Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Deriváty Mini: Prototypy i jihoamerická licence (2. díl)

Aleš Dragoun Aleš Dragoun 11. 3. 2020 • 23:29
37
1
Zobrazit náhledy (37)
Facorca Minicord GTM GTM GTM GTM Hustler Hustler Hustler Hustler Hustler Hustler Hustler Hustler Hustler Hustler Microdot Microdot Mircodot Microdot Midas Midas Midas Midas Midas Midas Midas Mini Jem Minissima Minissima Minissima Scamp Scamp

Na základě Mini vzniklo kromě závodních aut a stavebnic několik zajímavých prototypů. A vyráběl se dokonce i v Jižní Americe!

Loni padesátileté kultovní Mini se dočkalo mnoha podob, úprav a základ posloužil ke stavbě všeho možného od sporťáků přes obytná auta až po off-roady. Vyřádili se i tuneři. Vycházely z něj prototypy městských aut. Některé kreace se dočkaly sotva několika kusů, jiné byly úspěšnější a pár se jich dá koupit pořád!

Mini Jem (1967-1977)

Blízký příbuzný Mini Marcosu pocházel ze stejného projektu DART Dizzyho Addicotta. Laminátová karoserie využívala znovu pomocných rámů. Jem byl o něco levnější. První modely měly problémy s kvalitou.

Když se do stavby pustil Robin Statham a představil vylepšený Mk2, tuhle bolístku se mu podařilo vylepšit. Jeho závodní exemplář měl vyladěný motor Cooper S, s objemem 1293 cm3 místo obvyklých 1275. Jeho maximální rychlost vrcholila u 210 km/h. Jem to dotáhl až k Mk3 a produkce se zastavila po dekádě s celkovým počtem 350 aut.

GTM (1967-2010)

Grand Touring Mini Bernarda Coxe měl motor uprostřed – v době, kdy ještě nebyl běžný ani u supersportů, používaly jej hlavně sportovní prototypy a monoposty. S motorem z Mini Cooperu S tahle raketka vystřelila z klidu na stovku za 6,5 s a rozjela se až na 185 km/h. Cox prodal 50 sad, Howard Heerey, který s jedním autem závodil, pak 170. Právě on zkrátil jméno jen na GTM.

Projekt pak dále měnil majitele, až se na scéně objevili Paddy Fitch a Peter Beck, Z GTM se díky nim stala úspěšná značka. Pod jejich vedením vzniklo přes 700 kousků a vývoj dospěl k modernějším modelům Rossa a Libra. Pak se opět střídali vlastníci a GTM se stala sesterskou značkou výrobce replik Lotusu 7 Westfield. Díly pro nové vozy definitivně došly v úvodu minulé dekády.

Scamp (1969-dosud)

Robert Mandry postavil Scamp jako pokračovatele Mini Moke, kterého Austin vyráběl jen krátce, pak se produkce přestěhovala mimo Anglii. Scamp je podobně jednoduchý a hranatý a dočkal se tří generací i množství variant včetně šestikolek, závodních verzí, přestaveb na skutečný off-road, ale i obytných konverzí.

I když není tak slavný jako Moke, jehož výroba skončila v Portugalsku už v roce 1993, dá se koupit nový i teď. Scamp Motor Company, kterou založil Andrew MacLean až v sezóně 1987, totiž stále nabízí stavebnice. Paleta motorů sahá od osmsetpadesátek až po převrtané čtrnáctistovky. Auta mají ocelové rámy a hliníkové karoserie.

Townscar/Minissima (1972)

William Towns, později designér „placatého“ Aston Martinu Lagonda, představil v roce 1972 svůj Townscar. 2,3 m dlouhé vozítko bylo čtyřmístné, zadní sedačky mělo otočené proti směru jízdy, tudy se také vstupovalo dovnitř. Mohlo parkovat kolmo k chodníku. BL, který prototyp od Townse koupil, jej pojmenoval Minissima.

Projekt převzala GKN a Towns přesunul místo řidiče doprostřed. Jenže výrobní náklady byly vysoké, státní dotace v nedohlednu, tak se autíčko stěhovalo k výrobci bicyklů Elswick. Ten jej konečně dovedl do alespoň malosériové produkce pod názvem Envoy (1981-1987). Původní prototyp Minissima s volantem vpravo se dochoval dodnes.

