Čtenář mates testoval: 3x Ford ST

Ano, skutečně je to tak. Mates opravdu testoval. A co jiného, než snový mechanický pomeranč? Abyste měli představu, jak k takové události vůbec došlo, popíšu Vám nejdříve celé zrození této pro mě velmi mimořádné akce. Bát se nemusíte, nebudu popisovat zážitky na zadní sedačce, takže to nebude příliš dlouhé.

19 ledna letošního roku mě v diskusi pod nějakým článkem pan Šuch z redakce auto.cz vyzval, abych se mu ozval na mail. Přiznám se, že ve mně trošku hrklo a měl jsem obavy, jestli nebudu pokárán za některé svoje příspěvky, které občas jsou o věcech s auty moc nesouvisejícími. Takže jsem napsal opatrný mail cože to můžu pro pana Šucha udělat. Odpověď mi doslova vyrazila dech. Byla to nabídka testu Focusu ST a následné napsání článku. Co myslíte, kladl jsem si podmínky? Všichni správně uhodli, že jsem bez výhrad souhlasil úplně se vším. Bylo mi tedy sděleno, že jakmile bude celá věc aktuální, redakce mě bude kontaktovat. Těšil jsem se jako malé dítě na Vánoce a čas ubíhal. Nikdo se neozýval, v různých motoristických časopisech se začaly objevovat testy Focusu ST a pak dokonce na auto.cz začaly turbo týdny a já stále neměl žádnou zprávu o připravovaném testu. Už jsem se začínal bát, že na mě dopadla GTIho kletba a počáteční zklamání pomalu začal nahrazovat vztek. A pak to přišlo. Někdy 9. května po 18. hodině zazvonil telefon, neznámé číslo. Plný zoufalství, jaký že to problém se zase někde objevil, jsem ho zvednul. Jaké bylo mé překvapení, když se volající představil jako Ondřej Šuch z auto.cz, Vám asi nemusím vykládat. Zadání bylo jednoduché, test Focusu ST se musel odehrát bez mé asistence, ale pokud mám zájem, mám přijet 15 května do Sosnové u České Lípy na ST DAY pořádaný Fordem pro novináře a budu mít možnost mechanický pomeranč potrápit a něco Vám o tom napsat. Opět nemusíte hádat, jestli jsem váhal.

Kdo z Vás by teď čekal test plný ochutnávek plastů, metrologických orgií se šuplérou u slícování karoserie nebo suché přetřásání technických parametrů, je vedle jak ta jedle. Můj test byl testem pocitovým, emotivním a skutečně laicky-uživatelským. Leckdo může namítnout, že to vlastně ani test nebyl a bude mít vlastně pravdu. Bylo to půldne strávené se skvělými auty od Fordu a ještě skvělejšími lidmi.

Trocha faktů neublíží. Takže, lidé od Fordu připravili skvělé menu, sestávající z jedné Fiesty ST, jednoho Focusu ST 5D, dvou Focusů ST 3D a jednoho Mondea ST. Kdo čeká, že nejblíže mi bylo Mondeo, protože jeho „luxury“ verzí jezdím, je mimo.

Celý testovací půlden začal klasickým vyplněním dotazníku a prohlášením, zápisem do pořadníku na jednotlivá auta a pak už jen káva a cigareta. Pan Ladislav Čermák, který byl na akci jako zástupce redakce auto.cz, se projevil jako profesionální novinář a skvělý hostitel. Nejen, že měl nervy mě poslouchat, ale dokonce mě pobízel k debatě a nechal mi absolutně volnou ruku při výběru vozů. Lhát nebudu, můj prioritní zájem byl vymáčknout něco šťávy z mechanického pomeranče. Už asi 3 týdny chodím do místního dealerství Fordu a s pusou plnou slin se ptám, kdy svůj pomeranč konečně dají na značky a nechají mě projet.

Asi po 15 minutách od mého příjezdu do Sosnové už jsem seděl v černém ST, pan Čermák vedle mě s itinerářem a mohli jsme vyrazit na zkušební trasu po okolí Sosnové. Nový Focus po třech týdnech trápení manželčina vozu již znám a demo vůz ST mého dealera Fordu už má sedačku řidiče vysezenou podle mého pozadí, takže vnitřek nebyl žádné překvapení. A pak přišel ten historický okamžik. Po seřízení sedačky, volantu, zrcátek a připoutání se, jsem konečně sešlápnul spojku, vyřadil na neutrál a otočil klíčkem. Můj sen se zhmotnil! Motor naskočil a já měl husí kůži, že by se na mě daly strouhat brambory nebo řepa, každému dle jeho chuti. Rozsvítil jsem a pomalu jsme vyrazili z okruhu na projížďku po okolí. Můj první dojem z bezvadně do ruky padnoucího volantu, skvělých sedaček Recaro a úchvatného zvuku motoru byl přímo dechberoucí. Po výjezdu na hlavní silnici byla konečně možnost zkusit, jak že to vlastně s tím ST je. No co Vám budu povídat. Motor zabral okamžitě bez znatelné prodlevy turba a vyrazili jsme na slalom mezi „civilisty“. Pan Čermák je opravdu kliďas, protože bez viditelných obav sednul s úplně cizím člověkem, kterého zná maximálně podle příspěvků z diskuse (což teda není žádná super vizitka), do auta jakým je Focus ST a ještě mu dělá navigátora po zkušební trase. Projeli jsme pár kilometrů po okreskách a s každým ujetým metrem mi bylo jasnější, že Focus ST je auto, které mi naprosto sedí. Nepovím Vám nic o dojmu z interiéru, nic o palubních přístrojích, prostě nic o ničem jiném než jen o jízdě. Auto mě úplně pohltilo a já skutečně vnímal jen pocity z řízení, které byly naprosto úchvatné.

