Dvojvaječná dvojčata: Chevrolet Forester je přesně tím, co si myslíte. Proč ale vznikl?

Než si řekneme něco o slavnějších modelech, které podobným způsobem vznikly zejména v devadesátých letech, měli bychom se blíže podívat také na jednu skutečně bizarní existenci. Tou není nic jiného než Chevrolet Forester, patrně nejlínější badge engineering, který kdy spatřil světlo světa.

Opít rohlíkem

Subaru je dnes navzdory pandemii koronaviru v růstu. Nebylo to tak ale vždycky, proto si její mateřský koncern Fuji Heavy Industries kdysi pomáhal i různými spoluprácemi. Jednou z nich byl také americký gigant General Motors, který počátkem roku 2001 navýšil svůj podíl v japonské automobilce na 21 procent.

General Motors se tehdy snažilo na indickém trhu prorazit se dvojicí značek - Chevrolet a Opel. Zatímco Opel měl sloužit jako prémiovější varianta z dané dvojice, auta od Chevroletu měla mít potenciál zaplavit ulice ve větším měřítku. Marketéři předpokládali, že americká značka bude mít v Indii dostatečně atraktivní image, Subaru zase v líném badge-engineeringu oblíbeného modelu vidělo nenásilný způsob, jak vyzkoušet svůj model na novém trhu a v novém prostředí. 

Dvojvaječná dvojčata: Znáte Saabaru? Když si Subaru Impreza hrálo na Saab a nikdo jí to nevěřil

A že to byl hodně líný badge engineering. Nebo právě naopak - badge engineering v tom pravém slova smyslu. Chevrolet totiž na modelu neupravil vůbec nic, jenom logo v Indii neznáme japonské automobilky Subaru. Pod kapotou samozřejmě pořád zůstal plochý čtyřválec s objemem dva a půl litru, výkonem 164 koní a točivým momentem 174 newtonmetrů. Všechna auta byla vybavena pětistupňovou manuální převodovkou. 

Netěšte se předčasně

Také Chevrolet Forester se - podobně jako každý jiný Forester, vyráběl v japonském závodě Fuji Heavy Industries. Na trh přijel v roce 2002 a se svou kombinací vysoké užitné hodnoty, dobrých jízdních vlastností a nenápadného, neotřelého vzhledu měl docela ideální podmínky na úspěch.

Vaz mu však nejprve nalomila cena, která startovala na hodnotě 15 lakh (1 lakh = 100.000 rupií), což bylo příliš nejen na “neprémiový” produkt, ale vlastně na jakýkoli automobil v Indii. Indie na svoji masovou motorizaci pořád jenom čekala, vždyť mezi nejprodávanější modely v zemi pořád patřil padesátiletý Hindustan Ambassador nebo třeba Maruti Suzuki Alto. 

Dvojvaječná dvojčata: Jak Opel Speedster kdysi zachránil Lotus Elise před smrtí

Za vším hledej image

Vysoká cena ale nebyla jediným důvodem neúspěchu Foresteru. General Motors udělalo v nultých letech 21. století několik marketingových přešlapů a Forester byl také jedním z nich. Při své zahleděnosti si totiž koncern neuvědomoval – ani na základech už tehdejšího úspěchu maličkého Alta – že Indové inklinují k japonským značkám. 

Chevrolet byl pro Indy rovněž úplně neznámým jménem, ale neměl ani tu přidanou hodnotu původu. Pro automobilku by tedy možná v tomhle případě bylo lepší, kdyby nechala masku chladiče Foresteru tak, jak byla. Možná by se dožil i vyššího věku, podivný Forester to zabalil v roce 2008.