Devadesátiletá historie Volva v sedmi minutách (video)

U zrodu švédské automobilky stáli dva muži: Assar Gabrielsson a Gustaf Larson. Oba se sešli v jedné stockholmské restauraci v srpnu 1924. Gabrielsson rozuměl obchodu a prodeji a byl v té době zaměstnancem výrobce ložisek SKF, Larson byl zase vystudovaným inženýrem. Ideální kombinace. Právě SKF vlastnilo práva na název Volvo (z latinského „valím se“), znak Volva symbolizuje kuličku z ložiska...

Larson měl hotovy první plány v červnu 1925, o rok později už jezdilo prvních deset prototypů otevřeného faetonu ÖV4, který dostal přezdívku Jakob. Skutečná sériová produkce dvoulitrů byla spuštěna v továrně na ostrově Hisingen v severní část Göteborgu 14. dubna 1927. Archivní záběry zachycují i uzavřenou verzi PV4, která byla pro chladný sever přece jen vhodnější než provedení s plátěnou střechou bez bočních oken. Volvo ale mělo štěstí na materiály, konkrétně místní kvalitní ocel. Také potřeba motorizovat Švédsko skutečně kvalitními auty, které vydrží drsné přírodní podmínky a na nekvalitních cestách se hned nerozpadnou, se ukázala jako prvořadá. Ještě před válkou však nabídlo i luxusnější modely a nezůstala mu cizí ani aerodynamika.

PV444 se samonosnou karoserií z roku 1944 otevřelo cestu na americký trh. Volva jsou také proslulá svou bezpečností. Jako první na světě zavedl výrobce tříbodové bezpečnostní pásy na předních sedadlech díky Nilsu Bohlinovi. To se psal rok 1959. „Hrbáč“ PV544, pokračovatel PV444 však uspěl i na přetěžkých soutěžních tratích, dokonce v Africe. V roce 1964 přišlo testování prvního zádržného systému pro děti ve stejném modelu, dnešní podsedák pro větší pasažéry se objevil o dvanáct let později. Tehdy měla premiéru také první lamba sonda, která omezovala výfukové exhalace až o 90 %. Volvo je průkopníkem i v této oblasti. Podle modelu 240 americký národní úřad pro bezpečnost silničního provozu NHTSA porovnával z hlediska bezpečnosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí ostatní vozy.

Na videu defilují rovněž půvabné Amazony a doslova ikonické kupé P1800S, jeden z nejkrásnějších vozů značky vůbec. Ukázky historických filmů jsou prostříhány s představeném moderní produkce včetně konceptů. Volvo si zakládá na ekologii i dnes nejen vývojem plug-in hybridů, ale také tím, že všechny švédské továrny využívají elektřinu pouze z vodních zdrojů. A dalo si za cíl zcela eliminovat riziko úmrtí a vážných zranění cestujících ve svých automobilech do roku 2020. K tomu napomáhají veškeré elektronické asistenty včetně samočinného brzdění, detekce objektů a... jistě, zcela autonomní řízení.

Ředitelem divize Volvo Cars Heritage je Per-Åke Fröberg. V roli viceprezidenta vnějšího designu působí Maximilian Missoni, oba muži seznamují ve filmu s historií své značky. Tato jména nejsou obecně příliš známá, proto je zmiňujeme.