TEST Ford Ranger 2,5 TDCi Automatic – Loučení bez spojky

Zatímco novou generaci Fordu Ranger jsme mohli obdivovat loni v Sydney i letos v Ženevě a Bangkoku, brány prodejců zatím opouštějí poslední kusy stávajícího provedení.

I přes četnost testů tohoto modelu na Auto.cz jsme neodolali možnosti krátkého seznámení s verzí s automatickou převodovkou.

Ranger ve stávající verzi vyniká už paletou nabízených verzí. O šíři nabídky podobné americkému trhu si můžeme nechat jen zdát, ale výběr ze dvou motorů, dvou způsobů pohonu, tří karoserií, čtyř stupňů výbav a dvou druhů převodovek uspokojí mnohé.

A právě kombinace pick-upu s automatickou převodovkou je i na českém trhu výjimečná a umožňuje pohodlnější ovládání hlavně v mimoterénním provozu. Na českém trhu nabízí automat například Nissan Navara a Toyota Hilux, v obou případech ale jen pro vrcholné třílitrové motorizace.

V nabídce Fordu je pětistupňový automat k dispozici pouze pro čtyřdveřovou karoserii v druhém nejvyšším stupni výbavy Limited, cenový rozdíl oproti stejně vybaveným verzím s manuálním ústrojím je 25.000 Kč bez DPH.

Pod kapotou

Z pohledu zájemce o techniku je pětistupňový automat značky BorgWarner kouskem nikoli nejmodernějším, hydrodynamický měnič ovšem učiní z jinak uskákané jízdy téměř zázrak plynulosti. Vše je pochopitelně relativní, plynulost jízdy v nezatíženém pickupu ocení asi jen ten, kdo zná i verzi s manuálem a hodlá s onou tunou užitečné hmotnosti a třímetrovým rozvorem jezdí po městě.

ford testy pickup  

Tak jsme to zkoušeli – při nijak dramatickém provozu všednodenní Prahy si náš exemplář řekl o 13 litrů na 100 km, tedy jen o desetinku víc, než udává výrobce. Ustálená rychlost 100 km/h znamenala devítilitrový vír v nádrži, přesun při dálničním limitu pak o dva litry více. Největším nepřítelem je pochopitelně hluk – sám motor jej obstará v kombinaci s převodovkou hlavně v městském provozu, nad rychlost cca 90 km/h štafetu hlasitosti přebírá obtékající vzduch a kola. Není to nijak zvlášť obtěžující a přestože předchozí věty vypadají na kritiku – opět se vrátíme k naší milované relativitě: v městském provozu a obecně v rychlostech do cca 70 km/h je Ranger subjektivně nejtišší pick-up, který jsme kdy řídili.

ford testy pickup  

Odhlédněme od různých prvků faceliftu interiéru i exteriéru, to je, s výjimkou neskutečného táhla ruční brzdy pod volantem, už hodně obehraná písnička. Podvozek s tuhým rámem je totiž je totiž stále původní – přední náprava je odpružena torzními tyčemi, zadní listovými pružinami. Kombinací obého dosáhl Ranger na evropské poměry úžasné výdrže v terénu, jakékoli úvahy o jízdním komfortu ovšem berou za své.

Ford dobře ví, proč do předváděcích aut dodává pevně upevněnou bednu se 150 kilogramy balastu – jinak by totiž skákavost auta překročila předpoklady i mnohého zadokolkového nezkušence. Očekávatelnou přetáčivost po přidání plynu v zatáčce totiž doplňuje i jev opačný: občasná chuť ignorovat volant a vyrazit po tečně ze zatáčky. Relativně těžký vůz je náročný také na účinnost brzd, což soustava s historickými bubny na zadní nápravě neplní zrovna nejlépe.

Jsme tedy opět před otázkou – do jaké míry jsou plánované drsné jízdní podmínky omluvenkou pro nekomfort? U Rangeru tohle hledání kompromisu, i díky několika průběžným modernizacím, zvládají vcelku dobře. Automat je tak logickou volbou pro ty, kteří se nechtějí při městských přesunech uřadit k bezvědomí. Téměř vše ostatní je prostě více či méně specifikem třídy.

ford testy pickup  

(všechny ceny jsou bez DPH)

Plusy

• Varianty délky kabiny a ložné plochy
• Relativně nízká hlučnost motoru
• Odolný podvozek
• Plynulé řazení automatu
• Schopnosti v terénu
• Přiměřená dynamika
• Užitečná hmotnost

Minusy

• Hluk vozu ve vyšších rychlostech
• Cena
• Účinnost brzd
• Táhlo ruční brzdy