Východoevropské automobilky po roce 1989: Na většinu z nich se už jen vzpomíná
Škoda si nedávno připomínala třicet let od spojení s VW. Většina ostatních východoevropských značek takové štěstí neměla.
Československo
Vedle mladoboleslavské automobilky, jež po vstupu Volkswagenu výrazně modernizovala své provozy, rozšířila svou modelovou řadu a dnes patří k nejdůležitějším českým podnikům, se v bývalém Československou vyráběly osobní vozy také v Tatře Kopřivnice. Limuzíny Tatra 613 ale vznikaly jen v omezených počtech a po roce 1990 se jejich produkce téměř zastavila, poslední ze zhruba 10.000 vyrobených kusů opustily továrnu v roce 1996. Mezi roky 1996 a 1999 vzniklo ještě 72 vozů Tatra 700, lehce modernizované "šestsettřináctky". Kromě škodovek se dnes v ČR vyrábějí i malé citroëny, peugeoty a toyoty nebo vozy Huyndai.
Výroba osobních automobilů se také řadu let připravovala na Slovensku, kde se už od 70. let v Trnavě vyráběly dodávky Škoda 1203. Bratislavské automobilové závody začaly v roce 1982 produkovat v menším počtech kupé Škoda Garde a později Rapid, továrna také vyráběla díly pro jiné automobilky. Změna přišla až v roce 1992, kdy se vlastníkem bratislavské továrny stal koncern Volkswagen. Dnes se v Bratislavě vyrábějí například velká SUV (VW Touareg a Audi Q7 a Q8 nebo Porsche Cayenne). Na Slovensku se vyrábí i Peugeot, Citroen, Kia a Land Rover.
Jugoslávie
V zemi se od konce druhé světové války vyráběla celá řada automobilů, převážně v licenci. Hlavními producenty byla továrna TAS v Sarajevu, kde vznikaly volkswageny, provoz ve slovinském Novém Městě produkující hlavně vozy Renault (funguje i v současnosti) a zejména automobilka Zastava v srbském městě Kragujevac. Posledně jmenovaný podnik začal s výrobou licenčních Fiatů 600, od začátku 70. let pak produkoval i model 101 (verzi Fiatu 128 se stupňovitou zádí, prodávanou i v Československu) a v 80. letech přibylo třídveřové Yugo, prodávané i v USA.
Začátkem 90. let ale srbská továrna, jež nabízela i relativně moderní typ Florida, doplatila na krvavý rozpad země a následné sankce proti Miloševičově Jugoslávii. Vážnou ránu jí zasadilo i bombardování NATO v roce 1999. Ještě v roce 2008 produkovala beznadějné zastaralý typ 101, v té době ale do továrny vstoupil Fiat, který dnes v Kragujevaci vyrábí model 500L a chystá se produkce dalšího, nejspíše SUV. Na válku doplatil i TAS, který sice po uzavření příměří nějakou dobu produkoval vozy z dodaných dílů (například Škody Felicia), nyní ale už nefunguje.
Německá demokratická republika
Východní Německo bylo automobilovou velmocí východního bloku, vyrábělo celou řadu původních automobilů - od osobních vozů přes dodávky až po nákladní auta, významná byla i produkce motocyklů. Nejznámější východoněmeckým výrobkem byl bezesporu Trabant 601, malý vůz s dvouválcovým dvoutaktním motorem a duroplastovou karosérií. Stejný typ pohonné jednotky, byť o něco výkonnější a tříválcový, používaly také větší wartburgy nebo dodávky Barkas. Až na konci 80. a 90. let se pod kapotami trabantů i wartburgů objevily čtyřtakty z produkce VW.
Pád komunistického režimu a sjednocení země ale ani jedna z automobilek nepřežila, letité vozy nemohly konkurovat západním a skočily na jaře 1991. Automobilový průmysl však na východě Německa nezanikl. Od 90. let zde působí třeba Opel (vyrábí v Eisenachu, domově wartburgů) a samozřejmě Volkswagen. Ten kromě Cvikova (místo výroby trabantů) postavil továrnu i v Drážďanech, z prosklené automobilky tam vyjížděly limuzíny Phaeton, nyní produkuje elektrická auta. Jedinou značkou z NDR, která přežila do dneška, je výrobce malých nákladních vozů Multicar.