Microdot (1976)

Townsův Microdot vypadal mnohem moderněji než Minissima. A hlavně jej poháněl malý motor 0,4 l ve spojení s generátorem o výkonu 4,5 kW. Ano, šlo o hybrid. Řidič seděl uprostřed, auto mělo tři sedadla vedle sebe. Plánovalo se využití osmistopého magnetofonu, který měl „mluvit“ na majitele vozidla.

Interiér vytvořili designéři z filmových studií v Londýně. Borci z oddělení speciálních efektů měli za sebou třeba práci na kabinách vesmírných lodí pro Hvězdné války. O baterie elektrickou pohonnou jednotku a přístroje se postarali zaměstnanci Lucasu. Towns se v roce 1979 spojil s Mallalieu Engineering, firmou, která kdysi vytvářela speciály na šasi luxusních bentleyů.

Projekt byl přepracován, příď prodloužena o 15 cm, aby se dovnitř vešel hliníkový motor Reliant. Cílem inženýrů byla spotřeba benzinu 2,8 l/100 km. Šéf Mallalieu Noel Hodson chtěl prodávat ročně několik stovek automobilů velkým penzijním fondům jako služební. Jenže na začátku 80. let se vyrojila nová generace běžných malých vozů za rozumný peníz, což samozřejmě znamenalo tvrdou ránu veškerým snahám. Projekt Microdot byl definitivně opuštěn v červnu 1987, Mallalieu Engineering zkrachovala koncem dekády. Původní Townsův zelený prototyp přežil do současnosti.

Midas (1978-2007)

První Midas Harolda Dermotta vycházel z Mini Marcosu, ale dostal modernější karoserii Richarda Oakese. Dermott vedl D&H Fibreglass Techniques, takže se nelze divit původu, tahle firma produkci od Marcosu převzala. Průběžně modifikovaný vůz přestylizoval začátkem 80. let slavný Gordon Murray, jeden z tvůrců McLarenu F1. Dokonce s jedním i jezdil ale ten už neměl uprostřed umístěný motor Mini, nýbrž agregát Alfa Romeo.

Modelu Gold se povedlo vyhovět náročným bariérovým zkouškám, i když jeho základem byl laminátový monokok, ten ale skrýval modernější techniku z Metra. Továrna nakonec v roce 1989 vyhořela a i když se objevilo ještě několik dalších pokusů o vzkříšení značky, žádný nebyl tak úspěšný jako první období její existence. V letech 1991-2003 byla mimochodem majitelem Midasu GTM Cars, posledním pak Alternative Cars Ltd.

Hustler (1978-1989)

Hustler byl opět dílem Williama Townse. Ten přišel s několika návrhy čtyř- i šestikolových verzí striktně hranatého stroje. Včetně obojživelné! Jednoduchý a robustní rám z ocelových trubek nesl i boční posuvné skleněné dveře, které se v něm pohybovaly. Existovaly off-roady, kupé, kabriolety, MPV, dokonce i verze pro převoz invalidů na vozíku.

Auta prodával přímo Towns doma ve Stretton-on-Fosse ve formě levných stavebnic. Našel 500 zákazníků, ne všechna auta ovšem měla mechaniku Mini. Stvořil dokonce i dřevěné auto, které se objevilo na autosalonu v londýnském Earls Court (1981).

Facorca Minicord (1990-1995)

Na první pohled běžný Mini z počátku 90. let měl laminátovou karoserii! Fábrica de Motores y Carrocerías Cordillera (Facorca) jich ve venezuelské Mariaře vyrobila jen 1.310. Nešlo o nic nelegálního, smlouvu s Rover Group podepsala. Nejluxusnější verze měla klimatizaci, kožené čalounění, chromované nárazníky a další prvky. Vozy se postupně upravovaly, dostaly dokonce třináctipalcová kola, ale firmu sužovaly finanční trable, nepomohl ani vstup nového investora, ani export do Kolumbie, který dosáhl pouze trojciferného čísla začínajícího dvojkou.

Zdroje: Autocar, Wikipedia, Scamp Motor Company, Midas Cars

Foto: Vauxford, Facorca, Matt Buck, GTM Cars, Brian Snelson, Malcolma, In Vitrio, Wheels Age, Richard Polhill, JAC2008, BuchT, DeFacto, Scamp Motor Company

Související články

 

Témata
12. 3. 2020 11:10
kkkkk
jjjjjj

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku