Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Východoevropské automobilky po roce 1989: Na většinu z nich se už jen vzpomíná

Tatra 613
Tatra 613
Tatra 613
Tatra 613
156 Fotogalerie
Diskuze (13)

Škoda si nedávno připomínala třicet let od spojení s VW. Většina ostatních východoevropských značek takové štěstí neměla.

Československo

Vedle mladoboleslavské automobilky, jež po vstupu Volkswagenu výrazně modernizovala své provozy, rozšířila svou modelovou řadu a dnes patří k nejdůležitějším českým podnikům, se v bývalém Československou vyráběly osobní vozy také v Tatře Kopřivnice. Limuzíny Tatra 613 ale vznikaly jen v omezených počtech a po roce 1990 se jejich produkce téměř zastavila, poslední ze zhruba 10.000 vyrobených kusů opustily továrnu v roce 1996. Mezi roky 1996 a 1999 vzniklo ještě 72 vozů Tatra 700, lehce modernizované "šestsettřináctky". Kromě škodovek se dnes v ČR vyrábějí i malé citroëny, peugeoty a toyoty nebo vozy Huyndai.

Výroba osobních automobilů se také řadu let připravovala na Slovensku, kde se už od 70. let v Trnavě vyráběly dodávky Škoda 1203. Bratislavské automobilové závody začaly v roce 1982 produkovat v menším počtech kupé Škoda Garde a později Rapid, továrna také vyráběla díly pro jiné automobilky. Změna přišla až v roce 1992, kdy se vlastníkem bratislavské továrny stal koncern Volkswagen. Dnes se v Bratislavě vyrábějí například velká SUV (VW Touareg a Audi Q7 a Q8 nebo Porsche Cayenne). Na Slovensku se vyrábí i Peugeot, Citroen, Kia a Land Rover.

Tatra 613Tatra 613 | Zdroj: acz

Jugoslávie

V zemi se od konce druhé světové války vyráběla celá řada automobilů, převážně v licenci. Hlavními producenty byla továrna TAS v Sarajevu, kde vznikaly volkswageny, provoz ve slovinském Novém Městě produkující hlavně vozy Renault (funguje i v současnosti) a zejména automobilka Zastava v srbském městě Kragujevac. Posledně jmenovaný podnik začal s výrobou licenčních Fiatů 600, od začátku 70. let pak produkoval i model 101 (verzi Fiatu 128 se stupňovitou zádí, prodávanou i v Československu) a v 80. letech přibylo třídveřové Yugo, prodávané i v USA.

Začátkem 90. let ale srbská továrna, jež nabízela i relativně moderní typ Florida, doplatila na krvavý rozpad země a následné sankce proti Miloševičově Jugoslávii. Vážnou ránu jí zasadilo i bombardování NATO v roce 1999. Ještě v roce 2008 produkovala beznadějné zastaralý typ 101, v té době ale do továrny vstoupil Fiat, který dnes v Kragujevaci vyrábí model 500L a chystá se produkce dalšího, nejspíše SUV. Na válku doplatil i TAS, který sice po uzavření příměří nějakou dobu produkoval vozy z dodaných dílů (například Škody Felicia), nyní ale už nefunguje.

Yugo Florida (1988–2002)Yugo Florida (1988–2002) | Zdroj: WheelsAge.org

Německá demokratická republika

Východní Německo bylo automobilovou velmocí východního bloku, vyrábělo celou řadu původních automobilů - od osobních vozů přes dodávky až po nákladní auta, významná byla i produkce motocyklů. Nejznámější východoněmeckým výrobkem byl bezesporu Trabant 601, malý vůz s dvouválcovým dvoutaktním motorem a duroplastovou karosérií. Stejný typ pohonné jednotky, byť o něco výkonnější a tříválcový, používaly také větší wartburgy nebo dodávky Barkas. Až na konci 80. a 90. let se pod kapotami trabantů i wartburgů objevily čtyřtakty z produkce VW.

Pád komunistického režimu a sjednocení země ale ani jedna z automobilek nepřežila, letité vozy nemohly konkurovat západním a skočily na jaře 1991. Automobilový průmysl však na východě Německa nezanikl. Od 90. let zde působí třeba Opel (vyrábí v Eisenachu, domově wartburgů) a samozřejmě Volkswagen. Ten kromě Cvikova (místo výroby trabantů) postavil továrnu i v Drážďanech, z prosklené automobilky tam vyjížděly limuzíny Phaeton, nyní produkuje elektrická auta. Jedinou značkou z NDR, která přežila do dneška, je výrobce malých nákladních vozů Multicar.