Polsko
Polský automobilový průmysl je spojen zejména s výrobou licenčních fiatů, ať už se jedná o "maluchy" Fiat 126p nebo limuzíny Fiat 125p a na nich založený typ Polonez. V Polsku ale po druhé světové válce produkovali i vozy Warszawa (licenční sovětská Poběda), původní konstrukci jménem Syrena nebo dodávky Žuk. Po roce 1990 do země přišla i řada dalších automobilek, často ale produkují díly či motory a převodovky. Až do přelomu tisíciletí se pak v Polsku vedle modernějších vozů vyráběly jak populární "maluchy", tak zastaralé polonezy ve FSO.
Již od 90. let v továrně FSO vznikaly také vozy korejské značky Daewoo (typy Lanos či Matiz), zatímco výrobce malých fiátků FSM přešel do rukou italského Fiatu. Od 90. let se tak v továrnách ve městech Bielsko-Biala a Tychy) vyráběla celá řada minivozů - od typu Seiscento přes Pandu druhé generace až po Fiat 500 a příbuznou Lancii Ypsilon. Vedle malých fiatů - a také autobusů Solaris nebo dodávek VW - dnes polský automobilový průmysl vyrábí i automobily Opel.
Rumunsko
Automobilový průmysl socialistického Rumunska byl založen zejména na kooperaci s francouzskými firmami. Největší rumunská automobilka Dacia vznikla koncem 60. let ve spolupráci s Renaultem a produkovala hlavně licenční verze typů 8 (Dacia 1100) a 12 (Dacia 1300), z nichž druhý se v lehce modernizované verzi vyráběl až do roku 2004. Od poloviny 80. let pak přibyla továrna Oltcit, otevřená ve spolupráci s Citroënem a vyrábějící až do roku 1996 stejnojmenný třídveřový hatchback. Od 50. let se v Rumunsku vyráběly i terénní vozy Aro.
Po pádu režimu zastaralé továrny bojovaly o přežití, Oltcit krátce vyráběl vozy Daewoo, nakonec továrnu v roce 2008 převzal Ford (vyrábí zde modely EcoSport a Puma nebo motory). Dacia pak už v roce 1998 skončila v rukou Renaultu, který do značky výrazně investoval. Z rumunského závodu začaly vyrážet nové laciné vozy, používající osvědčenou techniku, které slavily překvapivý úspěch po celé Evropě. K úspěšným modelům Dacie patří například Logan, Sandero či terénní Duster. Aro krátce po přelomu tisíciletí zkrachovalo.
Sovětský svaz
Sovětské automobilky produkovaly od 60. let obrovské série osobních vozů, nejrozšířenější byly vozy značek Moskvič a Lada. První z nich vznikla už koncem 20. let v Moskvě a po druhé světové válce postavila produkci na základě trofejního Opelu Kadett, později přibyly vozy vlastní konstrukce. V 80. letech moskevská továrna přišla s relativně moderním typem Aleko, po roce 1990 ale marně bojovala s konkurencí moderních vozů, ať už dovážených ojetin nebo aut vyráběných v Rusku v licenci či přímo cizími automobilkami, a v roce 2006 zkrachovala.
Továrna vyrábějící vozy Lada pak vznikla koncem 60. let ve spolupráci s Fiatem, jehož typ 124 se stal základem modelu 2101. Hranaté "žigulíky" s v různých verzích vyráběly až do roku 2012, mezitím ale vznikla například Samara s předním náhonem (1984) a později i další modely. Továrna se ale po roce 2000 potýkala s velkými ztrátami a v roce 2012 v ní získal majoritu Renault. Pod jeho vedením se zde vyrábí třeba přeznačená Dacia Logan první generace, ale i vlastní nové typy. Lada se soustředí na Rusko a okolní státy, do západní Evropy již oficiálně nevyváží.
Kromě moskvičů a lad se v Sovětském svazu vyráběla i celá řada dalších automobilů, od luxusních limuzín ZIL přes volhy až po lidovější vozítka Zaporožec. Žádná z těchto automobilek ale nepřežila se svým, byť modernizovaným výrobním programem do dnešních dnů. Většina továren ovšem nadále vyrábí, většinou ovšem automobily cizích konstrukcí, od evropských přes korejské až po čínské. V Rusku se postavila také řada úplně nových automobilek, vznikají v nich i české škodovky.
