánu obce s rozšířenou působností,“ popisuje Jozef Bocán z policejního prezidia.

Strážníci: „U kamerových systémů činí doba od odhalení přestupku do jeho oznámení správnímu orgánu k dalšímu zpracování od pěti maximálně do patnácti dnů,“ říká Irena Seifertová z Městské policie hlavního města Prahy. „U přestupků zjištěných při měření rychlosti mobilní radarovou technikou, které zpracovává Útvar řešení přestupků městské policie, je případná pokuta za přestupek řidiči uložena v horizontu jednoho měsíce,“ dodává ještě mluvčí strážníků.

Obce: „Doba vyrozumění provozovatele vozidla s doručením výzvy k úhradě pokuty činí sedm dnů, v případě správního řízení je doba vyřizování stanovena obecně do sto dvaceti dnů. Do šedesáti dnů od doručení je povinnost zahájit řízení a dalších šedesát je vyčleněno na projednání věci,“ vysvětluje Petra Hrubá z pražského magistrátu. „Pakliže úřad do šedesáti dnů nezjistí totožnost řidiče, projedná věc s provozovatelem vozidla,“ nastiňuje další postup obcí Zdeněk Neusar z ministerstva dopravy.

Monitorování pohybu vozidel: Provozované systémy

Laserové měřiče okamžité rychlosti

• Jak funguje: Přístroj obsluha zaměří na vůz, vyšle paprsek. Ten se odrazí a na displeji měřiče se objeví rychlost měřeného auta.
• Kdo jej používá: Policie ČR a městští či obecní strážníci
• Kolik stojí: Od 400.000 korun

svetmotoru | Zdroj: acz

Radarové měřiče okamžité rychlosti

Snímací zařízení s trvalým umístěním ve voze.

• Jak funguje: Zařízení obsluha zaměří na auto, jede za ním stejnou rychlostí a pořizuje záznam. Na monitoru počítače se objeví obrázek vozu a jeho rychlost.
• Kdo používá: Policie ČR a městští či obecní strážníci
• Kolik stojí: Zabudované ve voze od 750.000 korun

svetmotoru | Zdroj: acz

Stacionární měření okamžité rychlosti

Kamery a měřiče trvale umístěné v blízkosti komunikací.

• Jak funguje: Zařízení zabere vozidlo, určí jeho okamžitou rychlost a vyfotí jej. Výsledky zašle do dispečinku, kde je snímek vyhodnocen a v případě přestupku vyrozuměn majitel vozidla.
• Kdo používá: Obce, obecní a městská policie
• Kolik stojí: Až dva miliony, podle umístění a dalších místních podmínek

svetmotoru | Zdroj: acz

Úsekové měření rychlosti

Zabudované senzory ve vozovce nebo kamery na začátku a konci úseku.

• Jak funguje: Dvojice portálů s kamerami ve vzdálenosti sto metrů až několik kilometrů, které pořídí snímek na začátku i konci úseku. Z časového intervalu a délky měřeného úseku se vypočte průměrná rychlost jízdy. Fotky se posílají na dispečink, kde se snímek vyhodnotí, v případě přestupku vozidlo identifikuje a věc odchází do správního řízení.
• Kdo jej používá: Obce, obecní a městská policie
• Kolik stojí: Až dva miliony, podle umístění a dalších podmínek

svetmotoru | Zdroj: acz

Ukazatele okamžité rychlosti v obcích

Snad nejviditelnější měřicí zařízení, která zobrazují okamžitou rychlost vozu.

• Jak funguje: Zařízení monitoruje rychlost projíždějících vozidel a ukazuje jejich okamžitou rychlost. Při překročení povoleného limitu může zobrazit výzvu Zpomal. Pokuta ale nepřijde.
• Kdo je používá: Obce
• Kolik stojí: Od 50.000 do 200.000 Kč

svetmotoru | Zdroj: acz

Monitoring jízdy na červenou

Kamera na významných křižovatkách.

• Jak funguje: Dvojice kamer zaznamenává aktuální stav na signalizaci a zároveň okamžik průjezdu vozidla přes stop čáru. Data míří na dispečink, který je po zjištění majitele vozidla posílá dopravnímu úřadu. Ten jej pak předvolá ke správnímu řízení.
• Kdo jej používá: Obce
• Kolik stojí: Až deset milionů korun, podle lokality, počtu snímajících kamer a dalších místních podmínek

svetmotoru | Zdroj: acz

Kdo nás ještě sleduje

• Různé družicové systémy, které monitorují okamžitou polohu vozidla.
• Policejní vrtulníky, které vyrážejí do vzduchu zejména v dopravní špičce nad nejvytíženější komunikace. Sledují především nebezpečné předjíždění a místa, kde je to zakázáno.
• Policisté samotní, ale i jejich figuríny či vyobrazení – je známo, že jakmile se někde policie objeví, řidiči automaticky sundávají nohu z plynu.

Monitorování pohybu vozidel: Připravované systémy

Mobilní radar

Dvoudílné zařízení, které by mělo sloužit především v místech velkých stavebních prací na silnicích s omezenou rychlostí.

• Jak funguje: První přístroj změří okamžitou rychlost a na panelu druhého se objeví spolu s registrační značkou vozidla.
• Kdo je používá: ŘSD (ve zkušebním provozu na D1 a D2)
• Kolik stojí: Cena ještě nebyla stanovena

svetmotoru | Zdroj: acz

Kamery mýtného systému

Na mýtných branách dálnic a vybraných silnic 1. třídy.

• Jak funguje: Kamery mohou po příslušných úpravách zaznamenávat aktuální rychlost projíždějících vozů, případně sloužit i jako úsekové měřiče rychlosti.
• Kdo jej používá: Stát (plánuje po vybrání provozovatele mýtného systému po roce 2016)
• Kolik stojí: Zatím se připravuje

svetmotoru | Zdroj: acz

Víte, že…

… největší koncentrace monitorovacích systémů je v Praze?

… zatímco Policie ČR může rychlost měřit kdekoli, městští nebo obecní strážníci pouze v místech, kde jim to policie povolí?

… nejčastějším dopravním přestupkem je nepovolená rychlost?

… ke sledování dopravy může policie denně použít až čtyři vrtulníky najednou z celkových třinácti?

… umístění stacionárních kamer, radarů a dalších monitorovacích zařízení obvykle najdete na internetu? Velká města na svých stránkách jejich polohu obvykle zanášejí i do map.