Co všechno se vyrábělo v NDR: Byla to automobilová velmoc východního bloku!

Barkas B 1000

Výrobu dodávkových vozů pro potřeby průmyslu, policie a lékařské služby zahájil podnik VEB Barkas-Werke Karl-Marx-Stadt (nyní Chemnitz) v roce 1961. Praktický vůz poháněný upraveným motorem z wartburgu se vyráběl v několika karosářských variantách, mimo jiné jako mikrobus, valník či skříňový automobil. Východoněmecká obdoba legendárních dodávek T1 od Volkswagenu vyjížděla z továrny v saském Karl-Marx-Stadtu (dnes Chemnitz) plných třicet let. Do ukončení produkce v roce 1991 bylo vyrobeno 175.740 kusů těchto vozidel.

Východoněmecká legenda IFA je skoro zapomenutá. Připomeňte si slavné náklaďáky!

Barkas B1000 FR Kofferwagen (1961-1991)

IFA W50

Zřejmě nejrozšířenější východoněmecký nákladní vůz se začal v braniborském Ludwigsfeldu vyrábět v polovině 60. let. Jeho výrobce, kombinát Industrieverbands Fahrzeugbau (odtud značka IFA), jej zákazníkům nabízel hned v 60 variantách, včetně vojenských či hasičských speciálů. Nákladní vůz s nosností pět tun a možností pohonu obou náprav vyvážela NDR do čtyř desítek zemí v Evropě, Africe i Jižní Americe. Produkce byla zastavena v roce 1990 a do té doby bylo vyrobeno 571.789 kusů. Značku IFA před zánikem nezachránil ani následný pokus o strategickou spolupráci s automobilkou Mercedes při vývoji nového vozu.

Východoevropské automobilky po roce 1989: Na většinu z nich se už jen vzpomíná

IFA W50 LA/K

Multicar M25

Malá účelová vozítka vyráběla továrna VEB Fahrzeugwerk Waltershausen už od poloviny 50. let. Hranatý typ M25, který lze ještě dnes poměrně běžně spatřit, začal z výrobního pásu sjíždět ale až koncem sedmé dekády. Nenáročný a všestranný pracant s širokou paletou různých nástaveb se stal exportním šlágrem NDR. Jako jedna z mála východoněmeckým značek přežil Multicar pád komunismu a víceúčelová vozidla vyrábí dodnes.

Multicar má pestrou minulost. Zavzpomínejte na malé nákladní vozy!

Multicar

MZ ETZ

Kdo chtěl v 80. letech v Československu osedlat silnější motocykl, mohl si vybrat některou jawu, "čezetu", nebo sáhnout po východoněmecké značce MZ. Řada ETZ byla k dispozici s motory o objemu 143 a 243 kubických centimetrů (v NDR měli navíc i "stopědvacítku" a na podzim 1990 se začala vyrábět "třístovka"), jako příslušenství k ní bylo možné dokoupit v té době už zřídka vídaný postranní vozík.

MZ ETZ 150

Simson S51

I v Československu velmi oblíbené lehké motocykly vyráběla od začátku 80. let firma VEB Fahrzeug- und Jagdwaffenwerk "Ernst Thälmann" z durynského Suhlu. Kromě běžné silniční varianty bylo možné při troše štěstí sehnat i podpultovou "terénní" verzi enduro. Obě varianty poháněl dvoudobý motor o objemu 50 ccm, podobně jako méně oblíbená verze skútr.

V tento den byl před třiceti lety vyroben poslední wartburg

Simson S51

Wartburg 353

Větší z dvojice osobních vozů z východoněmecké produkce se vyráběl od roku 1966 a za čtvrtstoletí se alespoň navenek změnil jen minimálně. Až koncem 80. let se pod jeho kapotou, podobně jako u Trabantu, ocitl i čtyřtaktní motor, ani ten ale po pádu Berlínské zdi nepomohl wartburgům přežít. Výroba vozů, nazvaných podle hradu ležícího nedaleko Eisenachu, skončila o tři týdny dříve než tomu bylo v případě trabantů - 10. dubna 1991.

Wartburg 353 Tourist (1968)