Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Dovolená s kabelem: Jak jsme cestovali s plug-in hybridem k moři

Svět motorů Svět motorů 29. 8. 2020 • 23:31
23
116
Zobrazit náhledy (23)
Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV Ford Kuga PHEV

Plug-in hybridy mají celkem černobílou pověst: ve městě úsporné, všude jinde užrané. Proto jsme se rozhodli vzít jeden z nejnovějších elektrifikovaných modelů a otestovat jej při populární letní disciplíně. Fordem Kuga 2.5 PHEV jsme vyrazili k moři do Chorvatska a Černé Hory.

Je to jedna z věcí, které při probírání plug-in hybridního pohonu slýcháme pravidelně. „Spotřeba při kratších cestách a pravidelném nabíjení je skvělá, ale co když pojedu někam daleko?“ ptáte se často. S doplňováním energie po cestě se u plug-inů příliš nepočítá, obvykle nemají vůbec konektor pro rychlé nabíjení stejnosměrným proudem. I relativně malá baterie – třeba 14,4 kWh našeho fordu – se tak plní příliš dlouho na to, aby dávaly smysl pauzy u čerpacích stanic nebo obchodních center. Docela slabý spalovací motor tak musí zbytečně tahat prázdnou baterku a spotřeba musí proto logicky být obrovská, zní obvyklá obava. Že to tak úplně není pravda, sice dávno víme, přesto nám chyběla pořádná zkušenost. Proto se vydáváme k moři ve dvou lidech a s plným kufrem na 3500 km dlouhou cestu plug-in hybridní novinkou Ford Kuga třetí generace. Její na hybrid nezvykle objemný 2,5litrový atmosférický čtyřválec (112 kW), který spolu s elektromotorem (82 kW) přes bezestupňový variátor pohání přední nápravu, v nás vyvolává pocit, že bude opravdu žíznivý. Zvlášť když se zde bavíme o 1751 kg těžkém SUV.

Na jih neletíme pod plným plynem v levém pruhu, volíme radši povolené dálniční tempo a přizpůsobujeme se některým specifikům elektrifikovaného vozu. Při plachtění například přepínáme na voliči převodovky na neutrál. Kuga totiž jinak v poloze D lehce brzdí elektromotorem a rekuperuje energii. V dlouhých klesáních je tedy neutrál zajišťující klouzání zdarma občas výhodnější.

I prázdná šetří

Z Prahy vyjíždíme s plnou baterií, která v hybridním režimu vydrží kolem stovky kilometrů pořádně vypomáhat, než se na displeji rozsvítí nula elektrického dojezdu. Dále tedy auto funguje jako standardní hybrid. Jede primárně na benzín, ale při každém zpomalování si lehce dobíjí baterku energií, která se následně využije při rozjezdech a zrychlování, ať není spalovací motor tolik zatěžován.

Do 660 km vzdálené slovinské Lublaně tak přijíždíme s průměrnou spotřebou 5,1 litru benzinu, hluboce pod původním očekáváním. To bychom možná nezvládli ani s leckterým dieselem, napadá nás. Během krátké přestávky v hlavním městě by několikahodinové dobití baterie jistě dávalo smysl, vyhlédnutá nabíječka na placeném parkovišti je však plná a další daleko.

S prázdnou baterií, teď už mimo dálnice, projíždíme hornatým územím Slovinska. Spotřeba však díky skvěle fungujícímu hybridnímu systému stále klesá, rekuperace energie na horských klesáních se na ní podepisuje výrazněji, než jsme čekali.

V Chorvatsku volíme poněkud jiný přístup než během první části cesty. Když už jsme konečně u moře, pořádně si ho užijeme, a u Rijeky vjíždíme na Jadranskou magistrálu. Ta se vine po celém pobřeží Chorvatska, nabízí krásné výhledy na moře i okolní ostrovy a také možnost zastavovat na liduprázdných plážích.