Po návratu na okruh však začalo to pravé. Vzduch už byl cítit spáleným benzínem a pneumatikami a vládla velmi milá atmosféra s úžasnou zvukovou kulisou. Ihned jsme přesedli do oranžového Focusu ST 3D a vyrazili na okruh. Po pár kolech jsem na radu zkušenějšího vypnul ESP a moje příjemné pocity se rázem znásobily. Chvíli jsme takto kroužili a pak došlo na výměnu sedaček a já se stal pasažérem. Musím přiznat, že pan Čermák je rozhodně zkušenější řidič než já.

Další pokračování ST orgií byla jízda Mondeem ST. Zážitek stejně příjemný jako z Focusu, jen trochu jiný tím, že Mondeo není tak ultimativní, ale přece jen civilnější než Focus; ovšem to není vada. Je určeno k trochu jinému použití a pro trochu jinou klientelu. Přes to vše byla jízda s Mondeem velmi příjemná a Ford se rozhodně nemusí stydět za to, jak sedan střední třídy dokázal naladit do sportovna.

Pro další pokračování článku je důležité, abych zmínil ještě jeden důležitý fakt. Ford nám nepřipravil jen skvělá auta, ale byl přítomen taky pan Ladislav Křeček - česká rallyová legenda - který byl připraven poradit a doporučit, jak má člověk na okruhu jezdit.

Po krátkém občerstvení, kdy jsem já nemohl pořádně jíst, protože jsem neustále s otevřenou pusou poslouchal vyprávění pana Křečka o jeho zážitcích z rallye, se nám dostalo té cti, že tato legenda s námi usedla do Fiesty ST a vyrazili jsme znovu na okruh. Jízda s ním byla opravdu zážitkem sama o sobě, i kdyby člověk jel s jakýmkoliv autem. Naprosto klidný člověk, který přesně ví, co má řidič kdy udělat a dokáže to naprosto srozumitelným a velmi lidským způsobem sdělit. Po pár instruktážních kolech oba pánové vystoupili, snad ne ze strachu, a já mohl vyrazit s Fiestou ST sám a pokusit se aplikovat cenné rady, kterých se mi předtím dostalo. Bylo to skvělé. Fiesta je velmi obratná, motor nemá s malým autem potíže, podvozek zvládá vše. Malou vadu na kráse ale Fiesta má. Díky rozměrům auta jsou v něm relativně malé sedačky. I když jsou sportovní, tak mají nedostatečné boční vedení a v ostrých zatáčkách na okruhu řidiče nepodrží a ten je pak podle směru zatáčky přimáčknutý na dveře nebo visí na pásu kousek od řadičky. Tento nedostatek se nejspíš v civilním provozu neprojeví, ale na okruhu to nebylo trochu nepříjemné. A opět nastalo střídání a pan Čermák znovu dokázal, že si z rad profesionála vzal víc než já.

Dál už jsme se střídali jen v oranžovém Focusu ST 3D a užívali jsme si neskutečný potenciál tohoto výjimečného auta.

Takže moje shrnutí dojmů z Focusu ST: Zvnějšku ve speciální oranžové barvě a s originálními koly je to auto krásné, až uchvacující. V interiéru neshledávám žádných vad, snad kromě páček pod volantem, které mi nějak nejdou do ruky (zvlášť ovládání palubního počítače). Volant je perfektní, sedačky jedinečné, motor má přesně tu dávku výkonu a točivého momentu, aby autu udělil tu dynamiku, kterou potřebujete na civilní i velmi sportovní jízdu. Podvozek je úžasný, řízení přesné, převodovka je odstupňovaná tak, jak chci, brzdy měly ten účinek, který jsem očekával.

Skoro se mi vkrádá myšlenka, že Ford udělal to auto přesně pro mě a kvůli mně. V mém žebříčku skvělých malých aut se Focus ST dostal i před BMW 130i s M-paketem, které do té doby jasně vedlo. Není před ním daleko, ale o přední nárazník určitě, teda pro mě. Kdybych dnes stál před rozhodnutím jaké auto si koupit, tak Focus ST by byl bez přemýšlení na prvním místě a moc vážných konkurentů by neměl. Ostatní STčka také nezklamala a jsou opravdu důstojnými zástupci sportovních aut ve svých třídách.

No a co na závěr? První věc je obrovské poděkování redakci za to, že mi umožnila tak skvělý zážitek. Za druhé, stejně velké díky Fordu za to, že pro nás, řidiče, vyrábí taková skvělá auta jakými STčka jsou. Za třetí opět poděkování redakci za to, že čtenářům nepředkládá jen články a redakční testy, ale také s nimi komunikuje. A za čtvrté, přání, aby se i dalším čtenářům v budoucnu dostalo možnosti takového setkání s redaktory a svým favorizovaným autem.

A úplně nakonec si půjčím heslo známého diskutéra a provolám : BRAVO REDAKCE, BRAVO FORD, BRAVO ČTENÁŘI, BRAVO DISKUTUJÍCÍ!!!!!!

mates