Egger-Lohner C.2 (1898): „První Porsche“ míří do firemního muzea

Ferdinand Porsche coby mladík pracoval pro původně vídeňskou kočárovnu Jacoba Lohnera. Připomeňme, že se narodil 3. září 1875 v obci Maffersdorf, dnešní Vratislavice nad Nisou jsou součástí města Liberce. Vůbec prvním jeho realizovaným návrhem byl elektromobil typu C.2 z roku 1898. Měl pochopitelně tehdy běžnou karoserii faeton, tedy s plátěnou střechou. Jednalo se prakticky o kočár bez oje. Při pohledu na archivní snímek se nelze ubránit vizuálnímu srovnání s výrobky Kopřivnické vozovky, ty však poháněly výhradně spalovací motory značky Benz. Jacob Lohner pro něj ale připravil ještě alternativní karoserii, se kterou jej bylo možné používat i během zimy.

Kompaktní vzadu umístěný elektromotor dodaný firmou B. Eggera poskytoval výkon 2,2 kW, v režimu přetížení však ze sebe dokázal vymáčknout krátkodobě až 3,7 kW, celé hnací ústrojí vážilo přitom jen 130 kg. Vůz se ovládal kontrolérem (regulátorem) podobným tehdejším elektrickým tramvajím, ten měl dvanáct stupňů. Dokázal se rozjet až na 35 km/h, což před 116 lety rozhodně nebylo málo. Baterie vydržely maximálně 80 kilometrů, pak se musely znovu dobít. V porovnání s dnešními moderními elektromobily to je zhruba polovina vzdálenosti, což nezní úplně špatně. Jednalo se o olověné články, které byly velmi těžké.

Vůz typu C.2 vyjel do ulic metropole tehdejšího Rakouska-Uherska 26. června 1898, byl předtím pochopitelně řádně policejně zaregistrován. V v celé monarchii moc automobilů (lhostejno, jaká síla je poháněla) nejezdilo. Porschemu tedy v době, kdy elektrický kočár navrhoval, nebylo ještě ani třiadvacet let. Zajímavostí je i to, že tento exemplář se zúčastnil v roce 1899 soutěže elektromobilů u příležitosti mezinárodní výstavy motorových vozidel v německém Berlíně. Poměrně náročný a vyčerpávající podnik, který se konal 28. září. nedokončila kvůli technickým potížím více než polovina startujících. Lohnerův elektrický kočár řízený samotným Porschem však zvládl celou čtyřicetikilometrovou trať nejrychleji, zvítězil a nejbližšího soupeře porazil o 18 minut. Údajně i s nejmenší spotřebou energie v městském provozu, její hodnota se však zřejmě nezachovala. Konstruktér vezl ještě další tři cestující.

Kód P1, který dnes používá sama automobilka, není retrospektivní, jak by se mohlo na první pohled zdát. „Čístokrevné“ sportovní automobily typu 356 přišly sice na řadu až v roce 1948, sám konstruktér však takto označil klíčové komponenty vozidla. Výklad je jasný: „Porsche číslo 1“. Je však neoficiální, proto je nutné brát pojem „první Porsche“ s rezervou.

Z vozu se toho moc nedochovalo, pouze podvozek s koly, přídí, „volantem“ a několika přístroji, ale i tak se jedná o opravdu vzácný unikát, který bude ve firemním muzeu v Zuffenhausenu vystaven natrvalo. Současná sbírka ve futuristické budově navíc slaví pět let od otevření. Nebyl pochopitelně nikdy restaurován, to, co z něj zbylo, je však původní. Vizualizace naznačuje možnou konečnou podobu, o nějaké renovací se ale nemluví. Je určitě lepší nechat vůz v tomto stavu, než jej uvést zpět do podoby, v jaké továrnu, či spíše manufakturu opustil.

Společnost Jacob Lohner & Co. stavěla elektromobily až do roku 1906, poté se věnovala například letadlům. Některé typy měly motory umístěné v kolech, vznikly i hybridy. Podobný stroj, který nyní vlastní Porsche, je k vidění v Technickém muzeu ve Vídni. I z něj zbylo torzo. Má také výkon 2,2 kW při 350 otáčkách a shodné parametry dojezdu a maximální rychlosti, liší se však zejména přídí a je o rok mladší. Jeho olověný akumulátor se 44 články a napětím 80 V vážil nemalých 530 kg, nabíjel se ovšem pouhé čtyři hodiny!

Lohner-Porsche Semper Vivus: Replika prvního full-hybridu (video)