Wartburg 353 (1966)Wartburg 353 (1966) | Zdroj: Wheelsage.org

Polsko

Polský automobilový průmysl je spojen zejména s výrobou licenčních fiatů, ať už se jedná o "maluchy" Fiat 126p nebo limuzíny Fiat 125p a na nich založený typ Polonez. V Polsku ale po druhé světové válce produkovali i vozy Warszawa (licenční sovětská Poběda), původní konstrukci jménem Syrena nebo dodávky Žuk. Po roce 1990 do země přišla i řada dalších automobilek, často ale produkují díly či motory a převodovky. Až do přelomu tisíciletí se pak v Polsku vedle modernějších vozů vyráběly jak populární "maluchy", tak zastaralé polonezy ve FSO.

Již od 90. let v továrně FSO vznikaly také vozy korejské značky Daewoo (typy Lanos či Matiz), zatímco výrobce malých fiátků FSM přešel do rukou italského Fiatu. Od 90. let se tak v továrnách ve městech Bielsko-Biala a Tychy) vyráběla celá řada minivozů - od typu Seiscento přes Pandu druhé generace až po Fiat 500 a příbuznou Lancii Ypsilon. Vedle malých fiatů - a také autobusů Solaris nebo dodávek VW - dnes polský automobilový průmysl vyrábí i automobily Opel.

FSO PolonezFSO Polonez | Zdroj: acz

Rumunsko

Automobilový průmysl socialistického Rumunska byl založen zejména na kooperaci s francouzskými firmami. Největší rumunská automobilka Dacia vznikla koncem 60. let ve spolupráci s Renaultem a produkovala hlavně licenční verze typů 8 (Dacia 1100) a 12 (Dacia 1300), z nichž druhý se v lehce modernizované verzi vyráběl až do roku 2004. Od poloviny 80. let pak přibyla továrna Oltcit, otevřená ve spolupráci s Citroënem a vyrábějící až do roku 1996 stejnojmenný třídveřový hatchback. Od 50. let se v Rumunsku vyráběly i terénní vozy Aro.

Po pádu režimu zastaralé továrny bojovaly o přežití, Oltcit krátce vyráběl vozy Daewoo, nakonec továrnu v roce 2008 převzal Ford (vyrábí zde modely EcoSport a Puma nebo motory). Dacia pak už v roce 1998 skončila v rukou Renaultu, který do značky výrazně investoval. Z rumunského závodu začaly vyrážet nové laciné vozy, používající osvědčenou techniku, které slavily překvapivý úspěch po celé Evropě. K úspěšným modelům Dacie patří například Logan, Sandero či terénní Duster. Aro krátce po přelomu tisíciletí zkrachovalo.

Dacia 1300 Kombi (1972)Dacia 1300 Kombi (1972) | Zdroj: Dacia

Sovětský svaz

Sovětské automobilky produkovaly od 60. let obrovské série osobních vozů, nejrozšířenější byly vozy značek Moskvič a Lada. První z nich vznikla už koncem 20. let v Moskvě a po druhé světové válce postavila produkci na základě trofejního Opelu Kadett, později přibyly vozy vlastní konstrukce. V 80. letech moskevská továrna přišla s relativně moderním typem Aleko, po roce 1990 ale marně bojovala s konkurencí moderních vozů, ať už dovážených ojetin nebo aut vyráběných v Rusku v licenci či přímo cizími automobilkami, a v roce 2006 zkrachovala.

Továrna vyrábějící vozy Lada pak vznikla koncem 60. let ve spolupráci s Fiatem, jehož typ 124 se stal základem modelu 2101. Hranaté "žigulíky" s v různých verzích vyráběly až do roku 2012, mezitím ale vznikla například Samara s předním náhonem (1984) a později i další modely. Továrna se ale po roce 2000 potýkala s velkými ztrátami a v roce 2012 v ní získal majoritu Renault. Pod jeho vedením se zde vyrábí třeba přeznačená Dacia Logan první generace, ale i vlastní nové typy. Lada se soustředí na Rusko a okolní státy, do západní Evropy již oficiálně nevyváží.

Kromě moskvičů a lad se v Sovětském svazu vyráběla i celá řada dalších automobilů, od luxusních limuzín ZIL přes volhy až po lidovější vozítka Zaporožec. Žádná z těchto automobilek ale nepřežila se svým, byť modernizovaným výrobním programem do dnešních dnů. Většina továren ovšem nadále vyrábí, většinou ovšem automobily cizích konstrukcí, od evropských přes korejské až po čínské. V Rusku se postavila také řada úplně nových automobilek, vznikají v nich i české škodovky.

Moskvič 2141Moskvič 2141 | Zdroj: acz

Vstoupit do diskuze (13)