Především ale její profil s neustálým lehkým stoupáním a klesáním očividně vyhovuje nátuře plug-in hybridního vozu. Kuga nás dál překvapuje schopností efektivně rekuperovat a opravdu velmi často si na magistrále bzučíme jen na elektromotor. V rámci testu experimentujeme a s oblibou přepínáme mezi polohami převodovky N a D a využíváme také L, což je silnější rekuperace, vhodná v prudších klesáních. Pravá ruka tedy létá směrem k voliči skoro tak často jako v manuálním voze, ale samozřejmě si takto hrát nemusíte a můžete jet stabilně na D nebo L.

Neznamená to ale, že bychom zdržovali provoz (který během koronavirové krize počátkem července téměř neexistoval), kochající se německé důchodce ve smartech naopak nemilosrdně předjíždíme. Na dálnici vjíždíme jen výjimečně, přestože si vezeme krabičku na placení mýta od CK Autoturist, která nám umožňuje rychlý průjezd mýtnou branou bez čekání u okénka.

Odměnou je nám průměrná spotřeba 4,1 litru na sto kilometrů, a to i přesto, že jsme vyjeli s vybitým vozem a po cestě nikde nenabíjeli. Schopnost rekuperaci občas téměř poráží zákony fyziky. Když z magistrály sjíždíme několik set metrů na liduprázdnou pláž, auto si i na krátkém úseku brzděním vyrobí dostatek energie na to, aby zpět čistě na elektřinu vyjelo asi do tří čtvrtin kopce.

Není do čeho píchnout

Objevujeme ještě jednu teoretickou výhodu plug-inu. Při pohledu na mapu nabíjecích stanic v Chorvatsku zjišťujeme, že mnohé jsou v centru měst a zadarmo. Nejenže na nich vůz nabijeme, ale ještě můžeme parkovat přímo v centru bez nutnosti platit za drahá parkoviště. Realita je však „balkánštější“. Když konečně dojedeme na první nabíječku v Biogradu na Moru, je zablokovaná spalovacími vozy. Ve Splitu je sice volná, ale nefunguje, i když v aplikaci Chorvatského Telecomu svítí zeleně. A v Dubrovníku je nejbližší stojan pár kilometrů za městem u letiště. Během cesty na jih se nám tak podaří nabít jen jednou, ve Splitu, a to pouze asi na 30 %.

Nechme stranou hybrid

Při soužití s kugou jsme objevili i nějaké pihy na kráse, nesouvisející s pohonem. Jeden detail nám opravdu leze na nervy: plato kufru, které je z tenké látky a drží nezvykle přímo na dveřích kufru, takže by se teoreticky mělo otevírat spolu s ním. Stačí ale dát do kufru trochu více zavazadel tak, že se jich kryt dotýká, a ihned se vyhákne z úchytů. Za celou cestu se nám nestalo, že by při otevření zůstal ve své pozici, místo toho pokaždé upadl a my jej musíme znovu připínat. A úplně spokojeni nejsme ani s kvalitou interiéru testovaného kousku. Při jízdě sice plasty kabiny nevydávají žádné nelibé pazvuky, stačí si ovšem zapnout hudbu a kvalitní zvuk příplatkového audia Bang & Olufsen nám kazí drnčení plastu palubní desky.

Podvodník

Po většinu cesty si však užíváme, jak hladce se podařilo vyladit hybridní pohon kugy. Přechod mezi čistě elektrickým a hybridním režimem je téměř neznatelný, spalovací motor se zapne tak plynule, že to mnohdy zaznamenáme jen pohledem na ukazatel výkonu na přístrojovém štítu. Podíl na tom má také perfektní odhlučnění motorového prostoru, při jízdě motor prostě neslyšíme.

Ford se nás ovšem snaží přesvědčit, že jeho hybrid umí zázraky. Zajímavý je totiž údaj o čistě elektrické jízdě, který na displeji svítí přímo pod kilometry ujetými na celé trase. Je až podezřelé vysoký, obvykle kolem dvou třetin celkového nájezdu. V Černé Hoře po 1715 ujetých kilometrech nám ford tvrdí, že na elektřinu jsme zdolali 1111 kilometrů. Skutečnost je taková, že kuga dost podvádí. Do jízdy na elektřinu totiž počítá každý moment, kdy spalovací motor netáhne kupředu, což znamená nejen každé brzdění a rekuperaci, ale také každé plachtění na neutrál. Asi se nám snaží namluvit, že s elektromobilem bychom si vystačili taky.

Je ale pravda, že při nízkých rychlostech tahá kuga energii snad až z pneumatik, po městských ulicích se tak projíždíme téměř výhradně elektricky a za značného údivu místních, ačkoliv vždy vyjíždíme s „prázdnou“ baterií.

Realita pořád vázne

Pozitivní zkušenost s prázdnou scénickou magistrálou kolem nádherného pobřeží nás vede k volbě podobné cesty zpět. Z Černé Hory vyjíždíme s plnou nádrží a ručička palivoměru klesá opravdu velmi pomalu. Znovu tankujeme až ve Slovinsku, těsně před vjezdem do Itálie. Rozhodli jsme se totiž využít místních cen benzinu, o půl eura nižších než u západních sousedů. Na displeji v tu dobu svítí těžko uvěřitelný údaj 3,8 litru na sto kilometrů a čtvrtina nádrže stále plná. Od výjezdu z Budvy jsme přitom ujeli 986 kilometrů. Lehce jsme si však vypomohli nabitím baterie na 50 % v Zadaru, což zvýšilo dojezd o 40 elektrických kilometrů. Pokoušeli jsme se i jinde, zapojení do zásuvky v kempu na Brači však vedlo jen k vyhození pojistek půlky tábořiště a zhoršení vztahů se všemi sousedy.

S dobíjením to není snadné vlastně nikde, což zjišťujeme i v italském Terstu. Žádná z pěti navštívených nabíječek nám nejde spustit, a tak po nahlédnutí do mapy volíme alternativní možnost. Patnáct minut jízdy a stojíme u nabíječky v sousedním slovinském Koperu. I tady musíme chvíli kroužit, už třetí se nám však podaří zprovoznit. A neplánovaně si u ní zkoušíme, jak se v nové kuze spí.

Svět motorů 34/2020 Svět motorů 34/2020

Na zbývající úsek cesty, zahrnující návštěvu neobvykle liduprázdných Benátek, se vydáváme rozlámaní, ale po dlouhé době s plnou baterií. Posledních 800 kilometrů, z velké části na dálnici, opět zvedá číslo spotřeby a pár desetinek nahoru, výsledných 3567 kilometrů zvládáme s celkovým skóre 4,1 litru na 100 km. Skvělé číslo dokazující kvalitu pohonu fordu. Ale upřímně, myšlenku Evropské unie, že násilně elektrifikuje celý kontinent a všichni budou na dovolených zažívat taková dobíjecí extempore jako my, si v praxi nějak nedokážeme představit.

České luhy a háje

Plug-in hybridní kuga vyrazila po návratu z Balkánu ještě po české kotlině. Týdenní službu si odkroutila na Šumavě v okolí vodní nádrže Lipno.

První zádrhel nastal při balení čtyřčlenné rodiny. Udávaný objem kufru 581 litrů není nijak zázračný, a navíc se jedná o hodnotu s druhou řadou sedadel posunutou zcela dopředu. Jenže my jsme potřebovali, aby se i v druhé řadě dalo sedět. Posunutím lavice dozadu se však kapacita kufru zmenší na 411 litrů, což už znamená pečlivé rozhodování, co je potřeba a co ne. A kam s kabely? Do prostoru pod podlahou se nám je stejně jako při cestě k moři dávat nechce. Když budeme chtít dobíjet, musel by celý náklad z auta. Nakonec skončily na podlaze pod nohama zadních cestujících.

Máme zabaleno a vyrážíme. Baterie jsou vybité, což nás ani moc netrápí. Po předchozí cestě do Černé Hory, kdy se také moc nenabíjelo, nám na palubním počítači svítí průměrná spotřeba jen 4,1 l/100 km. Pokud kuga ve skvělém výkonu nepoleví, bylo by to super a diesely se musí mít na pozoru.

Táhlá příkrá šumavská stoupání „spolkne“ ford i v plném obsazení jako malinu. Cestou dolů mocně rekuperuje, skoro až moc, říkáme si, když auto citelně zpomaluje. Lepší by bylo, kdyby plachtilo na neutrál a úroveň rekuperace bychom si mohli nastavit třeba pádly pod volantem, jak to s oblibou děláme u dlouhodobě testovaného Hyundaie Kona Electric. Nic jiného plug-in hybridnímu pohonu kugy nemůžeme vytknout. Po tisícovce českých kilometrů se průměrná spotřeba zvedla jen o deci na 4,2 l/100 km. A to jsme za celou cestu dobíjeli jenom jednou, navíc málo. Během půlhodinové občerstvovací zastávky u dálnice D1 v Humpolci jsme do baterek napumpovali asi 2,1 kWh, tedy naprosto zanedbatelné množství. Ford sice lze dobíjet střídavým proudem rychlostí 7,4 kWh, ale ze stojanu „teklo“ nanejvýš pět.

V každém případě i v domácím provozu potvrdila Kuga PHEV mimořádnou hospodárnost. Cesta k moři tedy rozhodně nebyla jen extrémem podpořeným dlouhou trasou a dovolenkově relaxovaným tempem po pobřeží.

Závěr

Přes tři a půl tisíce kilometrů ujetých v plug-in hybridním Fordu Kuga dokázalo, že i s minimálním dobíjením z externího zdroje elektřiny dokáže být takový vůz na dlouhých cestách překvapivě úsporný. A není to jen klidnou plynulou jízdou po zakroucené přímořské silnici. Kuga si překvapivě dobře vede i na dálnici a v horách. Ani těžká baterie, ani malá 43litrová nádrž tak nejsou pro cestování na dálky velkým hendikepem. Ekologickým nadšencům spíš zkazí náladu řídká sít dobíjecích stanic, jejich nefunkčnost a blokování bezohlednými řidiči spalovacích aut.

Autor: Michal Dokoupil

Související články

Témata
Avatar - JirkaVejrazka
2. 10. 2020 09:08
Re: Kolik energie je PHEV auto schopné rekuperovat?
Souhlasim a pridavam se. Nedavno jsem v Alpach na 8km jizdy z prudkeho kopce nabil 26km indikovaneho dojezdu. Ale kdybych to tam otocil a vydal se na elektriku zase nahoru, urcite nedojedu dal, nez do pulky.
Avatar - JirkaVejrazka
2. 10. 2020 09:05
Re: Postřehy
Stejnou, jako se pouziva v USA. Uvadet oddelene spotrebu v elektrickem rezimu a pak v hybridnim rezimu.
Avatar - JirkaVejrazka
2. 10. 2020 09:04
Re: Postřehy
Ty okrajove podminky ma vetsina ridicu, podle statistik.
Avatar - JirkaVejrazka
2. 10. 2020 09:02
Re: Koukam ze tomu fordiku toho dost chybi
Nabijeni baterie spalovakem je nejdrazsi a nejmene energeticky zpusob, jak dostat energii do baterie. Tak nejak netusim, proc by to nekomu mohlo chybet. A uz z principu to umi vsechna PHEV, jen na to obcas nemaji tlacitko. Podle zahranicnich recenzi to umi i tahle Kuga, detaily se mi nechtelo hledat.
Avatar - Ozzman
31. 8. 2020 14:05
Re: Kuga 3
No hádali jsme se o těch 5. dveří a jejich neSUV sklonu, proto říkám, že to je pro mne spíše Crossoverem :D A díky nim to ubírá dost zavazadelníku :)

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku
Články odjinud